Občanské vzdělávání Mgr. Ondřej Matějka. Metodický výklad k výzvě Hodně aktivit – jeden princip Občanské vzdělávání má podpořit občany ve schopnosti vystoupit.

Prezentace na téma: "Občanské vzdělávání Mgr. Ondřej Matějka. Metodický výklad k výzvě Hodně aktivit – jeden princip Občanské vzdělávání má podpořit občany ve schopnosti vystoupit."— Transkript prezentace:

1 Občanské vzdělávání Mgr. Ondřej Matějka

2 Metodický výklad k výzvě Hodně aktivit – jeden princip Občanské vzdělávání má podpořit občany ve schopnosti vystoupit ze soukromého prostoru do veřejného prostoru. Hranice mezi soukromým a veřejným nelze pevně stanovit. Překračuje ji však každý, kdo se rozhodne aktivně ovlivnit svět kolem sebe.

3 Jak ovlivnit svět kolem sebe? Jen rozhodnout se nestačí, je potřeba mnoha různých znalostí a dovedností. Aktivity podporované touto výzvou mají tyto znalosti a dovednosti rozvíjet na mnoha úrovních.

4 Podporované aktivity Odpovědný přístup k životnímu prostředí a udržitelnému rozvoji (např. ochrana vlastního životního prostředí; aktivní zapojení při obnově lokálního životního prostředí; ekologické využívání zdrojů; ekologie v domácnosti) Odpovědný přístup k financím (např. prevence dluhové pasti, správné sestavování rozpočtu)

5 Odpovědné spotřebitelské chování (např. udržitelná a odpovědná spotřeba spojená s „udržitelnou výrobou“; uvědomění globálních souvislostí, externality, offshoring; produkce odpadů – možnosti předcházení jejich vytváření, jejich třídění, recyklace) Vztah k médiím a informačním technologiím (např. rozpoznávání manipulativních technik; orientace v mediálním prostoru - jak rozumět mediím; bezpečné chování na Internetu – sociální dopady) Rozvoj všeobecného přehledu z hlediska občanských kompetencí (např. rozvoj kritického myšlení; schopnosti reflexe a vytváření vlastního občanského názoru; reflexe historie – učení se z historie, neopakování stejných chyb)

6 Zdravý životní styl (zdravotní péče; život s handicapem; předškolní výchova, volný čas dětí, péče o zdraví dětí) Aktivní přístup k obhajobě svých práv a k získávání informací o svých právech (např. získání povědomí o svých právech a povinnostech z hlediska fungování občanské společnosti; vztah občana a úřadů, práva a ochrana spotřebitele) Multikulturalismus a prevence extremismu (např. respekt k lidským právům a sociálním a kulturním odlišnostem, kulturní rozmanitost, kulturní povědomí a vyjádření; práva a sociální postavení národnostních menšin; prevence rasismu)

7 Prevence kriminality, šikany, psychického násilí (např. problematika domácího násilí; šikana na pracovišti – mobbing, bossing; formy psychického násilí a možnosti jejich předcházení) Aktivní občanství a participaci občanů na veřejném dění (např. zodpovědné sociální jednání a postoje; zásady etického jednání a chování; kompetence umožňující podíl na veřejném dění; vzdělávání k samostatnosti občanů; obrana proti negativním zásahům do veřejného prostoru, možnosti legitimního protestu) Vzdělávání k demokratickým hodnotám (např. systémy demokratického vládnutí; zásady participace a demokratického jednání)

8 Dobrovolnictví (např. rozvoj povědomí o potřebě pomoci druhým; podpora v rámci lokálních společenství; mezinárodní kontext dobrovolnictví; výhody vzájemné pomoci) Vztah k regionu, lokálnímu společenství (např. rozvoj vztahu k regionu, komunitě; lokální význam občanství, euroobčanství, globální občanství; udržování a vytváření nových tradic; podpora mezigeneračního dialogu a age managementu; společenská odpovědnost firem, vztah ke kulturnímu dědictví a vzdělávání k ochraně a péči o kulturní památky

9 Dovednosti a znalosti, jak efektivně vstupovat do veřejného prostoru jsou u občanů ČR malé Zejména proto, že důvěra ve smysluplnost zapojení do veřejného dění je dlouhodobě velmi nízká: Klesá volební účast a to ze 76,41% v roce 1996 po 62,60% v roce 2010 (Německo v posledních volbách – 72,2%). V komunálních volbách 48,5% v roce 2010. Podle CVVM v roce 2006 pouze 24% občanů důvěřovalo parlamentu a pouze 13% jich důvěřovalo politickým stranám.

10 U mladší generace to není lepší Navzdory obecným očekáváním ukazují průzkumy, že zvrat těchto trendů nelze očekávat ani od mladších generací. Podle mezinárodní studie ICCS zaměřené na občanské znalosti, dovednosti a postoje u čtrnáctiletých žáků a žákyň se pouze 50% z nich chystá jít k volbám. Toto číslo pak obzvláště vyniká v mezinárodním srovnání, kdy se ČR umístila na posledním místě. Druhé nejhorší je Bulharsko se 69% s tím, že mezinárodní průměr je 81%. Obdobně nižší hodnoty lze najít také u ochoty zapojit se do jakýchkoli společenských aktivit.

11 Lze předpokládat, že zlepšení v konkrétních dovednostech, povede také ke zvýšení motivace aktivně vstupovat do veřejného dění.

12 V ČR se s konceptem občanského vzdělávání u dospělých pracuje poprvé. V zavedených demokraciích je velmi rozvinuté. Je považováno za důležitou pojistku demokratického vývoje.

13 Velká Británie www.citizenshipfoundation.org.uk

14 Německo www.bpb.de

15 Nizozemí www.publiek-politiek.nl

16 Děkuji za pozornost