Porodnost a plodnost

Porodnost Porodnost je jedním z klíčových demografických procesů, spolu s úmrtností představuje základní složku demografické reprodukce populací. Úroveň porodnosti závisí na plodivosti neboli fekunditě, což je schopnost muže a ženy rodit děti. Jejím výsledným efektem, vyjádřeným počtem narozených dětí, je plodnost neboli fertilita. Úroveň porodnosti je také ovlivněna vnějšími "nebiologickými" faktory jako např. populační politika státu, bytová situace partnerů, uplatnění na trhu práce, hodnotový systém partnerů, náboženské vyznání apod.  Při analýze procesu porodnosti se vychází ze statistiky založené na narozených dětech tzn. nestuduje se událost porodu, ale narozené děti. Porody  se totiž dělí na základě počtu narozených dětí na jednočetné a vícečetné.

Statistika porodnosti Statistika porodnosti je založena na Hlášení o narození, které obsahuje údaje o  narozeném dítěti, rodičích a údaje vztahující se k porodu. Údaje pro toto hlášení jsou na matrice sbírány na základě podkladů zdravotnických zařízení, matrika dále předává hlášení Českému statistickému úřadu pro další zpracování. Narozené děti se rozlišují podle několika faktorů: dle rodinného stavu matky v době porodu - manželské a nemanželské dle projevu, resp. neexistence známek života - živě a mrtvě narozené dle věku matky při porodu dle pořadí - tzn. kolikaté dítě matky to je, biologické a v manželství dle sociálně ekonomických charakteristik matky (vzdělání, povolání, apod.)

Definice vztahující se k narození dítěte / potratu Od roku 1988 je opět platná národní definice (dáno vyhláškou  11/1988 Sb.) Narozením živého dítěte se rozumí jeho úplné vypuzení nebo vynětí z těla matčina, jestliže dítě projevuje alespoň jednu ze známek života a má porodní hmotnost a) 500 g a vyšší anebo b) nižší než 500 g, přežije-li 24 hodin po porodu Známkami života se rozumějí dech nebo akce srdeční nebo pulsace pupečníku nebo aktivní pohyb svalstva, i když pupečník nebyl přerušen nebo placenta nebyla porozena. Narozením mrtvého dítěte se rozumí úplné vypuzení nebo vynětí z těla matčina, jestliže plod neprojevuje ani jednu ze známek života a má porodní hmotnost 1000 g a vyšší. Potratem se rozumí ukončení těhotenství ženy, při němž a) plod neprojevuje ani jednu ze známek života a jeho porodní hmotnost je nižší než 1000 g a pokud ji nelze zjistit, jestliže je těhotenství kratší než 28 týdnů, b) plod projevuje alespoň jednu ze známek života a má porodní hmotnost nižší než 500 g, ale nepřežije 24 hodin po porodu, c) z dělohy ženy bylo vyňato plodové vejce bez plodu, anebo těhotenská sliznice Potratem se rozumí též ukončení mimoděložního těhotenství anebo umělé přerušení těhotenství provedené podle zvláštních předpisů.

Základní ukazatele Hrubá míra porodnosti (hmp) - nejjednodušší ukazatel vypočítaný jako počet živě narozených dětí na 1 000 obyvatel k 1.7. v daném roce (tzv. střední stav). Demografická statistika však především zkoumá plodnost tzn. analyzují se ukazatele, kdy se  narození vztahují k ženám. Obecná míra plodnosti (f) - poměr živě narozených dětí na 1 000 žen v reprodukčním věku. Jde tedy o zpřesnění hrubé míry porodnosti. Míra plodnosti dle věku (fx) - poměr počtu živě narozených dětí ženám ve věku x (resp. v dané pěti či desetileté věkové skupině) ke střednímu stavu žen ve věku x (věkové skupině). Studuje se změna plodnosti v závislosti na věku matek.

Základní ukazatele Úhrnná plodnost (úp) - součet měr plodnosti podle věku vyjadřující intenzitu plodnosti dané populace v daném časovém období (obvykle kalendářní rok). Udává počet dětí, které by se narodily jedné ženě během reprodukčního období, kdyby se hodnoty míry plodnosti dle věku neměnily zhruba 35 let. Měří intenzitu plodnosti ve fiktivní generaci, jejíž řád plodnosti je složen z reálných měr plodnosti 35 generací. Číslo 35 představuje počet let reprodukčního období ženy, počítáno s věkovým rozpětím 15 - 49 let. Jde tedy o počet živě narozených dětí připadajících na jednu ženu ve věku 15-49 let. Magickým číslem úp je hodnota 2,1, která zajišťuje udržení početního stavu populace

Základní ukazatele Hrubá míra porodnosti ( Nv/P*1000) : Nv Počet živě narozených dětí za určité období na sledovaném územíP Zadejte střední stav sledované populace.hmp = Výsledná hrubá míra porodnosti vyjádřená na 1000 obyvatel. Obecná míra plodnosti f= (Nv/Pž15-49*1000): Nv Počet živě narozených ve sledované populaci. Pž15-49 Počet žen v reprodukčním období ve sledované populaci.f = Výsledná obecná míra plodnosti vyjádřená na 1000 žen v reprodukčním věku. Míra reprodukce: čistá a hrubá (hmr = 0,485 * f)

Vývoj úhrnné a konečné plodnosti v ČR v letech 1950 – 2007

Změny plodnosti podle věku a pořadí v letech 1987 a 2007

Úroveň plodnosti a její trendy ve světě

Klasifikace narozených pohlaví: stabilní poměr 0,485: 0,515 ž:m, sekundární a primární poměr pohlaví vitalita: živorozenost X mrtvorozenost (mortinalita) legitimita zralost plodu: donošenost a zralost plodu pořadí socioekonomická skupina kalendářní měsíc

Kvůli ekonomické krizi se rodí více dívek K vychýlení poměru ve prospěch ženského pohlaví dochází proto, že v období krize se v ženách tvoří více stresového hormonu, který vyvolává spontánní potrat u mužského embrya či plodu. Mechanismus má evoluční význam a vytvořil se u našich předků žijících v přírodě, kdy se v období přírodních katastrof a nedostatku potravy rodí záměrně více dívek, které jsou odolnější a potřebují méně potravy než chlapci. Ale stresové hormony ovlivňují také porodní váhu u chlapců, jejich nadbytečnou přítomností v době gravidity dochází ke zmenšování plodu, nízké porodní váze a menší odolnosti novorozených chlapců, kteří tak umírají častěji než dívky.

pravděp. úmrtí dětí podle donošenosti a zralosti Děti (%0) Nezralé (do 2,5 kg) Zralé (nad 2,5kg) celkem Nedonošené Do 37 týd. 59 11 41 Donošené Nad 37 týd. 12 1 2 Celkem 4

Míra plodnosti podle pořadí narozených dětí

Trendy pravděpodobnosti zvětšování rodiny

Změna měr plodnosti podle pořadí a vzdělání (1987,2007)

Mezinárodní srovnání vývoje podílu dětí narozených mimo manželství (1960 – 2007)

Minimum za období: okres Uherské Hradiště 11,6 % Maximum za období: okres Most 53,1 % Minimum za rok: okres Uherské Hradiště 8,9 % Maximum za rok: okres Most 57,4 %

Legitimita - shrnutí Do počátku devadesátých let patřila Česká republika (s méně než 9% dětí narozených mimo manželství) společně se zeměmi jižní Evropy, Slovenskem, Litvou a Polskem do skupiny s nejnižším zastoupením nemanželsky narozených. V roce 2000 se česká populace zařadila do skupiny zemí se středními hodnotami podílu narozených manželství, společně například s Německem (22,1 %) a Nizozemskem (24,9 %). V evropském kontextu se jedná spíše o střední hodnoty, neboť v zemích s největším rozšířením nesezdaných soužití se rodí mimo manželství 40-60 % dětí (severní Evropa, Estonsko a Francie).

Vícečetné porody Geminologie Vliv asistované reprodukce

Vícečetné porody v ČR a vliv asistované reprodukce na jejich výskyt