Šárka Honsová honsova@ftvs.cuni.cz Talent… Šárka Honsová honsova@ftvs.cuni.cz Katedra kinantropologie a základů humanitních věd FTVS UK

Talent spolu s motorickými schopnostmi, dovednostmi, vlohami a nadáním je označován jako motorický předpoklad výklad základních pojmů vlohy – nadání – talent je u různých autorů různý

Talent mimořádná schopnost, vloha, vysoká míra nadání podmiňující vykonávání určité činnosti na vysoké úrovni slovník cizích slov vysoké nadání, vloha, mimořádná schopnost

Talent soubor schopností, zpravidla pokládaný za vrozený, umožňující dosáhnout v určité oblasti nadprůměrných výkonů též označován za projevení nadání, tj. odhalení úspěšnými výkony někdy nazýván tvořivé nadání

Talent podle Gagného (1985) Francoys Gagné, kanadský profesor (Professor, Université du Québec à Montréal, Canada) netrénované a spontánně vyjádřené přirozené schopnosti (nazývané také nadání), které jsou přinejmenším v jedné oblasti lidské činnosti na takové úrovni, že se odpovídající výkon nachází mezi 15% nejlepších v porovnání s dospělými nebo vrstevníky

Gagné (1990,1998) specifikuje 5 oblastí a 5 úrovní talentu akademická technická umělecká interpersonální (sociální) motorická Úroveň: slabá (mild) mírná, průměrná(moderate) velká (high) mimořádná(exceptional) výjimečná (extreme)

Nadání v nejširším pojetí souhrn všech předpokladů člověka, na nichž závisí produktivita jeho činnosti (intelektové schopnosti, senzomotorické dovednosti, emocionální rysy, temperament), v užším smyslu jde o soubor nadprůměrně vyvinutých schopností, potřebných pro výkon určité činnosti (hudební, matematické nadání), jež ve vyhraněné formě ovlivňují celkové zaměření a činnost jedince

Nadání (gift, talent) soubor vloh jako předpoklad k úspěšnému rozvíjení schopností, nejčastěji používáno ve spojení s jedinci podávající nadprůměrné výkony při činnosti tělesné či duševní

Vloha (faculty, predisposition) vrozené fyziologicko-anatomické zvláštnosti především nervové soustavy, častěji však vrozené skupiny dispozic či schopností umožňující dosáhnout mimořádných a speciálních znalostí či dovedností

Dělení vloh oblast rozumových schopností oblast,kde se projevují vlastnosti nervové soustavy oblast citového života G.W.Allport dělí vlohy do těchto tří skupin: spouštěcí mechanizmy, reflexy, instinkty rychlost, síla reakcí, vlastnosti nervové s. učení učit se, vytvářet soustavy poznatků, inteligence

Počátky vědeckého zkoumání talentu Konec 19. století ve spojitosti s inteligencí a kognitivními schopnostmi Svými výzkumy se proslavili např. Francis Galton, Lewis Terman nebo Leta Hollingworth Studie o vlivu dědičnosti a prostředí

Francis Galton behaviorální psycholog a vědec 19. století stal se prvním, kdo aplikoval Darwinovu vývojovou teorii na studium rozdílů dědičnosti fyzických a psychických vlastností naznačil, že inteligentnější lidé se od méně inteligentních liší dvěma obecnými kvalitami: duševní energií a vnímavostí

Galton zkoumal genetické souvislosti na 1000 případech „výjimečných“ mužů - zjistil, že pocházeli pouze z 300 rodin usuzoval, že tendence k intelektovému nadání jsou dědičné své první výzkumy inteligence na základě fyziologických charakteristik založil na testování cca 9 000 zájemců měřil 17 ukazatelů včetně výšky, váhy, síly stisku ruky, schopnosti senzorického rozlišování soudil, že génius je výsledkem pouze genetiky a ne vlivem prostředí. jeho největším přínosem je myšlenka, že rozložení většiny lidských vlastností se přibližuje křivce normálního rozložení

Lewis Terman autorem snad nejslavnější longitudinální studie intelektově nadaných jedinců v celé historii zkoumání inteligence Terman velmi detailně zkoumal soubor větší než 1500 osob, který podroboval kvalitativní analýze vzorek tvořily děti z kalifornských škol z 20. let, studie se po dekádách opakovaly na stejném vzorku probandů a následovníci Termana pokračují dodnes

Shrnutí zjištění obecných charakteristik jsou lepší v čtení, jazykových schopnostech, matematickém uvažování, vědě, literatuře i umění, méně průkazná je superiorita ve sčítání, pravopise, faktických informacích z historie mají mnohostranné a spontánní zájmy, čtou mnoho knih, mají neuvěřitelné sbírky, pěstují mnoho koníčků, znají a umějí mnohem více her než průměrná populace méně inklinují k přeceňování svých vědomostí, méně podvádějí, charakter a sociální postoje jsou celostnější, vycházejí lépe i v testech emocionální stability

Leta Hollingworth svá zkoumání zaměřila mnohem specifičtěji a také na mnohem menší vzorek jedinců intenzivní analýza 12 dětí s IQ nad 180 takovéto děti se v populaci vyskytují v poměru 1:1 000 000

Shrnutí zjištění charakteristik tyto děti vyžadují dostatečně náročné a zajímavé úkoly ve škole mají sklony k bláznovství potřebují podporu, aby se vyvarovaly negativním postojům k autoritám je nutné jim zabránit, aby se nestaly poustevníky je nutné usilovat, aby se vyvarovaly sklonům k šikaně

Znázornění dědičnosti dle Hříbkové (2002) míra dědičnosti inteligence je podle Gardnera (1999) mezi 30 až 50 procenty

Studie K. R. Stephense a F. A. Karnese Stephens, K. R. & Karnes, F. A. State Definition for the Gifted and Talented Revisited. Exceptional Children. 2000, 66, 2, pg. 219. revize definic talentu v jednotlivých státech USA

Obsah definic z těchto pohledů superior intellect specific academic creative artistic abilities leadership visual and performing arts vocational practical arts psychomotor task commitment motivation advanced learning ability demonstrated achievement high performance critical thinking exceptional production advanced potential

Výzkum talentu ve sportu tato oblast se dostala do popředí zájmu hlavně v 70., 80. a 90. letech 20. století, kdy se rozvíjely celé systémy výběru a přípravy jedinců pro vrcholový sport (Feige, Gagné, Lejtěs, McDonnell, Kodým, Hříbková, Kovář, Blahuš atd.). především země bývalého východního bloku (Východní Německo, Sovětský svaz) přispěly do této oblasti velkým množstvím informací

Současný výzkum talentu v oblasti sportovních her Reilly, Williams, Nevill a Franks (2000) - Multidisciplinární přístup k identifikaci talentů ve fotbale cílem tohoto výzkumu bylo sestrojit a aplikovat multivariablilní testovou baterii pro hodnocení talentu u mladých hráčů fotbalu a zhodnotit její schopnost rozlišovat elitní hráče od těch průměrných jako rozhodující se pro výběr talentů jevily agilnost, rychlost, motivační orientace a schopnost předvídat

Je sportovní talent univerzální? Analýzou lidské činnosti a všech ostatních činitelů, které výkon či výsledek lidské činnosti podmiňují, došla většina výzkumníků k závěru, že talent nelze označit za univerzální a že má své specifické podoby (Schmidt, 1982).

Struktura sportovního talentu podle struktury předpokladů sportovního talentu - čtyři  oblasti (Kovář, 1994): předpoklady pro optimální strukturální vlastnosti (tělesná výška, tělesná stavba atd.) předpoklady pro vysokou úroveň funkčních vlastností ve vztahu k pohybových schopnostem (silovým, rychlostním apod.)

předpoklady pro vysokou úroveň funkčních vlastností ve vztahu k intelektuálním a senzorickým schopnostem a další psychické vlastnosti předpoklady ke schopnosti snadno, rychle a dobře zvládnout nové pohybové úkoly (motorická docilita) a další speciální schopnosti

Struktura předpokladů sportovního talentu předpoklady pro optimální strukturální vlastnosti předpoklady pro vysokou úroveň funkčních vlastností ve vztahu k intelektuálním a senzorickým schopnostem a další psychické vlastnosti předpoklady ke schopnosti snadno, rychle a dobře zvládnout nové pohybové úkoly předpoklady pro vysokou úroveň funkčních vlastností ve vztahu k pohybových schopnostem specifické obecné

Kovář (1994) uvádí, že první dvě skupiny předpokladů představují specifickou složku sportovního talentu, zatímco druhé dvě jeho složku obecnou, univerzální čím výše jedinec stoupá po příčce výkonnosti, tím jsou jeho schopnosti diferencovanější a specifičtější, naproti tomu v mladším věku má většina schopností ještě obecný charakter

Determinovanost talentu základem talentu jsou dispozice (vlohy), které jedinec získává od svých rodičů a předků a které jsou dány genotypem (dědičným základem, souborem všech vloh) tyto dědičné dispozice ovlivněné někdy ještě podmínkami v průběhu nitroděložního vývoje označujeme jako vrozené předpoklady

někdy se projeví velice brzy (např. muzikální nebo matematický talent ) někdy se talent nemusí projevit vůbec - vrozené předpoklady pro určitou činnost není kde realizovat, popřípadě když jedinec nemá zájem uplatnit je a dále rozvíjet

genetická podmíněnost sportovního talentu je nesporná nejreálnější predikce je u somatických znaků (především tělesné výšky) dosavadní poznatky ukazují na vysoký stupeň genetické determinovanosti některých funkčních ukazatelů a pohybových schopností

Diagnostika sportovních talentů Základní kroky k dosažení maximálního výkonu (Bompa, 1999) maximální výkon specializovaný trénink založený na vědeckých poznatcích identifikace talentu dlouhodobý tréninkový plán

v mnoha západních zemích jsou děti začleňovány do procesu sportovního tréninku na základě tradic, ideálů, touhy a přání kvůli popularitě určitého sportu, tlaku rodičů, vlivu učitelů tělesné výchovy, blízkosti určitého sportovního zařízení východní Evropa – v 60. a 70. letech použití speciálních metod pro identifikaci potencionálních vysoce výkonnostních sportovců

Metody výběru talentovaných jedinců Podle Bompy (1999) existují dvě základní metody pro výběr talentů – přirozená a vědecká přirozená: růst výkonu u jedince je závislý na tom, zda je shodou okolností právě pro tuto oblast sportu predisponován vědecká: trenér vybírá perspektivní jedince, kteří mají přirozené schopnosti pro určitý sport

Kritéria pro výběr talentů zdraví antropomotorická měření dědičnost (genetická podmíněnost systému kyseliny mléčné 81,4%, srdeční frekvence 85,9% a VO2max 93,4%) aktuální stupeň vývoje daného jedince motorické schopnosti jedince psychické vlastnosti

Psychické vlastnosti pozornost emočně motivační procesy (aspirace) volní procesy temperament

Etapy výběru talentovaných jedinců Bouchard a Malina (in Bunc, 2003) dělí proces výběru do dvou etap: včasný nebo základní výběr pozdní nebo specializovaný výběr

cílem včasného výběru je zachytit v co největším populačním vzorku vhodné jedince pro sportovní trénink, je realizován pomocí baterií jednoduchých motorických testů, které hodnotí základní pohybové předpoklady pozdní výběr navazuje na předchozí formu výběru, využívá ve větší míře laboratorní nebo další (biochemická, antropometrická aj.) vyšetření, zaměřuje se na odhalení jedinců s předpoklady pro konkrétní sportovní disciplínu

Bompa (1999) dělí proces výběru do tří etap primární fáze - období 3 – 10 let věku hodnotí se především obecný vývoj jedinců, detekují se dominantní vlastnosti, které se budou postupně rozvíjet druhá fáze - období 10 – 15 let selekce u jedinců, kteří mají již zkušenosti s pravidelným tréninkem, hodnocení psychických faktorů finální fáze - fáze probíhá již na úrovni národních týmů

Predikce sportovního výkonu plná realizace talentu se může projevit až po určitém, někdy dosti dlouhém období prediktor - je např. motorický test, jehož výsledky známe v dřívějším čase a na jejichž základě předpovídáme výsledky kritéria prediktant - je nesoučasné kritérium, zjišťované později než test, které je na základě testu předpovídáno

Možnosti kompenzace předpokladů důležitost jednotlivých předpokladů můžeme zjistit pomocí regresní analýzy, jejímž cílem je zkoumání příčinné závislosti mezi dvěma, či více proměnnými v našem případě předpoklady tvoří nezávisle proměnou a sportovní výkon tvoří závisle proměnou

vícenásobná regresní lineární funkce Y = a+ b1x1 + b2x2…bxn+ e kde: Y je závisle proměnná (odezva) a je prostý (absolutní) člen b je regresní koeficient byx X je nezávisle proměnná e je residuální odchylka

regresní koeficienty jsou speciálním případem váhových koeficientů podle těchto regresních koeficientů můžeme určit, který předpoklad se nejvyšší mírou podílí na hodnotě korelačního koeficientu, který určuje souvislost mezi souborem předpokladů a sportovním výkonem

Vzájemná zastupitelnost předpokladů důležitými ukazately jsou průměr, směrodatná odchylka, minimum a maximum určitého předpokladu čím menší směrodatná odchylka je, tím je zřetelnější, že předpoklad musí mít určitou úroveň, od které se příliš neodchyluje

Předpoklad výšky u hráčů volejbalové extraligy Průměrná výška všech hráčů volejbalové extraligy (129 hráčů, 8 klubů) v sezóně 2004 – 2005 je 195,4 cm směrodatná odchylka je 6 cm maximum 108 cm minimum 178 cm

Zhodnocení výška hráčů volejbalu patří v průměru mezi jeden z nejdůležitějších předpokladů, ale v extrémních případech na určitých postech (libero) může vysoká úroveň ostatních předpokladů tento předpoklad výšky částečně vykompenzovat, což nám dokazuje výška nejmenšího hráče 178 cm

Podpora talentů World Council for Gifted and Talented Children (WCGTC) European Council for High Ability, its study and development (ECHA) Pobočkou ECHA v ČR je Společnost pro talent a nadání Talentcentrum MŠMT

Schéma vztahu institucí k talentovanému jedinci v ČR Rodina Veřejná správa Resort kultury Zařízení poskytující stupeň vzdělání Talentovaný jedinec Resort školství mládeže a tělovýchovy Zařízení neposkytující stupeň vzdělání Obce Občanská sdružení Pracující s talenty Ostatní Státní nezisková sféra (nadace, nadační fondy, obecně prospěšné společnosti) Soukromá sféra

Veřejná správa MŠMT třídy s rozšířeným vyučováním tělesné výchovy na základní škole (k 1.9.2004 - 255 ZŠ)  sportovní gymnázia (počet 15) resortní sportovní centra

Občanská sdružení sportovní svazy sportovní centra mládeže krajská centra mládeže sportovní organizace

Státní nezisková sféra nadace nadační fondy Soukromý sektor firmy, které podporují nadané a talentované jedince z vlastních finančních prostředků

Legislativa V České republice je péče o nadané a talentované jedince ve sportu zakotvena v legislativě a to  zákonem č. 561/2005 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon) a zákonem č. 115/2001 Sb. o podpoře sportu

Rozhodující část přípravy sportovních talentů se uskutečňuje ve sportovních oddílech za metodické účasti svazů a spolupráce sportovních tříd a sportovních gymnázií. Hlavními zdroji financí jsou státní rozpočet, vlastní prostředky sportovních svazů a soukromá sféra.

Výběr z literatury Dočkal, V. Talent nie je dar. Bratislava: Smena, 1983. Friedman, R. C., Shore, B. M. Talents Unfolding. Cognition and development. Washington: American Psychological Association, 2000. Heller, K., Mönks F., Passow, H. Research and Development of Giftedness and Talent. Pergamon Press, 1993, str. 755 - 779. Hříbková, L. Modely, strategie a metody k identifikaci talentu. Československá psychologie, 1991, 1, 48‑59.

Některá periodika z oblasti talentu High Ability Studies - odborný časopis, který vydává Echa Journal of exceptional children – amer. č. Psychologie dnes Focus on Exceptional Children Gifted Child Quarterly – časopis APA Gifted Education International – časopis WCGTC

Website http://www.stan-echa.euweb.cz/ - Společnost pro talent a nadání http://www.worldgifted.org/ - World Council for Gifted and Talented Children http://www.echa.ws – Evropská společnost pro talent a nadání http://www.nagcbritain.org.uk/- britská Národní společnost pro nadané děti http://www.eddept.wa.edu.au/gifttal/ - stránky australské vlády o vzdělávání nadaných dětí

A to je konec… Děkuji za pozornost. Seznam citované literatury je k dispozici na vyžádání.