Demokracie a globalizace Problémy demokratického vládnutí

Globalizace a její dopady Společenské změny v důsledku globalizace: Proměna charakteru národního státu Složení obyvatel – růst migrace, heterogenní společnost – proměna identity státu Proměna národní kultury – vytváří se globalizovaná kultura (rozšíření angličtiny jako komunikačního jazyka, internacionalizace telekomunikací, zvýšení turismu) – roste propojenost mezi obyvateli planety Mění se také charakter lidských vazeb a aktivit – David Held hovoří o vytváření transnacionálních a interregionálních aktivit, vytváří se kosmopolitní společenství, které není vázáno na národní stát Proměna vztahu mezi státy – provázanost a závislost Objevují se problémy, které mají původ vně státu a které stát není schopen řešit samostatně Mezinárodní ekonomické a finanční problémy – dopad „trhů“, nadnárodních korporací, vyklonění rovnováhy moci mezi ekonomikou a politikou ve prospěch ekonomiky Mezinárodní terorismus – nadnárodní obranné mechanismy a strategie (x minulost, obrana doménou států) Životní prostředí – globální oteplování, demografická expanze a spotřeba, vznik globálních environmentálních sítí

Globalizace a její dopady Zvyšování vlivu nadnárodních institucí a jejich rozhodování mezinárodní závazky – omezují politiky v plnění domácích volebních slibů Vytváří se také systém mezinárodních hodnot – důraz se klade na demokratičnost státu a sdílení určitých hodnot (ochrana lidských práv) Shrnutí dopadů na národní stát: snížení efektivity domácího politického procesu objevila se politická komunita (globální sítě), která se nevztahuje jen k určitému teritoriu nesoulad mezi deklarovanou suverenitou států a jejich reálným omezením Otázka odpovědnosti – kdo je komu odpovědný?

Reflexe globalizace teoretiky demokracie Východiska: Hlavní teorie demokracie se vztahují k národnímu státu, tj. demokratické vládnutí se realizuje v rámci státu Jasné územní vymezení lidu (suverenita lidu) Jasně nastavené vztahy mezi občany a veřejnými činiteli Mechanismy odpovědnosti Existuje zde přímá vazby mezi lidem, občanstvím a volbami (symetrie mezi voliči a těmi, co rozhodují). Zvýšení vlivu nadnárodních institucích a jejich dopadu na státy Problém s demokratickou legitimitou rozhodování nadnárodních institucí Zdroje legitimity jsou slabší (dlouhý řetězec legitimity odvozený z národní úrovně), problém demokratické kontroly Demokratický deficit

Reflexe globalizace teoretiky demokracie Teoretické přístupy k demokratizaci globálního vládnutí Kosmopolitní demokraté (David Held) – víceúrovňový model kosmopolitní demokracie Radikální demokratičtí pluralisté (William Connoly) – důraz na transnacionální sociální a občanská hnutí Liberální internacionalismus (Joseph Nye, Keohane) – posílení mechanismů odpovědnosti a transparentnosti rozhodování v MI Deliberativní demokracie (Jürgen Habermas) – důraz na debatu mezi aktéry a vytvoření transnacionální veřejné sféry

Kosmopolitní demokraté Východiska: Společenské změny v důsledku globalizace (proměna charakteru národního státu, závislost mezi státy) Dva podstatné jevy v chování a jednání státu: Rozhodování státu má mezinárodní přesah – rozhodování státu snadno ovlivní život občanů jiného státu (např. rozhodnutí o postavení jaderné elektrárny) Zároveň je svoboda jednání státu omezená (nejviditelnější v ekonomice) Cílem je konstrukce demokratického vládnutí na nadnárodní úrovni Výchozí podmínkou je utvoření společenství demokratických států, které hodlají uplatňovat právo jak uvnitř svých států, tak i v interakci s jinými státy (řídit se mezinárodním právem) Vytvoření demokratického kosmopolitního společenství

Kosmopolitní demokraté Globální světový řád chápe jako víceúrovňový systém, kdy člověk je občanem několika politických komunit lokální, národní, regionální, globální základem kosmopolitní demokracie je vytvoření globální společnosti založené na transnacionálních vazbách kosmopolitní demokracie je představována jako systém různých center moci, které se překrývají a které se řídí demokratickými principy (nejde o vytvoření světového hierarchizovaného superstátu) Existovala by zde různá centra moci – světová, regionální, národní a lokální Je proto potřeba posilovat demokratické principy jak na národní úrovni, tak lokální, tak v interakci s ostatními státy Klade důraz na vládu zákona (jak uvnitř státu, tak i mezinárodně), na ústavnost, vymezení práv a povinností a instituce

Radikální demokratičtí pluralisté Vychází z teorie přímé a participační demokracie Usiluje o vytvoření alternativního globálního řádu, odmítá stávající globální struktury, které jsou vytvořeny v zájmu bohatých států a nereprezentují zájmy většiny obyvatel světa Alternativní řád: Posílení role jedince a společenství jednotlivců v globálních strukturách Společenství – princip rovnosti, aktivní přístup k občanství, zájem o veřejné blaho, harmonie soužití, dobrý vztah k životnímu prostředí Opírá se o existující transnacionální sociální a občanská hnutí Odmítají, že politický řád (národní, světový) musí být založen na hierarchii a centralizaci moci Demokratická legitimita by se odvíjela od společenství, která mohou být organizována lokálně i globálně, jsou vymezena tipem aktivity nebo zaměřením na společný problém Globální řád by se vyznačoval pluralitními zdroji demokratické legitimity, pluralitními centry moci

Deliberativní přístup Odlišné je úsilí o demokratizaci stávajících politických struktur, nejde o vytváření nových struktur Legitimitu stávajících rozhodovacích procesů může posílit debata a jedním ze zdrojů demokratické kontroly nad stávajícím systémem vládnutí v mezinárodním systému může být transnacionální občanská společnost Podstatou demokratické legitimity je deliberace (diskuze) Vládnutí by mělo být založeno na veřejné diskuzi členů společenství, kterých se dané rozhodování dotýká. Pro posílení demokratické legitimity rozhodování na nadnárodní úrovni je potřeba rozvíjet transnacionální veřejnou sféru, kde by mohla probíhat diskuze mezi institucemi/orgány veřejné moci a těmi, kteří jsou zasaženi jejich rozhodnutími Vychází z toho, že: veřejná moc musí umět ospravedlnit své zásahy ti, co jsou jimi zasaženi, mají právo se těmto zásahům bránit a zpochybňovat je Vyžaduje aktivní přístup k občanství

Liberální internacionalismus J. Nye Hovoří o globálním demokratickém deficitu Slabé mechanismy odpovědnosti v MI (x stát – volby, politici jsou odvolatelní) Řeší otázku posílení mechanismů odpovědnosti v rámci MI Důraz klade na domácí politické procedury, zlepšení mechanismů odpovědnosti na domácí úrovni – kontrola vládních zástupců působících na mezinárodní úrovni (diskuze zp otázek v parlamentech) Posílit parlamentní shromáždění v MO Zvýšit transparentnost rozhodovacího procesu v MO Zapojit další aktéry do rozhodování a kontroly MO (např. NGO)

kritici Nevěří v možnost vytvoření globální demokracie Danilo Zolo – globální demokracie je nebezpečná utopie Reflexe jen západních zkušeností a přístupů, nebere se do úvahy nezápadní politické a právní tradice Klade důraz na význam konfliktu ve společnosti – střetávání různých tradic a postojů, které nemohou být překlenuty globálním normativním systémem jednotná globální demokracie je imperialistický koncept Dahl – chybí podmínky pro demokratizaci nadnárodní úrovně chybí podmínky proto, aby lid účinně kontroloval nadnárodní rozhodování – plus tradiční neinformovanost a nezájem voličů musely by vzniknout nové instituce, které by umožnily participaci občanů (ty ovšem naráží na procedurální problémy) Kymlicka – problém s vytvořením globálního občanství Chybí démos, který by byl nositelem občanství občanství je kulturně zakotvené významnou roli hraje jazyk EU – stěží vznikne evropská identita