Zrakově postižení Mgr. Vendula Baoučková

Zrak pro člověka je to smysl nejdůležitější, asi 80% všech informací vnímáme zrakem. umožňuje získávání většinu informací o okolním světě zrakový analyzátor je nejdůležitější orientační a koordinační orgán při pohybu člověka v prostředí má rozhodující vliv na utváření představ, rozvoj paměti, pozornosti, myšlení, řeči i emocionálně volní sféry má velký význam pro poznání i pro praktické jednání

Zrakový orgán je složen ze tří částí: receptor (zevní oko) dráha spojující oko s centrem - oční nerv zrakové centrum v mozku V každé z těchto částí může dojít k poškození (oční choroba, vada, poškození) s charakteristickými následky pro vidění. Viděním rozumíme schopnost zrakově vnímat, rozlišovat a představovat si prostředí.

Rozlišujeme vidění: - centrální, kterým vnímáme detaily a barvy - periferní, které umožňuje vnímat prostor a orientovat se v něm. Vidění je velice složitý proces, na němž se kromě oka a nervových drah významnou měrou podílí mozek, který veškeré signály zpracovává ve výsledný zrakový vjem.

Zrakové postižení obecný pojem, označující skupinu velmi různorodých onemocnění a poruch, které nějakým způsobem omezují schopnost zrakového vnímání zrakové postižení ovlivňuje celou osobnost jedince a jeho psychický vývoj z hlediska funkčního chování normálního člověka zrakové postižení narušuje a mění především kognitivní funkce, orientaci a motoriku v životním prostředí, včetně emocionálně-sociálního vývoje osobnosti

Zrakově postižení správněji osoby se zrakovým postižením jsou lidé s různými druhy a stupni snížených zrakových schopností. Úžeji se tímto termínem rozumí ti, u nichž poškození zraku nějak ovlivňuje činnosti v běžném životě a u nichž běžná optická korekce nepostačuje. Nezahrnujeme sem tedy např. člověka, který nosí dioptrické brýle a s nimi docela normálně vidí - to znamená, že má zrakovou vadu lehčího stupně a s brýlemi zvládá bez potíží každodenní činnosti, nemá omezení v přístupu k informacím, v orientaci a samostatném pohybu, v pracovním uplatnění, v sociální oblasti apod.)

Abychom zdůraznili tento rozdíl, mluvíme někdy o těžce zrakově postižených. Tím máme na mysli skupinu zrakově postižených, u nichž právě onen vážný funkční důsledek zrakové vady zasahuje do běžného života, lidí, jimž už běžná brýlová korekce nepostačuje k plnému ("normálnímu") vidění.

Těžce zrakově postižení můžeme dále dělit na nevidomé a slabozraké. Při očním vyšetření se zkoumá: - zraková ostrost vyjádřená tzv. vizem udávaným zpravidla ve zlomku, kde první číslo znamená vzdálenost v metrech, ze které dotyčný čte a druhé číslo označuje vzdálenost v metrech, ze které daný řádek přečte zdravé oko. (Vizus zdravého oka je tedy např.: 6/6).

Vyšetření zrakové ostrosti do dálky se provádí nejčastěji na Snellenových optotypech, což jsou tabulky s řadami postupně se zmenšujících znaků. - velikost zorného pole. Toto pole může být v důsledku zrakové vady zúženo, omezeno nebo v něm může docházet k lokálním výpadkům

Definice zrakového postižení pouze podle ostrosti vidění a rozsahu zorného pole není vždy úplně dostačující. Pro objektivnější diagnostiku musíme pečlivě zkoumat další zrakové funkce, jako např. - kontrastní citlivost (světloplachost, šeroslepost) - schopnost rozlišovat barvy (barvoslepost) - vnímání hloubky - schopnost lokalizovat - fixovat předměty, sledovat je v pohybu apod. Komplexní posouzení zrakových funkcí si často vyžaduje spolupráci několika odborníků - lékaře, zrakového terapeuta a sociálního pracovníka, který může posoudit zrakové funkce v praxi.

Klasifikace zrakového postižení podle WHO Kategorie Druh zdravotního postižení 1 Střední slabozrakost zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí: maximum menší než 6/18 (0,30) - minimum rovné nebo lepší než 6/60 (0,10); 3/10 - 1/10 2 Silná slabozrakost zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí: maximum menší než 6/60 (0,10) - minimum rovné nebo lepší než 3/60 (0,05); 1/10 - 10/20 3 Těžce slabý zrak a) zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí: maximum menší než 3/60 (0,05) - minimum rovné nebo lepší než 1/60 (0,02); 1/20 - 1/50, b) koncentrické zúžení zorného pole obou očí pod 20 stupňů, nebo jediného funkčně zdatného oka pod 45 stupňů 4 Praktická nevidomost zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí 1/60 (0,02), 1/50 až světlocit nebo omezení zorného pole do 5 stupňů kolem centrální fixace, i když centrální ostrost není postižena 5 Úplná nevidomost ztráta zraku zahrnující stavy od naprosté ztráty světlocitu až po zachování světlocitu s chybnou světelnou projekcí

Sportovní organizace zrakově postižených U nás: Český svaz zrakově postižených sportovců (ČSZPS) - sportovní instituce, jejiž činnost je zaměřena a specializována na sportovní aktivity zrakově postižené populace v České republice. Je členem Unie zdravotně postižených sportovců (UZPS), členem Českého paralympijského výboru (ČPV) Ve světě: International Blind Sports Association (IBSA - světová sportovní federace nevidomých sportovců) ČSZPS je dále členem IBSA, IBCA and IPC

Sportovní soutěže ČSZPS Při provozování výkonnostního sportu zrakově postiženým se vyžaduje přítomnost asistence vidomé osoby, která vystupuje podle provozovaného sportu ve funkci vodič, trasér, naváděč, rozhodčí, podávač, pilot, konzultant. V některých sportech nesmí být asistentem profesionální sportovec z důvodu objektivnosti dosaženého sportovního výkonu zrakově postiženým. Podle stupně zrakového postižení se sportovci zařazují do tří soutěžních klasifikačních kategorií.

Soutěžní klasifikační kategorie B 1 = nevidomý, bez světlocitu obou očí, až po světlocit, ale neschopnost rozeznat tvar ruky z jakékoli vzdálenosti a směru B 2 = osoba se zbytky zraku, od schopnosti rozeznat tvar ruky, až po zrakovou ostrost 2/60 a/nebo zorné zrakové pole menší než 5stupňů B 3 = slabozraký, od zrakové ostrosti nad 2/60 až po zrakovou ostrost 6/60 a/nebo zorné zrakové pole od 5stupňů a menší mezi 20stupňů Testuje se vždy lepší oko, s co nejlepší korekcí (s brýlemi čí čočkami, ať už s nimi závodník bude závodit či nikoli). Většinou platnost 3 roky

Statistické údaje o nevidomých a slabozrakých Podle údajů WHO je dnes na světě 45 miliónů nevidomých a toto číslo se v následujících 20 letech může až zdvojnásobit. Podle britských pramenů je v Evropě asi 11 milionů slabozrakých a asi 1 milion nevidomých. 9 z 10 nevidomých (v celosvětovém měřítku) žije v rozvojových zemích a odborníci odhadují, že 80% slepoty může být léčeno nebo jí šlo předejít. procento slabozrakých lidí v populaci průběžně roste

jedním z rozhodujících faktorů ovlivňujících tento trend je prodlužování délky lidského života (to platí především v naší euroamerické civilizaci). Přímá úměrnost vzniku zrakových vad a vyššího věku je jednoznačně prokázána: 80% lidí starších 75 let má vážné problémy se zrakem a 70 - 75% nových případů zrakových vad vzniká u lidí starších 65 let. Podle prognóz se v příštích 20 letech počet lidí starších 85 let přibližně zdvojnásobí, z čehož lze usuzovat na zvýšení počtu lidí s postižením zraku.

Sporty provozované ČSZPS Atletika, bowling, cyklistika, fotbal goalball,judo, kuželky, lukostřelba, lyžování, plavání, showdown,střelba, šachy, turistika, vodní sporty, vzpírání

Goalball

Goalball byl vynalezen v roce 1946 Rakušanem Hanz Lorenzen a Němcem Reindlem pro nevidomé válečné veterány. Na paralympiádě byla poprvé představena v roce 1976 v Torontu a od té doby je k vidění na všech PH Goalball je míčová hra určená výhradně pro zrakově postižené jedince Trvá 14 minut (2 sety po 7minutách) Závodníci hází míč tak, aby se dokutálel do branky soupeře.

Je nutné aby obecenstvo bylo při tomto sportu tiché, aby se sportovci mohli soustředit na zvuky a „lokaci“ ozvučeného míče Hrají muži i ženy, kteří nosí klapky (mají na očích klapky), aby se zajistila férovost hry Tým je složen ze tří hráčů, hraje se na kurtu 18 x 9m, brána je po celé délce zadní strany hřiště Neaplikuje se zde žádná klasifikace, protože si jsou všichni rovni

http://www.youtube.com/watch?v=-MLbC3er2Fc&feature=related

Showdown Showdown hrají dva hráči. Hraje se na obdélníkovém stole, na jehož obou zadních stranách jsou brankové jamky; uprostřed je středová deska. Hraje se pálkami a míčkem, do kterého byly vloženy nerezové ocelové kuličky tak, aby byl míček slyšet. Cílem hry je odpálit míček po stole, pod středovou deskou a do soupeřovy branky, zatímco soupeř se tomu snaží zabránit.

Vítězem se stává hráč, který jako první dosáhne počtu 11 bodů, přičemž rozdíl musí být minimálně o 2body pokud se tak nestane, hra pokračuje, maximálně však do stavu 16:16. Poté je jakýkoliv další bod považován za vítězný, i když hráč nezvítězí rozdílem 2 bodů.  jeden set trvá max. 15 minut.

Pokud se hraje zápas na čas a set neskončil v řádné hrací době, zvítězí hráč, který je v okamžiku vypršení časového limitu ve vedení. Pokud čas vypršel a stav utkání je nerozhodný, pak následuje hod mincí o volbu podání. Následující bod je vítězný.

http://www.youtube.com/watch?v=f8rh-tSs3BI