Česká literatura 70.-80. let 19. stol. Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T.G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí

1. Dobové vlivy roku 1881 (opětovně 1883) otevření Národního divadla rozdělení Karlovy univerzity na část německou a českou roku 1890 založena Česká akademie pro vědy, slovesnost a umění (mecenášem stavitel Josef Hlávka) vznik nových nakladatelství – Jan Otto, nakladatelství J. R. Vilímka, Topičovo nakladatelství vznik nových uměleckých organizací – Svatobor, Umělecká beseda … vydání mnoha almanachů – Ruch, Anemonky, Zora, Almanach české omladiny časopisy Lumír (znovuobnovili Neruda s Hálkem), Květy, Osvěta

I. Ruchovci jméno podle almanachu Ruch, který vyšel u příležitosti položení základního kamene Národního divadla (1868), výtěžek z prodeje byl určen na stavbu ND

hlásili se k myšlence slovanské vzájemnosti, kladli důraz na vlastenectví, národní tradice, oslavovali českou historii  národní škola

Almanach uspořádal Josef Václav Sládek, kromě něho přispěl do almanachu Svatopluk Čech (báseň Husita na Baltu), historik Jaroslav Goll a řada méně významných autorů Další ročenky vyšly v letech 1870 a 1873, přispěla do nich například Eliška Krásnohorská

Svatopluk Čech (1846-1908) oddaný vlastenec, neuznával napodobování zahraničních vzorů pro jeho tvorbu je typický sklon k idyličnosti, řečnictví a přehnanému patosu sociální i politická problematika má často alegorickou podobu

S. Čech psal i prózu, ta je na rozdíl od poezie myšlenkově i umělecky nadčasová. Pravý výlet pana Broučka do Měsíce poprvé představen pražský měšťan Matěj Brouček jedná se v podstatě o parodii na tehdy oblíbené dobrodružně utopistické romány (např. J. Verna)

Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. století satiricko-humoristická kritika českého maloměšťáctví pohodlnost, lhostejnost a zbabělost pana Broučka jsou v kontrastu s nadšením a vlastenectvím husitů

Eliška Krásnohorská (1847 – 1926) spisovatelka, literární kritička, překladatelka (např. Boris Godunov, Pan Tadeáš, Childe Haroldova pouť) byla redaktorkou Ženských listů a před-sedkyní Ženského výrobního spolku roku 1890 založila první dívčí gymnázium Minerva, zasloužila se o to, aby ženy mohly studovat na VŠ

Pro hudebního skladatele Bedřicha Smetanu napsala čtyři operní libreta: Hubička (podle stejnojmenné povídky Karolíny Světlé), Viola (na námět ze Shakespeara), Tajemství a Čertova stěna Napsala libreto i pro Blaník Zdeňka Fibicha a opery Karla Bendla

II. Lumírovci název dostali podle časopisu Lumír, ve kterém publikovali svá díla. Vycházel v letech 1873 až 1940 a byl nejdéle vycházejícím literárním časopisem v Čechách. Orgánem nové generace spisovatelů se stal až po roce 1877, kdy se v jeho čele ocitl Josef Václav Sládek.

kromě Sládka do něj přispívali Jaroslav Vrchlický, Julius Zeyer a další lumírovci se zaměřovali na cizí literatury a překladatelskou činnost, snažili se obohatit českou literaturu o nová témata i básnické formy, chtěli zapojit českou lit. do kontextu světové literatury  kosmopolitní škola

Josef Václav Sládek (1845-1912) spisovatel, novinář (Národní listy, 20 let Lumír) překladatel (zejména z anglo-americké liter., přebásnill 33 dramat od Shakespeara) je považován za zakladatele české poezie pro děti – bez dřívějšího výchovného akcentu, snadnost, lehkost, humor, laskavost

Sbírky pro děti: Zlatý máj, Skřivánčí písně, Zvony a zvonky Lesní studánka Znám křišťálovou studánku, kde nejhlubší je les, tam roste tmavé kapradí a vůkol rudý vřes. Tam ptáci, laně chodí pít pod javorový kmen, ti ptáci za dne bílého, ty laně v noci jen. Když usnou lesy hluboké a kolem ticho jest, a nebesa i studánka jsou plny zlatých hvězd.

Sládkovým typickým tématem je český venkov, mluvíme o selství Zachycuje českou krajinu, domov, charaktery venkovských lidí, tradice, vztah k půdě, vlastenectví verš je jednoduchý, rytmický a melodický, díky tomu se řada jeho básní dočkala zhudebnění

JOSEF VÁCLAV SLÁDEK: VELKÉ, ŠIRÉ, RODNÉ LÁNY Velké, širé, rodné lány, jak jste krásny na vše strany, od souvratě ku souvrati jak vás dnes to slunko zlatí! Vlavé žito jako břehy, květná luka plná něhy, na úhoru, v žírné kráse, pokojně se stádo pase. Nad vámi se nebe klene jako v květu pole lněné, nad lesy jen z modrošíra pára v tichý déšť se sbírá. A jak slunce vás tak zhřívá a jak cvrček v klasech zpívá, v šíř i v dál, vy rodné lány, buďte vy nám požehnány! Selské písně a České znělky (1889)

Julius Zeyer (1841-1901) bývá považován za novoromantika typické je exotické prostředí, starověké mýty, rytířské pověsti, legendy, vypjatá citovost a mystická zbožnost

Zeyer před měšťáctvím a dobovými konvencemi uniká ve své fantazii do vznešenějšího světa, kde čest nebo ideály nejsou pouhým slovem a lidé jsou schopni lásky až za hrob

Kromě epické poezie a prózy se věnoval i dramatu. Nejznámější je pohádkový příběh Radúz a Mahulena Magda Vašáryová a Jan Tříska ve filmovém zpracování z r. 1970 (režie Petr Weigl)

Vojtěch Dyk jako Radúz a Pavla Beretová jako Mahulena Podesáté nastudovali herci Národního divadla Radúze a Mahulenu r. 2009 v režii J. A. Pitínského Vojtěch Dyk jako Radúz a Pavla Beretová jako Mahulena

 Johanna Tesařová (Runa) a Alois Švehlík (Stojmír) Eva Vrbková (Živa), Pavla Beretová (Mahulena) a Antonie Talacková (Prija) 

Jaroslav Vrchlický (1853-1912) vytvořil nejrozsáhlejší dílo v české literatuře bás. sbírek napsal přes 80, dramat asi 50 překládal z 18 národních literatur, zejména z románských jazyků jeho básnická tvorba má blízko k francouzským parnasistům (je jazykově velmi vytříbená, ale častokrát v ní vítězí forma nad obsahem)

Významnou složkou jeho díla je lyrika, a to zejména milostná Významnou složkou jeho díla je lyrika, a to zejména milostná. Slavné sbírky: Eklogy a písně (1880), Dojmy a rozmary(1880), Poutí k Eldorádu (1882), Hudba v duši (1886), Okna v bouři (1894) ZA TROCHU LÁSKY . . . Za trochu lásky šel bych světa kraj, šel s hlavou odkrytou a šel bych bosý, šel v ledu - ale v duši věčný máj, šel vichřicí - však slyšel zpívat kosy, šel pouští - a měl v srdci perly rosy. Za trochu lásky šel bych světa kraj jak ten, kdo zpívá u dveří a prosí.

Epickou tvorbu shrnul Vrchlický do rozsáhlého cyklu Zlomky epopeje podle vzoru V. Huga chtěl zobrazit kulturní a myšlenkový vývoj lidstva, zamyslet se nad smyslem dějin Nesnaží se obsáhnout dějiny rovnoměrně, námětově převládají pohledy do mytologie a do starověku

cyklus tvoří kolem 15 sbírek, např cyklus tvoří kolem 15 sbírek, např. Duch a svět (1878), Bozi a lidé (1899) České náměty obsahuje svazek Mýty (báseň Šárka, Legenda o sv. Prokopu aj.) a sbírka Selské balady Vrchlický psal i divadelní hry, nejznámější je komedie Noc na Karlštejně z doby Karla IV.

Jana Brejchová a Vlastimil Brodský ve filmu Noc na Karlštejně z r Jana Brejchová a Vlastimil Brodský ve filmu Noc na Karlštejně z r. 1973 (režie Zdeněk Podskalský)

Česká literatura 70.- 80. let 19. stol. Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T.G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Seznam použitých pramenů: www.cesky-jazyk.cz www.wikipedia.cz www.spisovatele.cz www.vaseliteratura.cz www.rozhlas.cz www.tvprogram.nova.cz