Sluneční soustava jako celek Druhá prohlídka – vlastnosti velkých těles a „toho smetí“

Planety MERKUR nejrychlejší planeta (vp = 47,87 km.s-1) úhlový průměr 5´´ až 15´´ sluneční den dvakrát delší než rok největší teplotní rozdíly: -185 °C až +430 °C pozorování fází, přechod slunečního kotouče (7/5/2004) M = 0,055 Mz R = 0,38 Rz  = 5430 kg.m-3 T = 58 d 15 h g = 3,7 m.s-2

Planety MERKUR 1974 – první fotografie sondou Mariner 10 („jako Měsíc“, magnetické pole – 1 % zemského) prakticky žádná atmosféra (2.10-7 Pa, CO2, H2O, He) M = 0,055 Mz R = 0,38 Rz  = 5430 kg.m-3 T = 58 d 15 h g = 3,7 m.s-2

Planety VENUŠE zdánlivý průměr 10´´ až 64´´ objevení fází Venuše 1609 (Koperník má pravdu?) nemá magnetické pole nejpomalejší rotace retrográdní rotace (?) M = 0,815 Mz R = 0,95 Rz  = 5240 kg.m-3 T = -243 d g = 8,9 m.s-2

Planety ZEMĚ CO O TOM ŘÍKAT??? M = Mz R = Rz  = 5520 kg.m-3 T = 23 h 56 m g = 9,8 m.s-2

Planety MARS teploty kolem -130 až +30 °C podobný sklon osy jako Země někdy 4. nejjasnější těleso na naší obloze M = 0,107 Mz R = 0,53 Rz  = 3940 kg.m-3 T = 24 h 37 m g = 3,7 m.s-2

Planety JUPITER velmi zkoumané těleso formováno jako hvězda (vyzařuje 2x tolik co dostává od Slunce) pod atmosférou je vodíkový oceán jádro pravděpodobně kamenné Galileovské měsíce M = 318 Mz R = 11,21 Rz  = 1330 kg.m-3 T = 9 h 55 m g = 23,1 m.s-2

Planety SATURN poslední viděná okem prstence zkoumány M = 95,3 Mz R = 9,45 Rz  = 700 kg.m-3 T = 10 h 39 m g = 9,0 m.s-2

Planety URAN retrográdní rotace sklon osy 98° !!! M = 14,5 Mz R = 4,01 Rz  = 1300 kg.m-3 T = -17 h 14 h g = 8,7 m.s-2 systematické pozorování dalekohledem dříve zapisován jako hvězda

Planety NEPTUN Johann Gottfried Galle – 25.9.1846 předpovězeno nebeským mechanikem Urbainem J. Leverrierem M = 17,2 Mz R = 3,88 Rz  = 1760 kg.m-3 T = 16 h 7 m g = 11,0 m.s-2

Planetky PLUTO M = 0,003 Mz R = 0,19 Rz  = 2000 kg.m-3 T = -6 d 9 h g = 0,6 m.s-2

Planetky asteroidy (podobné hvězdám) od 1000 km po meteoroidy nejvíce mezi Marsem a Jupiterem (do 19m asi 40000) (skupiny Amor, Apollo, Aten se přibližují Zemi) Trojané = dráha Jupitera Centauri = více planet transneptunická tělesa CERES (1025 km)

Měsíce každou chvíli nové měsíce – Jupiter, Saturn, Uran, Neptun

Komety do 16. st. – víry atmosféry po 1577 – neměřitelná paralaxa komety (Galilei) směs ledu, plynů, silikátových a metalických částí

Meteoroidy rozměry metrů až milimetrů eliptické dráhy kolem planet

jméno poloha radiantu při maximu doba aktivity poznámky Quadrantily mezi souhvězdími Herkula, Pastýře a Draka kolem 3. až 4. ledna jeden ze tří nejaktivnějších rojů v roce, jasné meteory Lyridy jihozápadní okraj souhvězdí Lyry mezi 16. až 25. dubnem ostrá maxima v délce desítek minut, někdy i v podobě deště Perseidy v blízkosti hvězdy  Per polovina července až polovina srpna max. 12. až 13. srpna, nejznámější, aktivita až 60 za hodinu Orionidy souhvězdí Orion mezi 21. a 22. říjnem až 15 meteorů za hodinu Leonidy v blízkosti hvězdy  Leo polovina listopadu každých 33 let se opakuje velká aktivita (i 20 meteorů za s) Geminidy souhvězdí Blíženců polovina prosince dostatek jasných, často barevných meteorů