Elasticity poptávky a nabídky Doc.Ing. Pavel Janíčko, CSc.

Elasticity cenová elasticita poptávky důchodová elasticita poptávky důchodová spotřební křivka (ICC), Engelova křivka (EC) a Engelova výdajová křivka (EEC) křížová elasticita poptávky  cenová elasticita nabídky

Cenová elasticita poptávky (EPD) Cenová elasticita poptávky vyjadřuje, jak se procentně změní poptávané množství statku, jestliže se cena tohoto statku změní o jedno procento

Výpočet elasticity poptávky

Cenová elasticita poptávky (.-1)

Extrémní případy poptávkové cenové elasticity dokonale elastická - cenová elasticita poptávky se rovná nekonečnu (EPD = ∞). dokonale neelastická – cenová elasticita poptávky se rovná nule (EPD = 0).

Extrémní případy poptávkové cenové elasticity

Cenová elasticita lineární poptávky

Jednotková cenová elasticita poptávky EPD = 1

Elasticita a příjem Celkový příjem (TR) prodávajícího lze vypočítat tak, že vynásobíme poptávané množství cenou statku, neboli:

Elasticita a příjem

Elasticita a příjem neelastická poptávka – vzroste-li cena o jedno procento, klesne množství o méně jak jedno procento, celkový příjem vzroste jednotkově elastická poptávka – vzroste-li cena o jedno procento, klesne množství také o jedno procento, celkový příjem prodávajícího se tudíž nezmění. elastická poptávka – vzroste-li cena o jedno procento, klesne množství o více jak jedno procento, celkový příjem prodávajícího tudíž klesne.

Elasticita a příjem

Důchodová elasticita poptávky Důchodová elasticita poptávky (EID). Ta nám udává, jak se procentuálně změní poptávané množství, jestliže se důchod spotřebitele (I) změní o jedno procento, neboli:

Typy statků podle důchodové elasticity EID > 0: Normální statky – důchodová elasticita vyjde kladná, neboť pokud roste důchod, roste množství nebo obráceně pokud klesá důchod, klesá množství. U normálních statků navíc můžeme rozlišit: EID = (0,1): nezbytné statky –důchodová elasticita je kladná a pohybuje se v intervalu nula až jedna. U nezbytných statků je procentní změna množství vlivem jednoprocentní změny důchodu nepatrná. EID > 1: luxusní statky – důchodová elasticita je také kladná, ale je větší než jedna. U luxusních statků je procentní změna množství vlivem jednoprocentní změny důchodu výrazná. EID < 0: Méněcenné statky – důchodová elasticita je záporná, neboť roste-li důchod klesá množství a obráceně klesá-li důchod roste množství.

Důchodová spotřební křivka ICC – standardní tvar Y ICC IC3 S růstem důchodu roste rovnoměrně spotřeba obou „normálních“ statků IC2 E3 IC1 E2 E1 I3 I2 I1 X

Důchodová spotřební křivka – nezbytný a luxusní statek ICC ICC E2 E2 E1 E1 X X Statek X je nezbytný – jeho spotřeba roste pomaleji než důchod Statek X je luxusní – jeho spotřeba roste rychleji než důchod

Důchodová spotřební křivka – méněcenný statek Y ICC E2 E1 X Statek X je méněcenný – s růstem důchodu jeho spotřeba klesá

Engelova křivka (EC – Engel Curve) Německý statistik 19.století Ernst Engel vyjadřuje závislost nakupovaného množství daného statku na disponibilním důchodu u normálních statků s růstem důchodu jejich spotřeba roste: - u nezbytných pomaleji než důchod, - u luxusních rychleji než důchod u statků méněcenných s růstem důchodu jejich spotřeba klesá

Engelova křivka - odvození Y ICC E3 E2 E1 X I3 I2 I1 EC X1 X2 X3 X X3 X2 X1 I1 I2 I3 I

Engelova křivka pro nezbytný, luxusní a méněcenný statek EC EC EC I I I Statek X je nezbytný - spotřeba roste pomaleji než důchod Statek X je luxusní - spotřeba roste rychleji než důchod Statek X je méněcenný - spotřeba s růstem důchodu klesá

Engelova výdajová křivka (EEC – Engel Expenditure Curve) vyjadřuje závislost výdajů na nákup statku X na důchodu spotřebitele vyjadřuje tedy závislost PX.X a I

Engelova výdajová křivka pro nezbytný, luxusní a méněcenný statek PX.X PX.X PX.X EEC EEC EEC 45° 45° 45° I I I Statek X je nezbytný – výdaje na jeho spotřebu rostou pomaleji než důchod Statek X je luxusní – výdaje na jeho spotřebu rostou rychleji než důchod Statek X je méněcenný – výdaje na jeho spotřebu s růstem důchodu klesají

Křížová elasticita poptávky Křížová elasticita (ECD) vyjadřuje procentní změnu poptávaného množství jednoho statku vyvolaného jednoprocentní změnou ceny druhého statku, neboli:

Typy statků podle křížové elasticity substituty – křížová elasticita poptávky bude kladná, neboť nárůst ceny statku B vyvolá zvýšení poptávané množství statku A a obráceně, pokles ceny statku B vyvolá snížení poptávané množství statku A. komplementy – křížová elasticita bude záporná, neboť nárůst ceny statku B vyvolá snížení poptávaného statku A a obráceně, pokles ceny statku B vyvolá zvýšení poptávaného množství statku A.

Cenová elasticita nabídky Cenová elasticita nabídky (EPS) vyjadřuje procentní změnu nabízeného množství vlivem jednoprocentní změny ceny statku, neboli:

Typy nabídek podle cenové elasticity neelastická nabídka - cenová elasticita je menší než jedna (EPS < 1). Pro tuto nabídku platí, že pokud se cena změní o jedno procento, nabízené množství se změní o méně jak jedno procento. jednotkově elastická nabídka – cenová elasticita nabídky je rovna jedné (EPS = 1). Pro tuto nabídku platí, že jednoprocentní změna ceny je spojena s jednoprocentní změnou nabízeného množství. elastická nabídka – cenová elasticita nabídky je větší než jedna (EPS > 1). Pro tuto nabídku platí, že pokud se cena změní o jedno procento, nabízené množství se změní o více jak jedno procento.

Typy nabídek podle cenové elasticity

Extrémní případy cenové elasticity dokonale elastická – cenová elasticita nabídky se rovná nekonečnu (EPS = ∞). Při dané ceně je nabízející ochoten nabízet jakékoliv množství. dokonale neelastická – cenová elasticita nabídky se rovná nule (EPS = 0). Nabízené množství je zcela necitlivé na změnu ceny.

Extrémní případy cenové elasticity

Definice časových období Velmi krátké období - období, ve kterém se nemění žádné výrobní faktory ani produkce Krátké období období, ve kterém se mění pouze jeden výrobní faktor Dlouhé období - období, ve kterém se mění všechny výrobní faktory

Faktory ovlivňující cenovou elasticitu nabídky časový horizont – na změnu ceny firma reaguje změnou množství. Její reakce může být výraznější v delším období. Proto v krátkém období bude křivka nabídky méně elastická oproti křivce v dlouhém období, reakce nákladů – tím, jak firma v reakci na zvýšení ceny zvyšuje nabízené množství, musí najímat dodatečné výrobní vstupy. Pokud ale ceny těchto vstupů s rostoucí poptávkou po nich výrazně rostou, musí firmy svou produkci nabízet také za vyšší cenu. Z toho vyplývá, že čím více budou citlivé ceny vstupů na rostoucí poptávku po nich, tím méně elastická bude křivka nabídky.

Cenová spotřební křivka PCC PCC = množina bodů optima spotřebitele při různých cenách jednoho ze spotřebovávaných statků Y PCC E3 E1 E2 X

Substituční a důchodový efekt – Hicksův rozklad substituční efekt (SE – Substitution Effect) = změna poptávaného množství v důsledku substituce statku relativně dražšího statkem relativně levnějším – je vždy negativní, tzn. ↓P → ↑X a naopak, posun po IC důchodový efekt (IE – Income Effect) = změna poptávaného množství v důsledku změny reálného důchodu, je negativní pro normální statky, pozitivní pro méněcenné (↓P→↓X a naopak), posun na vyšší IC, Pozn.: IE při růstu důchodu zvyšuje spotřebu všech normálních statků celkový efekt (TE – Total Effect) je dán součtem SE a IE

Hicksův rozklad na SE a IE – normální statky Posun z A do B – substituční efekt, nemění se úroveň užitku Y Posun z B do C – důchodový efekt, přechod na vyšší IC Posun z A do C – celkový efekt, součet SE a IE A C B U2 U1 X SE IE TE