Sociální vztahy Percepce a komunikace Sociální a masová komunikace Interakce Interpersonální vztahy Sociální vztahy

Percepce Znamená vnímání, vytváření celistvých obrazů ve vědomí, posouzení a interpretace vnímaného. Je nezbytnou podmínkou pro vytvoření vztahu mezi lidmi. Podle získaných a interpretovaných informací se formují vztahy. Percepce je doprovázena řadou poruch a chyb.

Chyby v percepci Stereotyp – předpokládání vlastností a charakteru u neznámého člověka, který nese znaky skupiny, které jsou tyto vlastnosti přisouzeny. První dojem – celkový charakter a vlastnosti člověka jsou předpokládány podle toho, jak tento zapůsobí při prvním kontaktu. Kauzální atribuce – přisuzování vlastností, které „logicky“ souvisejí s pozorovanými vlastnostmi. Selekce – vnímání jen těch stránek osobnosti, které jsou pro pozorovatele zajímavé, odpovídají jeho vytvořenému obrazu. Fixace – vnímání člověka v podobě, která je zažita, v podobě, jaká by měla být.

Komunikace Sdělování i sdílení. Sdělování představuje racionální složku komunikace a obsahuje předávání informací. Sdílení znamená prožívání komunikace, zúčastnění se komunikace (i pasivně). Studované stránky komunikace podle kalifornské školy: syntax (kódování, komunikační kanály, jejich kapacita, šumy, statistické jazykové jevy), sémantika (významy vysílajícího a přijímajícího) a pragmatika (vztah, průběh a výsledky mezi vysílajícím a přijímajícím). Motivace ke komunikaci: poznání, sdružování, sebepotvrzování, adaptace, prosazování se, udržování duševního zdraví, zábava.

Schéma komunikačního procesu H. Lasswell: KDO – CO – JAKÝM KANÁLEM – KOMU – ÚČINEK. Užívá se při analýze masové komunikace. Přesnější: Komunikátor - intence (záměr), kontext (vnitřní x vnější), kompetence, manévrování (diskvalifikování, mystifikace, sugerování). Kódování sdělení – symbolické, jednání (neverbální komunikace). Sdělení – obsahová závažnost, souvislost s motivací ke komunikaci. Médium – očekávání, obvyklé zacházení s médiem, technické možnosti. Dekódování – přesně nekopíruje kódování, posun. Komunikant – postavení ve vztahu, kompetence. Účinek – změna chování.

Masová komunikace Komunikace jednosměrná, monologická s omezenou možností výměny pozic komunikátor – komunikant. Zřetelné je sdělení a médium, komunikátor (jako původce sdělení) je skryt. Pro příjemce může být neznámý. Vliv skupin na straně příjemce. Ovlivňují způsob přijetí sdělení a jejich interpretaci.

Interakce Je vztah, charakterizovaný jako výměna činností. Interakce je vzájemné reagování dvou subjektů na sebe a výsledek interakce je závislý na obou stranách vztahu. V interakcích se reálně vytvářejí sociální skupiny, organizace či další sociální jednotky.

Výsledky interakce Společný produkt, věc nebo myšlenka. Kooperativní závislost, vyladění dělby činností a specializací. Společné zážitky, zkušenost ze vzájemného vztahu a s chováním druhého. Možnost přesnějšího očekávání toho, co udělá druhý. Sdílení zájmů, dosahování shody v cílech. Formování odpovědnosti partnerů vůči sobě. Společná vypravování, zvýrazňování stejných významů (ale i obráceným směrem).

Interpersonální vztahy Jsou bezprostředně mezi jedinci. Vzájemná propojení jen v malém okruhu lidí. Dobrá vzájemná znalost vlastností a dovedností, vztah je spojen s určitými emocemi. Vzájemná schopnost předvídat, přizpůsobovat se a větší snaha o udržení vztahu mezi jedinci. Vyšší dynamika vztahu v případě nutné adaptace na změny a operativnost v řízení vztahu.

Sociální vztahy Vazby jsou složité a v rozsáhlých celcích. Ve vztazích jsou důležití prostředníci, vztahy jsou instrumentální. Vazby jsou mezi sociálními subjekty, osobnost jedince nemusí být vyjádřena nebo zdůrazněna. Vztahy jsou uspořádány podle principů, vytvořených mimo rámec reálně propojených subjektů.