Venkov: podmínky rozvoje, společenský život Tomáš Havlíček Miroslav Marada Příspěvek vznikl za podpory projektů WD Regionální diferenciace venkovského prostoru: disparity a možnosti rozvoje MSM Geografické systémy a rizikové procesy v kontextu globálních změn a evropské integrace VENKOV 2009

Dotazníkové šetření Provedeno s 924 představiteli venkovských obcí ve všech krajích Česka Část otázek se zaměřila na společenský život v obcích jako na znak sociální kvality obyvatelstva Část otázek zaměřena na podmínky rozvoje venkovských obcí (vnitřní i vnější)

Co je podle vás nejdůležitější podmínkou úspěšnosti obce jako je ta vaše? Respondent vybíral jednu z možností, která nejlépe odpovídala jeho představě 911 odpovědí (z 924)

Co je podle vás nejdůležitějším znakem úspěšné obce jako je ta Vaše? Respondent vybíral jednu z možností, která nejlépe odpovídala jeho představě 906 odpovědí (z 924)

Co považujete v současnosti za největší hrozbu pro vaši obec? A co považujete za druhou největší hrozbu pro vaši obec? Respondent vybíral dvě z možností 901 respondentů uvedlo 1. hrozbu, 2. hrozbu „pouze“ 810 (z 924)

Jakou podporu ze strany státu považujete pro Vaši obec za nejvýznamnější? Respondent vybíral jednu z možností 895 odpovědí (z 924)

Jakou podporu ze strany kraje považujete pro Vaši obec za nejvýznamnější? Respondent vybíral jednu z možností (shodných s otázkou na státní podporu) 901 odpovědí (z 924)

Jak jste spokojen(a) s financováním obce prostřednictvím Rozpočtového určení daní? 910 odpovědí (z 924)

Shrnutí Potvrdilo se, že představitelé samosprávy považují za znak úspěšné obce zejména rozvinutou infrastrukturu a kvalitní sociální kapitál Pasivita obyvatel je považována za největší hrozbu pro rozvoj obce Z vnějšku je očekávána zejména finanční pomoc, dále pomoc metodická V dalším vyhodnocení lze očekávat (?) diferenciaci odpovědí zejména podle populační velikosti obcí (financování, vylidňování atd.) a podle geografické polohy (dostupnost pracovních příležitostí, služeb apod.)

Aktéři organizování společenského a kulturního života ve venkovské obci Největší podíl na organizování společenského a kulturního života absolutní četnost relativní četnost v obci společenský a kulturní život neexistuje 131,41 % starosta 21222,94 % tradiční spolky, kluby, sdružení (hasiči, fotbalisté, myslivci …) 58963,74 % neformální parta(y) nadšenců 606,49 % chalupáři, rekreanti 40,43 % ředitel(ka) školy, učitelé 70,76 % jiní jednotlivci (kronikář, knihovnice …) 202,16 % to se nedá říct, nevím 161,73 % neodpověděl/a 30,32 % celkem ,00 %

Aktéři organizování společenského a kulturního života ve venkovské obci

Počet účastníků nejvýznamnější společenské a kulturní akce za poslední rok

Hlavní organizátor nejvýznamnější společenské a kulturní akce za poslední rok Hlavní pořadatel akce absolutní četnost relativní četnost starosta 31236,11 % tradiční spolky, kluby, sdružení (hasiči, fotbalisté, myslivci …) 44851,85 % neformální parta(y) nadšenců 536,13 % chalupáři, rekreanti 30,35 % farář 30,35 % ředitel(ka) školy, učitelé 131,50 % jiní jednotlivci (kronikář, knihovnice …) 182,08 % nevím 20,23 % neodpověděl/a 121,39 % celkem ,00 %

Hlavní organizátor nejvýznamnější společenské a kulturní akce za poslední rok

Shrnutí Výrazná dominance tradičních spolků a občanských sdružení při organizování společenského života (téměř 2/3 všech akcí) Velmi nízký podíl odpovědí, že ve venkovských obcích žádný společenský a kulturní život neexistuje (pouze 1,4% odpovědí) Mezi významnými společenskými a kulturními akcemi převažují větší akce s více jak 100 účastníky – zde ovšem vliv velikosti obce Mezi hlavní organizátory patří kromě spolků, také starostové a neformální party nadšenců

Děkujeme za pozornost