Jaroslav Vrchlický Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Petra Holajová.

Prezentace na téma: "Jaroslav Vrchlický Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Petra Holajová."— Transkript prezentace:

1 Jaroslav Vrchlický Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Petra Holajová

2 Vzdělávací oblast: jazyk a jazyková komunikace
Vzdělávací obor: český jazyk a literatura Tematický okruh: literární výchova Anotace: Materiál obsahuje prezentaci k výkladu o spisovateli Jaroslavu Vrchlickém. Autor: Mgr. Petra Holajová Datum vytvoření: květen 2012 Jazyk: čeština Očekávaný výstup: Žák má přehled o významných představitelích české literatury. Speciální vzdělávací potřeby: žádné Klíčová slova: život, dílo, lyrika, epika, drama, překlady Druh učebního materiálu: prezentace Cílová skupina: žák Stupeň a typ vzdělávání: základní vzdělávání – druhý stupeň Typická věková skupina: VIII. třída

3 Obr. č. 1

4 Narozen: 1853 Louny Zemřel: 1912 Domažlice

5 Vlastním jménem Emil Bohuslav Frída
básník prozaik dramatik překladatel

6 Život: Vystudoval gymnázium.
Studoval bohosloveckou fakultu, poté přestoupil na filozofickou fakultu, kde studoval dějepis, filozofii a francouzskou literaturu. Na studiích se seznámil se Zikmundem Winterem, Aloisem Jiráskem (přešel k ruchovcům) a Josefem Václavem Sládkem, spolu založili skupinu lumírovců. Byl nominován na Nobelovu cenu za literaturu.

7 Velkou roli v jeho životě sehrála spisovatelka Sofie Podlipská,sestra Karoliny Světlé, do níž byl zamilovaný a i ona do něj. Nakonec se však oženil s její dcerou Ludmilou. S ní si moc nerozuměl. S Ludmilou měl 3 děti. Později se dozvěděl, že 2 z nich (Eva a Jaroslav) nejsou jeho. Přesto je přijal za vlastní a zvláště s Evou měl láskyplný vztah. Ženě však nikdy nevěru neodpustil, i když na veřejnosti bylo vše při starém. V roce 1908 ho začaly trápit úporné bolesti hlavy, prodělal záchvat mrtvice, v roce 1912 ho postihla další, v důsledku ní ochrnul na pravou polovinu těla a zemřel.

8 Dílo: Jeho dílo obsahuje přes 200 svazků, mj. přes 80 básnických sbírek a 50 divadelních her. Jeho sbírky a dramata jsou poměrně čtivé. Vrchlický se snažil dokázat, že čeština může vyjádřit všechno, což skutečně lze, ale někdy tyto tvary působí podivně a nehezky. Zabýval se historickými náměty, především vývojem lidstva a pokoušel se o sbírky zachycující jeho vývoj.

9 Poezie: Lyrika: Eklogy a písně – anticky stylisovaná, především přírodní a milostná lyrika Poutí k Eldorádu – milostná a přírodní lyrika Okna v bouři – psáno v krizi (jednak v tuto dobu – 90. léta – probíhal spor s ruchovci, především však procházel hlubokou manželskou krizí), báseň Za trochu lásky

10 Epika: Zlomky epopeje – cyklus epických nebo lyricko- epických básní – jedno téma – myšlenkový vývoj lidstva, básnická sbírka s historickými náměty, optimistický náhled, lidstvo se vyvíjí k humanitě

11 Próza: Barevné střepy – román, obsahuje mnoho autobiografických prvků
Loutky – román, částečně autobiografický, zachycuje nenaplněné lásky

12 Drama: Noc na Karlštejně – komedie z českého prostředí, autor zde použil informaci, že císař Karel IV. stavěl Karlštejn jako hrad, kam nesměly ženy (tato informace mezi lidmi zdomácněla, ale není pravdivá); dílo bylo zfilmováno roce 1973 režisérem Zdeňkem Podskalským Hippodamie – trilogie, zhudebnil ji Zdeněk Fibich

13 Překlady: Překládal z 18 národních literatur – nejvíce z francouzštiny (Victor Hugo, Charles Baudelaire, Arthur Rimbaud, Guy de Maupassant), italštiny (Dante Alighieri, Francesco Petrarca), španělštiny, angličtiny (William Shakespeare, George Gordon Byron, Edgar Allan Poe, Walt Whitman) a němčiny (Johann Wolfgang von Goethe, Friedrich Schiller), dále například z polštiny (Adam Mickiewicz), maďarštiny (Sándor Petőfi) nebo norštiny (Henrik Ibsen). Překládal především poezii, a to jak klasickou, tak moderní. Lze o něm říci, že si k překladům vybíral náročná a kvalitní díla (Faust, Božská komedie, Květy zla, Tři mušketýři, Andersenovy pohádky…).

14 Ukázka z díla: Za trochu lásky… (ze sbírky Okna v bouři, 1894)
Za trochu lásky šel bych světa kraj, šel s hlavou odkrytou a šel bych bosý, šel v ledu – ale v duši věčný máj, šel vichřicí – však slyšel zpívat kosy, šel pouští – a měl v srdci perly rosy. Za trochu lásky šel bych světa kraj, jak ten, kdo zpívá u dveří a prosí.

15 Použité zdroje: www.wikipedie.cz
Obr. č. 1: Vilímek, Jan. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na www:<