Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy:Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu:Zlepšení podmínek pro výuku na gymnáziu Číslo a název klíčové aktivity:III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Anotace Název tematické oblasti: Jazyk, komunikace a sloh pro vyšší gymnázium Název učebního materiálu: Zvláštnosti větné stavby Číslo učebního materiálu: VY_32_INOVACE_CJ0210 Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 3. ročník čtyřletého gymnázia, 7. ročník osmiletého gymnázia Autor: Mgr. Karla Paclíková Datum vytvoření: Datum ověření ve výuce: Druh učebního materiálu: prezentace Očekávaný výstup:Na základě osvojených znalostí o zvláštnostech větné stavby student v textu identifikuje uvedené skladební jevy a dokáže je pojmenovat a při produkci vlastního textu o tuto dovednost opírá svou schopnost správně řešit interpunkci.

Metodické poznámky:Materiál lze využít jako oporu pro výklad nového učiva při frontální výuce, jeho součástí jsou i barevným otazníkem uvedené 2 drobné praktické úkoly (v daných větách je třeba v návaznosti na předchozí informace řešit interpunkci). Možné je využit materiál také k samostatnému opakování studentů před závěrečným shrnutím učiva o větné skladbě.

Zvláštnosti větné stavby

- jsou projevem uvolněnosti větné stavby - znaky řeči mluvené - vycházejí ze známé situace, ze spontánního vyjádření, souvisí s citovým postojem mluvčího

1. elipsa = výpustka = neúplná výpověď - vzniká vypuštěním větného členu, který se vyrozumívá z větné souvislosti  kontextová Do Prahy. (odpověď na otázku Kam Petr odjel?)  situační Na procházku? (část výpovědi vynechána v závislosti na situaci)

2. apoziopeze = neukončená (záměrně přerušená) výpověď - především v emocionálních projevech - naznačeno intonačně / graficky Já bych tě… Sbírej, nebo…!

3. vsuvka = parenteze - větný/ nevětný útvar, který přerušuje pásmo řeči dodatečným sdělením, hodnotí, doplňuje - do věty není syntakticky začleněna - v řeči odlišná intonace, oddělena pauzami - v písmu naznačena čárkami / pomlčkami / závorkami (mimo jednoslovná prosím, tuším, pravděpodobně) ? Dovolte abych se odvolal na naši ústavu kde jsou tuším v článku 3 pravomoci premiéra přesně vymezeny.

- může mít podobu:  hlavní věty Petr nám – alespoň si to myslíme – tehdy neřekl pravdu.  vedlejší věty Jeho sestra – nemýlím-li se – je o hodně starší.  eliptickou Janu – jak zřejmo – nic nezaskočí.

4. samostatný (volně vytčený) větný člen - ze základní věty vyčleněn, neboť je na něj kladen důraz - v základní větě na něj odkazuje zájmeno / příslovce  antepozice Náš kluk, ten má za ušima.  postpozice Ten má za ušima, ten náš kluk. ? Stará se jen o sebe sobec jeden. Peněz těch nikdy není dost. Vidíš je potvůrky?

5. osamostatnělý větný člen - větný člen intonačně vyčleněný ze základní věty, do níž je plně zapojen syntakticky; motivací vyčlenění je důraz, který je na tento větný člen kladen Přijeď. Okamžitě! To by mě rozhodně nenapadlo. Ani v nejdivočejším snu.

6. polovětné útvary = polovětné konstrukce, vazby  slovesné - základem je slovesný tvar / slovesné adjektivum - slouží k syntaktické kondenzaci (zhuštění) a) přechodníková konstrukce Dívka se usmála, červenajíc se hanbou. Recitátor, hluboce se ukloniv, odešel. b) obraty s izolovaným příčestím trpným Rozhořčen jeho chováním, důrazně mu domluvil. Jsa rozhořčen jeho chováním, důrazně mu domluvil.

c) obraty s přídavnými jmény slovesnými - rozvitá slovesná adjektiva utvořená z:  přechodníků Pospíchal širokou ulicí, vonící blížícím se jarem.  příčestí minulého Obdivovali obrazy, vzniklé již v závěrečném období mistrovy tvorby.  příčestí trpného Obdivovali plastiky, vytvořené již v závěrečném období mistrovy tvorby.

d) infinitivní konstrukce Nemít autobus zpoždění, určitě bychom přišli včas.

 konstrukce jmenného charakteru přístavková = apoziční  zařazující a hodnotící Karel IV., král český, byl v kontaktu s předním italským humanistou.  konkretizující nebo výčtové Počasí se změní příští týden, a to asi v pátek.  vysvětlující Hepatitida, tedy infekční žloutenka, je onemocnění člověka a zvířat způsobující zánět jater.  opravující Byl to moc pěkný rybník, vlastně jezírko.

Zdroj: archiv autorky