Surovinová základna ČR a perspektivy její těžby seminář VŠB Mgr. Pavel Kavina

Těžba podle skupin surovin

Hnědé uhlí a lignit Současná výše těžby HU se pohybuje kolem 50 mil. t, což představuje zhruba 50% pokles v porovnání s rokem 1987 (94,2 mil.t) ČR zaujímá 4. místo v Evropě (SRN, Řecko, Polsko) Domácí produkce zcela pokrývá spotřebu Nejvíce HU produkuje seve- ročeská pánev (Tušimice-Libouš, Bílina, Ervěnice-Velkolom ČSA) Otázka tzv. Ekologických územních limitů Lignit je těžen na jediném ložisku Hodonín v objemech kolem 0,5 mil. t/r a téměř celá produkce je určena pro výrobu elektrické energie v elektrárně Hodonín

Černé uhlí Ještě vyšší redukce těžby proběhla v případě ČU - na konci 80. let se těžba pohybovala kolem 35 mil. t, nyní je to okolo 13 mil. tun – tj. 60% pokles Téměř veškerá těžba nyní pochází z hornoslezské pánve Důležitým momentem budoucnosti těžby budu případné změny ve stavu zásob s ohledem na vzestup cen Ve vnitrosudetské pánvi byla obnovena těžba na malém ložisku Žacléř na Trutnovsku

Podíl jednotlivých druhů uhlí na hrubé výrobě elektřiny v roce 2006 Uhlí využíváno primárně k výrobě elektřiny a tepla Procentní podíl výroby elektřiny z uhlí mírně klesá (nyní okolo 60% elektrické energie vyrobeno z uhlí) – stále však nejdůležitější role CCT, odsiřování tepelných elektráren, Carbon Capture Storage

Ropa Domácí těžba ropy se od roku 1990 soustavně zvyšuje, nyní se roční těžba pohybuje mezi 250 – 310 kt Mezi nejproduktivnější ložiska patří Dambořice-Uhřice 2, Uhřice-jih a Žarošice Současná těžba tvoří cca 4% celkové domácí spotřeby, ČR bude vždy závislá na importu této strategické suroviny Ropa těžená v ČR je kvalitnější než dovážená – není využívána v energetice, ale v chemickém průmyslu, při výrobě léčiv, apod.

Zemní plyn Objem těžby se pohybuje v rozmezí mezi 100 a 160 mil. m3 ročně: prudký nárůst v roce 2005 způsoben jednorázovým odtěžením zásob ZP z podušky podzemního zásobníku plynu Dolní Bojanovice Česká produkce zemního plynu je ve vazbě na domácí spotřebu naprosto zanedbatelná – podílí se na ní jen 1% Pro zemní plyn je typická řada ložisek s poměrně nízkou těžbou; mezi nejproduktivnější patří Dambořice-Uhřice 2, Hrušky na jižní a Důl Odra-závod Heřmanice, Bruzovice na severní Moravě

Uran má znovu budoucnost Těžba uranu klesala již od poloviny 80. let, kdy dosahovala více něž 2,5 kt/r, razantní útlum nastal až v letech 1991-94, kdy došlo k poklesu až na 0,5 kt/r Z bilancovaných ložisek je využíváno pouze Rožná – to mělo být ale v roce 2008 původně uzavřeno. Konečné rozhodnutí je takové, že se zde bude těžit po dobu ekonomické výhodnosti – změna trendu v rámci likvidačních prací je získáváno ještě menší množství uranu z ložiska Stráž pod Ralskem Nejvýznamnější ložisko v EU: jediné další těžené ložisku menšího významu v Rumunsku; v Německu a ve Francii těžba pouze v rámci sanačních prací

Perspektivní x neperspektivní nerudní suroviny

Kaolin V těžbě kaolínů se ČR řadí na přední místa v rámci Evropy (za Německem a Británií) i světa, celková těžba představuje 3,5% podíl na celosvětové těžbě Po minimu v roce 1993 (2,3 mil. t) docházelo v následujících letech k postupnému růstu těžby až na 3,65 mil. t Výkyv v letech 1999-2001 byl způsoben zvýšenou těžbou na vnitřní výsypku pro pozdější zpracování Objemově nejvýznamnější je těžba papírenských kaolínů Kaznějov-jih, Lomnička-Kaznějov, H. Bříza – nyní řazeno spíše mezi keramické kaolíny Produkce ve světě proslulých kaolínů pro výrobu porcelánu a jemné keramiky se stabilně pohybuje kolem 400 kt/r (Božíčany-Osmóza-jih, Jimlíkov, Mírová)

Bentonit Těžba bentonitu vykazovala v posledních 15 letech značné výkyvy podle aktuální poptávky, především ze strany domácího průmyslu Propad z cca 200 kt/r (1988) až na 54 kt (1995) byl odrazem výrazného poklesu výroby ve slévárenském průmyslu Razantní vzestup na konci 90. let svědčí o tom, že producenti poměrně brzo našli pro surovinu řadu nových alternativních využití (kočkolit, těsnící materiály ve stavebnictví, stavby skládek, úložišť aj.) Povrchově těžena jsou 4 ložiska, ČR se podílí 2% na světové produkci bentonitu

Jíly Nejvýznamnější částí české produkce je těžba jílů žáruvzdorných, dělených v pojetí české Bilance na žáruvzdorné na ostřivo a žáruvzdorné ostatní Těžba obou těchto typů se pohybuje okolo 500 kt/r, tj. cca 75-85% celkové těžby jílů Velmi stabilní je produkce jílů pórovinových 20-50 kt/r Produkce jílů keramických nežáruvzdorných kolísá mezi 130-470 kt/r, v posledních letech mezi 50-65 kt/r Mezi nejvýznamnější ložiska patří Rynholec-Hořkovec 2 (JZ), Vyšehořovice-Kamen-ná Panna (JZ), Nová Ves u Křižovatky (JO)

Živcové suroviny – „perspektivní“ Domácí těžba živcových surovin narůstá vůbec nejdynamičtěji ze všech nerostných surovin – problémem by mohla být jen rostoucí konkurence živců z Turecka (dobytí trhu brání vysoké dopravní náklady a špatná dopravní dostupnost) Mezi roky 1990 a 2002 došlo ke čtyřnásobnému růstu produkce na cca 400 kt/r ČR se tím zařadila mezi přední světové producenty (4% celosvětové produkce) O surovinu je zájem jak na domácím, tak i na středo-evropském trhu (25-35% těžby míří na vývoz); těžba závisí na výkonnosti keramického a sklářského průmyslu a je úzce spjata se stavební aktivitou Mezi nejvýznamnější lokality patří ložiska Krásno–žula, Halámky, Hrušovany u Brna, Luženičky

Sklářské a slévárenské písky Na těžbě sklářských a slévárenských písků je založena tradice několika průmyslových odvětví Objem těžby sklářských písků se v porovnání s koncem 80. let snížil jen o pětinu a pohybuje se nyní mezi 850 a 1000 kt/r Sklářské písky jsou těženy na 4 ložiskách: Provodín, Srní 2-Veselí, Střeleč, Velký Luh; surovina z ložiska Střeleč dosahuje světové kvality Redukce těžby slévárenských písků byla výraznější – současná roční produkce 670-830 kt představuje asi 40% produkce z konce 80. let

Éra evropského grafitu končí Objem těžby poklesl v roce 1993 zhruba na 1/3 produkce roku 1989; příčinou byl propad odbytu pro metalurgický průmysl Mezi roky 1993 až 2000 se těžba pohybovala zhruba mezi 20 a 30 kt; v posledních dvou letech došlo k dalšímu poklesu pod 20 kt – důvodem je levná konkurence z Číny a Indie Grafit zpracovává společnost Maziva Týn, spol. s.r.o. mezi jejíž sortiment patří grafitová maziva, chemicky rafinovaný grafit, expandovatelný grafit a mikromletý koloidní grafit V EU se těží malé množství grafitu již jen v DE, ČR a RO Těženo jediné povrchové ložisko, hlubinná těžba ukončena v roce 2003

Sádrovec – převis nabídky V letech 1996-2001 došlo k razantnímu poklesu produkce o plných 95% Příčinou se stal obrovský přebytek tzv. energosádrovce na evropském trhu, který vzniká jako vedlejší produkt odsíření tepelných elektráren Sádrovec je těžen na jediném povrchovém ložisku Kobeřice u Opavy Pro srovnání: v ČR vytěženo v roce 2006 jen 16 tisíc tun přírodního sádrovce, tepelná elektrárna Dětmarovice ročně vyprodukuje okolo 400 tisíc tun energosádrovce…. V EU situace odlišná – od počátku 90. let zde těžba roste (Polsko, Chorvatsko) nebo je stabilizována na stejné úrovni

Stavební suroviny

Dekorační kámen Objem těžby je celkem stabilní, v posledních letech se pohybuje v rozmezí 230 až 300 tis.m3, nevýhradní těžba stagnuje kolem 50 tis.m3 Ložiska dekoračních kamenů jsou rozmístěna značně nepravidelně, v závislosti na geologické stavbě území Jedná se o jedinou stavební surovinu, jejíž současná těžba je vyšší než těžba před rokem 1989, což je dáno především dobrým uplatněním českých dekoračních kamenů na zahraničních trzích Dekorační kámen je jedinou stavební surovinou, která je obchodovatelná celosvětově Problémem je velká konkurence ze strany kvalitních materiálů z EU (Itálie, Španělsko, Portugalsko), ale především levných materiálů z Turecka, Indie, Číny, Brazílie a JAR, kde jsou minimální pracovní náklady a nebere se ohled na životní prostředí

Stavební kámen Na začátku 90. let došlo k poklesu objemu těžby stavebního kamene zhruba na polovinu V posledních pěti letech se výhradní těžba ustálila kolem 9,5 mil.m3 ročně Těžba nevýhradní spíše doplňkovou záležitostí – na celkové produkci se podílí cca 7-9% Trendem je recyklace stavebních surovin (v ČR tvoří recyklovaný stavební materiál cca 10% podíl těžby přírodního materiálu) Poptávka po stavebním kameni závisí na růstu stavební výroby (v ČR vzrostla v roce 2006 meziročně o 6,6%)

Štěrkopísky Obdobně jako v případě stavebního kamene, došlo na začátku 90. let k poklesu objemu těžby zhruba na polovinu Štěrkopísky jsou jedinou stavební surovinou, jejíž nevýhradní těžba není jen doplňkovou záležitostí ale na celkové produkci se podílí zhruba třetinou V posledních letech jsou objemy těžeb velmi stabilní – cca 8 mil. m3 (výhradní) + 4-5 mil. m3 (nevýhradní)

Cihlářské suroviny Pokles těžby hned po roce 1990 postihl cihlářské suroviny nejméně ze všech stavebních surovin – těžba poklesla jen o cca 20% Jedná se však o jedinou stavební surovinu, jejíž produkce se v posledních letech nestabilizovala, ale dochází k jejímu dalšímu pozvolnému poklesu Mezi nejvýznamnější lokality patří např. Dolní Bukovsko, Dolní Jirčany, Hevlín, Hranice, Novosedly na Moravě, Stod, Šlapanice, Záblatí

Očekávané trendy trvající vysoký zájem o české živce, kaolíny, sklářské písky, bentonity a žáruvzdorné jíly, které mají dobré uplatnění na domácím i zahraničním trhu přetrvávající téměř úplná závislost ČR na importu ropy a zemního plynu povede k dalšímu růstu nebo alespoň udržení současné úrovně těžby ropy vývoj těžby černého a hnědého uhlí může mít několik možných scénářů; zásadní roli bude hrát energetická koncepce státu a vyřešení osudu ekologických limitů v severních Čechách po ukončení těžby grafitu v jižních Čechách se domácí produkce stane naprosto zanedbatelnou, evropský trh definitivně ovládne čínský grafit a spektrum surovin, na jejichž importu je ČR závislá, se ke škodě salda ZO, se dále rozšíří Pozitivním trendem využití domácího surovinového potenciálu, tedy nového progresivního trendu ve světě, je pokračování těžby uranu na ložisku Dolní Rožínka nadprodukce energosádrovce bude nadále limitovat uplatnění a těžbu sádrovce přírodního stabilitu lze očekávat v produkci stavebních surovin, které v posledních 4 letech našly rovnováhu mezi poptávkou a nabídkou

Ministerstvo průmyslu a obchodu Děkuji za pozornost kavina@mpo.cz Ministerstvo průmyslu a obchodu Na Františku 32, Praha 1 www.mpo.cz