Daňový dopad a přesun „Žádný daňový subjekt netouží být zdaněn a vždy se bude pokoušet přenést daň na někoho jiného.“

Právní a ekonomické pojetí Právní hledisko: Poplatník přímých daní nese daňové břemeno a nemůže jej přesunout. Poplatník nepřímých daní není předem určen, přesun daně od plátce se očekává. Ekonomické hledisko: Daňový subjekt provádějící tržní transakce může svou daň promítnout do cen. Přesun je možný u kterékoli daně tržního subjektu.

Dopad bez přesunu a s přesunem Daňový dopad bez přesunu Daňová zátěž zůstává plně na zdaněném subjektu Daňový dopad s přesunem Částečným Daňová zátěž se rozdělí a dopadá na více subjektů Úplným Daňová zátěž se plně přesune na jiný subjekt

Přesun vpřed a vzad Přesun daně vpřed Přesun daně vzad na poptávku (spotřebitele) Přesun daně vzad na nabídku kapitálu (dodavatele) Na nabídku práce (zamětnance) Celkový přesun = přesun vpřed + přesun vzad

Základní parametry přesunu Cenová pružnost poptávky na výstupu Cenová pružnost nabídky na vstupu Mzdová pružnost na trhu práce Existence a blízkost substitutu na vstupu a výstupu Cenová politika zdaněného subjektu Míra monopolizace

Cenová a mzdová pružnost Závisí na míře závislosti na objektu cenové pružnosti prioritě přiřazené k objektu pružnosti cenovém a užitkovém diferenciálu substitutu míře vzácnosti objektu pružnosti míře monopolizace subjektu pružnosti Míra přesunu je nepřímo úměrná pružnosti

Cenová politika Skrývání růstu marže za zvýšení daně (cena vzroste více než o daň) Pouze při omezené pružnosti Promítání daně na vrub marže (cena vzroste méně než o daň nebo nevzroste vůbec) Při vysoké pružnosti a blízkých substitutech Primární je určení ceny s ohledem na tržní podmínky, efekt přesunu je sekundární.

Nepřímé daně: DPH Právní určení plátce neurčuje dopad daně Konstrukce DPH: Ceny bez daně a s daní Předpoklad základní ceny a daňové přirážky Předpoklad přesunu pouze vpřed Ekonomická pozice plátce: Plátce a neplátci V řetězci plátců Za neplátcem Před neplátcem Parametry poptávky (pružnost)

DPH: Vliv tržních parametrů Cenové elasticity na výstupu „daň jde za nižší elasticitou“ ovlivňování cenové elasticity poptávky plátcem Suverénní spotřebitel – poplatník Cenové elasticity na vstupu Opět přesun k nižší elasticitě Řízení nákladů a DPH Pasivní nebo aktivní dopad DPH? Přesun do cen nebo na vrub marže?

Spotřební daně Jednorázové zdanění a daňový dopad Kdo bude poplatníkem? Různě dlouhé obchodní řetězce Rozpouštění daně do cen postupně v dlouhém řetězci Přímý přesun v krátkém řetězci Výrazně cenově nepružná poptávka Homogenní cena spotřebitele Zlom pružnosti a prahové efekty

Přesun u daní z příjmů Zaměstnanec OSVČ Podnik Částečný přesun na zaměstnavatele Při převisu poptávky po práci nad nabídkou OSVČ Vpřed i vzad dle podmínek Podnik Vpřed i vzad (na dodavatele i zaměstnance) dle podmínek

Ekologické daně Odlišný cíl zdanění – omezení nežádoucí aktivity Přesun daně je nežádoucí Daň má dopadat na původce negativní externality v plné výši, aby externalitu internalizovala. Nevhodné v monopolizovaném prostředí

Citlivost na přesun Nízká - převážně homogenní vnímání ceny: Přesun není oznamován, přesouvaná daň není jednotlivcům známa. Individuální spotřební poptávka ani nabídka práce nerozlišuje složky ceny. Firemní poptávka po nehotových statcích a nabídka kapitálu může složky ceny rozlišovat.

Daň a daňové břemeno Dopad a přesun daně Nejvýznamnější Výrazně cenotvorný Inflační efekt Dopad a přesun ostatních částí břemene Zpravidla méně významné Závisí na výši daně

Důsledky přesunu daňového břemene Rozložení daňové zátěže na více subjektů Potenciálně pozitivní při nadměrné daňové zátěži Při přesunu může jít o negativní externalitu Daňový náklad je přesunut bez náhrady na jiný subjekt Zvýšené míry přesunů signalizují neefektivní trh Nízké cenové pružnosti umožňují přesun směrem k ekonomicky slabším subjektům (distorze) Čím více diferencovaná daň, tím větší distorze přesunu