Transplantace kostní dřeně a její aplikace Michaela Glosová, Biochemie 3.ročník

Kostní dřeň Kostní dřeň, medulla ossium je rosolovitá měkká tkáň, jejíž vzhled a stavba se mění podle toho, jde-li o červenou, žlutou nebo šedou dřeň. Červená kostní dřeň sítě retikulárních vláken, prostoupených širokými krevními vlásečnicemi – vstup krevních buněk a destiček dřeň je krvetvorný orgán, a po narození jediné místo, kde v těle vznikají červené krvinky červená kostní dřeň je postupně nahrazována žlutou dření.

2. Žlutá kostní dřeň sítě retikulárních vláken červené dřeně jsou infiltrovány tukovými buňkami, které nakonec převládají červená dřeň se mění na tukové vazivo žlutá kostní dřeň - určitá energetická reserva organismu žlutá kostní dřeň je ve vysokém věku nahrazována tzv. šedou dření = vazivo, které ve dřeňových dutinách zůstává po ztrátě tukových buněk.

Tranplantace kost.dřeně-obecně = léčebný výkon , při kterém je cílem nahradit vadnou vlastní dřeňovou produkci produkcí dřeně dárcovské-zdravé existují 2 základní typy dřeňové transplantace A/ Autologní (použije se vlastní dřeň transplantovaného pacienta), B/ Allogení (použije se dřeń od dárce a to buď od příbuzného nebo nepříbuzného dárce z registru)

Choroby léčené transplantací Nemoci krve (leukémie) Vrozené metabolické poruchy (transplantace nutná v dětství) Léčení zhoubných nádorů-př.lymfomy, rakovina prsu, varlat

Transplantace kostní dřeně vrací plodnost Osud žen, jež prošly chemoterapií, bývá těžký i v těch případech, když se rakovinu podaří zažehnat. Často se stávají neplodnými. Pokusy ukázaly, že relativně jednoduchý zákrok jim může plodnost vrátit. Jde o překvapivý účinek transplantovaných buněk, který nikdo nepředpokládal.

Experiment Laboratoř Massachusett všeobecné nemocnice Pokus na myších –podávání dávky subletálních chemoterapeutik →myši neplodné Provedení transplantace kostní dřeně →plodnost → možné využití pro obnovu plodnosti pacientek po léčení chemoterapeutiky

Proč dochází k obnovení plodnosti? Usídlení transplantovaných buněk ve vaječnících myši → vznik nových vaječných buněk Test DNA - noví vzniklí jedinci nejsou potomky dárce kostní dřeně ,ale pacienta Důvod: Buňky dárce kostní dřeně se na genotypu potomstva, nijak nepodílely

Další skutečnosti Jonathan Tilly, ředitel nemocničního Centra pro reprodukční biologii a vedoucí studie

Poznatky- Jonathan Tilly Buňky vzniklé z dárcovských buněk se dostanou krevním oběhem do vaječníků →vývin oocytů nově narostlé vaječné buňky nedozrávají.→ na vzniku potomstva se přímo nepodílejí podílí se nepřímo na plodnosti – nejsou konkurenti vajíček nemocného jedince, ale pomocníci při obnově plodnosti

Možná aplikace na lidi Současné výsledky → vysoký efekt zákroku – musí se provést transplantace hned po vyloučení cytostatik a chemoterapeutik z krve Před chemoterapií – pacientky si zdravou kostní dřeň nechávají zamrazit nebo je přijmou od příbuzných

Závěr Provedené testy → důkaz: transplantace kostní dřeně vrací plodnost pacientům léčených chemoterapeutiky Způsob jak transplantované buňky obnovují plodnost nebyl dosud vyjasněn

Použité zdroje www.osel.cz/index.php?clanek =2827 www.ordinace.cz/clanek/transplantace-kostni-drene/ http://biomech.ftvs.cuni.cz/pbpk/kompendium/anatomie/kosti_stavba_dlouhe.php