Hospodářské cykly a ekonomický růst

Hospodářské cykly

Hospodářské cykly Ekonomický vývoj probíhá v tzv. cyklech. Za nejvýznamnější lze považovat cyklus na počátku 30. let 20. století s hlubokými krizemi. Po roce 1945 díky aplikaci principů keynesiánské teorie k tak hlubokým krizím nedocházelo. Hospodářské cykly - periodicky se vyskytující výkyvy ekon. aktivity, které se projevují ve výkyvech makroek. veličin (např. cenové hladiny, zaměstnanosti, GDP, NI) Fáze hosp. cyklu: Recese – objem produktu klesá (krize, deprese, sestup) Sedlo – produkt na nejnižší úrovni (bod zvratu hosp. cyklu) Expanze – objem produktu roste (vzestup, oživení) Vrchol – nejvyšší úroveň produktu (bod zvratu hosp. cyklu) Trvání a průběh cyklu jsou v různých dobách a různých zemích i přes mnoho společných znaků odlišné.

Trend (dlouhodobý vývoj potenciálního produktu) Hospodářský cyklus Recese Sedlo Expanze Vrchol Co způsobí zvrat ve vývoji? Obvykle se vyčerpají zdroje oživení, např. splaskne investiční bublina, nenaplní se očekávání firem ohledně prodejů, objeví se pesimistický výhled do budoucna, … HDP klesá Nezaměstnanost roste Ceny obvykle klesají Co způsobí zvrat ve vývoji? Např. příčiny krize mohou odeznít, expanzivní HP začíná účinkovat na ekonomiku, objevují se optimistické vize do budoucna, … HDPreálný Trend (dlouhodobý vývoj potenciálního produktu) HDP roste Nezaměstnanost klesá Ceny obvykle rostou Cyklus

Fáze hosp. cyklu 1.Pokles výkonu ekonomiky - výrazně klesají nákupy spotřebitelů, především dlouhodobá spotřeba   výroby a reálného HDP. Protože není odbyt,  nejprve spotřeba a následně i investice (není odbyt, firmy ztrácejí zájem na dalších investicích). Dále  poptávka po pracovní síle, pracovníci jsou propouštěni (nebo nedostávají mzdu). v závislosti na době trvání poklesu jde o: Kontrakci – krátkodobý pokles výkonu ekonomiky. Recesi – pokles ekonomiky je delší než šest měsíců. Depresi – několikaletý pokles ekonomiky.

Fáze hosp. cyklu 2. Sedlo (dno) – nejnižší úroveň výkonu ekonomiky završující (ukončující) recesi. Následuje oživení ekonomiky. „Bod zlomu“. 3. Expanze – fáze cyklu označující vzestup úrovně skutečného produktu (dokonce i nad potenciální produkt). 4. Vrchol – maximální dosažená úroveň ekonomiky. Konec expanze a zlom do recese. Pokud ekonomika ani neroste, ani neklesá a zůstává na stejné úrovni hovoříme o stagnaci. HDP čas Vrchol Expanze Recese Stagnace Sedlo

Hospodářský cyklus ASDO Hospodářský cyklus je tedy způsobován odchylkami skutečného produktu od produktu potenciálního. Tyto odchylky mohou mít různé příčiny, mimo jiné vznikají i díky různým změnám a interakcím AD a AS. P Y ASKO Y AD čas Y*

Hospodářský cyklus ASDO Hospodářský cyklus je tedy způsobován odchylkami skutečného produktu od produktu potenciálního. Tyto odchylky mohou mít různé příčiny, mimo jiné vznikají i díky různým změnám a interakcím AD a AS. P Y ASKO Y AD čas Y*

Členění hosp. cyklů Podle délky cyklů a příčin členíme hospodářské cykly na: Konjunkturní výkyvy: Kitchinovy cykly - krátkodobé cykly (trvá asi 3 roky), jsou spojovány se změnami zásob a rozpracované výroby. Byly typické pro USA. Juglarovy cykly - střednědobé cykly (6 – 12 let), jsou spojovány se změnami investic do strojů a zařízení. Byly typické pro 19. a první polovinu 20. století. Výkyvy v růstu výrobního potenciálu: Kondratěvovy - Kuzněcovovy cykly, délky 3 – 6 desetiletí, jejich statistický důkaz je však obtížný a sporný. Bývají spojovány se zásadními změnami výrobních technologií, s monetárními jevy a významnými politickými událostmi.

Příčiny cyklického kolísání ekonomiky Teorie vnitřních příčin - výkyvy způsobuje kolísání investiční a spotřebitelské poptávky, která vede ke kolísání GDP a zaměstnanosti (nezaměstnanosti) – viz interakce multiplikátoru a akcelerátoru. Pokles AD je spojován s pesimistickým očekáváním, které podnikatele vede k omezování investičních aktivit. Teorie vnějších příčin - rozhodujícím zdrojem je nesprávná MP a FP státu. Vláda může manipulovat s ekonomikou k podpoře volebních výsledků. Obvykle po volbách úsporný hospodářský režim a rok před volbami je naopak prosazována expanzivní hospodářská politika. Obecně hovoříme o následujících příčinách: politické příčiny (spojování hosp. cyklů s polit. cykly, krizemi), nedostatečná informovanost tržních subjektů, hospodářská politika vlády nebo centrální banky, nestabilita ve vývoji poptávky (poptávkové šoky – změny C, I, G, X) a nabídky (nabídkové šoky – změny cen VF, množství VF, produktivity VF). Změny produkční funkce (vlivem změn ve vybavenosti práce kapitálem, vlivem technologických změn, vlivem inovací apod.)

Dopady cyklického kolísání ekonomiky K hlavním dopadům cyklických výkyvů na ekonomiku patří: ztráta produktu, zvyšování inflace, rostoucí nezaměstnanost. Okunův zákon: Každými 2 %, o které GDP poklesne vzhledem k potenciálnímu produktu, se míra nezaměstnanosti zvýší o 1 %  roste-li potenciální produkt např. o 3 % ročně, měl by reálný GDP růst také o 3 % ročně, má-li zůstat míra nezaměstnanosti konstantní.

Hospodářský růst

Ekonomický (hospodářský) růst Za ekonomický růst (economic growth) je považováno dlouhodobé zvyšování potenciálního produktu, obvykle měřeného pomocí HDP či HNP ve stálých cenách. (Krátkodobě hovoříme o expanzi) Ekonomický růst aproximuje: ekonomickou sílu národní ekonomiky – vyjádřena výší produktu dané země, ekonomickou úroveň společnosti – vyjádřena výší produktu na jednoho obyvatele, produktivitu národní ekonomiky – výše produkce na jednu výdělečně činnou osobu. O ekonomickém růstu hovoříme v praxi tehdy, jestliže reálný HDP (HNP) v roce t+1 je vyšší než v roce předcházejícím (t), neboli: HDPt+1 - HDPt  0 Ekonomický růst tedy vyjadřuje zvětšování (produkční) kapacity ekonomiky, neboli růst potenciálního produktu. (ten se však díky obtížnému měření často odvozuje od růstu skutečného reálného produktu) Hospodářským (ekonomickým) růstem se rozumí vzestup hospodářského potenciálu země, ke kterému dochází v souvislosti s kvantitativním zvyšováním (růstem) potenciálního hrubého domácího produktu. Při sledování růstu produktu je proto třeba odlišovat dvojí situaci: 1) Jedná se o zvýšení krátkodobé, které je po určité době vystřídané poklesem produktu. 2) Jedná se o dlouhodobý trend spojený obvykle s víceméně plynulým zvyšováním produkčních možností ekonomiky. V prvním případě jde o růst skutečného produktu ve smyslu jeho cyklického kolísání, ve druhém případě jde o dlouhodobý růst potenciálního produktu, neboli o hospodářský růst.

Druhy hosp. růstu Extenzivní růst – zvýšení množství výrobních faktorů Intenzivní růst – zvýšení produktivity výrobních faktorů Důležitý faktor je technický pokrok - projevuje se v rostoucí v produktivitě práce a kapitálu, takže roste celkový výstup i při neměnném množství výrobních faktorů; TP se projevuje inovacemi výrobků nebo inovacemi technologií, postupů Z hlediska příčin technického pokroku rozlišujeme: autonomní (endogenní) technický pokrok (jeho důvody spočívají v mikroekonomické oblasti), indukovaný (exogenní) technický pokrok (příčiny jsou ekonomické povahy, např. změny relací ceny a vzácnosti výrobních faktorů; racionalizace).

Zdroje hospodářského růstu Zdroji hosp. růstu mohou být: Kvantita výrobních faktorů Množství pracovníků Množství (přírodních) zdrojů Množství kapitálu Kvalita výrobních faktorů Zdokonalování VF Zvýšení kvality a využití práce, zdrojů a kapitálu Kombinace VF Lepší organizace řízení Nové technologie

Zdroje hosp. růstu Tzv. Škola mezí růstu tvrdí, že existují určité limity růstu, které jsou dány vyčerpáním neobnovitelných přírodních zdrojů, znečištěním životního prostředí, z toho plynoucím poklesem možností obživy. Názory na tuto otázku jsou však velmi nejednotné K základním zdrojům hospodářského růstu dle empirické zkušenosti patří: přírůstek nabídky prac. sil (růst počtu obyvatel + migrace), přírůstek hmotného investičního majetku, zvyšování investic do lidského kapitálu (zvyšování vzdělanostní úrovně populace) technický pokrok řízení organizace výroby (vědecké metody řízení), úspory z rozsahu výroby a ze specializace (čím vyšší produkce, tím nižší náklady na jednotku), vědecký pokrok vedoucí k výrobkové a technolog. inovaci. Institucionální podmínky (podpora v podobě institucionálního rámce)

Bariéry ekonomického růstu Nedostatečná zásoba kapitálových statků Nízká produktivita práce Nedostatečný technologický pokrok Nízká úroveň kvalifikace pracovních sil Přírodní vlivy a katastrofy Institucionální překážky Vysoká neproduktivní spotřeba

Srovnejme s hospodářským cyklem Hospodářský růst ASDO Srovnejme s hospodářským cyklem Hospodářský cyklus znamená odchylky skutečného produktu od neměnného potenciálního produktu. Pokud však potenciální produkt roste, jedná se již o hospodářský růst. Y čas P Y Potenciální produkt ASKO Y AD čas Y*

Hospodářská expanze a růst V ekonomice je tedy při změnách produktu rozdíl, zda se jedná o: Cyklickou expanzi (vyvolanou např. růstem AD), nebo o hospodářský růst (spojený s růstem potenciálního produktu) AD AD ASDO P Y ASDO P Y ASKO ASKO P2 P1 P1 Y* Y1 Y* Y1

Krátkodobý výkyv nebo trvalý růst? Pokud firmy předpokládají, že je zvýšení poptávky jen krátkodobé, pokusí se přizpůsobit této poptávce jen vyšším využitím (přetěžováním) dosavadních výrobních kapacit… Pokud firmy předpokládají, že je zvýšení poptávky dlouhodobé (nebo trvalé), pokusí se přizpůsobit této poptávce navyšováním výrobních kapacit (investicemi do nových zařízení, budov, atd.) Pro upřesnění si ještě podrobněji vysvětlíme rozdíl mezi hospodářským cyklem a hospodářským růstem. Hlavní rozdíl je v tom, že hospodářský cyklus je jev krátkodobý a není doprovázen změnou potenciálního produktu. Hospodářský růst je naopak dlouhodobý (trvalý) jev a projevuje se růstem potenciálního produktu. … a při opětovném poklesu AD vrátí výrobu na původní kapacitu Při případném trvalém poklesu AD začnou firmy snižovat své kapacity (prodávají stroje, budovy, atd.) a poklesne potenciální produkt Krátkodobé zvýšení agregátní poptávky Krátkodobé zvýšení AS (přetěžování kapacit) Trvalé snížení AD Dlouhodobé zvýšení AD Snížení AS (pokles potenciálního produktu) Zvýšení AS (zvyšováním kapacit) Agregátní poptávka (AD) Krátkodobé snížení AD Agregátní nabídka (AS) Krátkodobé snížení AS (nevyužité kapacity) Agregátní poptávka (AD) Agregátní nabídka (AS) Potenciální produkt Potenciální produkt Cyklický výkyv AS (HDP) Hospodářský růst (růst potenciálního produktu)

Jak zabránit cyklům a podpořit hospodářský růst? Regulace agregátní poptávky (politika vysoké zaměstnanosti, protiinflační politika) Racionální měnová politika Prorůstová politika zaměřená na stimulaci růstu potenciálního produktu (prostřednictvím faktorů, které stimulují k práci, úsporám a investicím, např.: snižování daní, podpora investic do lidského kapitálu, financování vědy, výzkumu, infrastruktury

Akcelerátor a multiplikátor

Akcelerátor a multiplikátor Investice (podnikové) reagují výrazně na očekávaný vzestup či pokles ekonomiky. Když firmy očekávají vzestup ekonomiky, vede to k růstu investic. Naopak při očekávání poklesu ekonomiky většina výrobců z důvodu nadbytečných kapacit prakticky přestane investovat. To znamená, že čisté (rozvojové) investice (In – jedná se investice vyvolané růstem HDP, tedy závislé na velikosti HDP) jsou kladné (vysoké), jestliže produkt roste, a nulové (nízké), jestliže se produkt nemění (a to dokonce i když je absolutní velikost produktu vysoká). Akcelerační princip tedy vyjadřuje skutečnost, že čisté indukované investice jsou funkcí míry (očekávané) změny reálného produktu (Y). In = f (Y)  ∆In = a * ∆ Y Akcelerační princip (efekt) tedy vyjadřuje myšlenku, že vzroste-li produkt (HDP,Y), nebo se alespoň očekává jeho růst, pak tento růst vyvolá růst čistých investic. Jinými slovy lze také říci, že pokud roste produkt ekonomiky, firmy vidí budoucnost ekonomiky optimisticky a více investují. Akcelerátor je číslo, které vyjadřuje sílu akceleračního efektu. Vyjadřuje tedy o kolik se zvýší investice, když se zvýší produkt o jednotku.

Interakce (vztah) akcelerátoru a multiplikátoru Růst produktu vyvolá podle akceleračního principu nové indukované investice. Tyto nové investice jsou impulsem pro ekonomiku a díky působení multiplikačního efektu podnítí další růst produktu. Produkt roste až do úrovně potenciálního produktu, poté tempo růstu produktu klesá, až se zastaví. Tyto dva jevy se tedy vzájemně doplňují a reagují na sebe. Při poklesu tempa působí akcelerátor a multiplikátor opačně: produkt klesá až do sedlového bodu. Jakmile celkové investice dosáhnou spodní hranice, jíž jsou investice obnovovací (nahrazující opotřebení) pokles investic i produktu se zastaví. Obnovovací investice poslouží v souladu s principem akcelerátoru a multiplikátoru k novému růstu investic a tím i produktu. Celý hospodářský cyklus se tak opakuje.

Schéma interakce akcelerátoru a multiplikátoru … které se stanou impulsem, jež díky multiplikačnímu efektu povede k několikanásobnému růstu produktu. A tento proces se opakuje dokud se akcelerační a multiplikační účinky nevyčerpají… Vzroste-li produkt, pak díky akceleračnímu principu vzrostou čisté investice,…

Hospodářský cyklus vs. růst Nejprve vidíme, že došlo k expanzi ekonomiky (růstu HDP) dokonce nad úroveň potenciálního produktu. Tato hospodářská expanze je však pouze krátkodobá a je následně vystřídána poklesem. Následný pokles ekonomiky (HDP) může při výrazné recesi klesnout dokonce velmi hluboko pod potenciální produkt a ve sledovaném časovém intervalu může jít dokonce výsledně k poklesu reálného HDP. Hospodářský cyklus vs. růst Recese Sedlo Expanze Vrchol HDPreálný Z dlouhodobého pohledu (delšího časového intervalu) však dochází v rámci sledovaného cyklu k růstu potenciálního produktu, tedy k hospodářskému růstu. Sledovaný cyklus

Vývoj v ČR

Uplatnění hospodářské politiky – proticyklická opatření Expanzivní fiskální nebo monetární politiku je vhodné zahájit, jakmile se skutečný produkt dostává pod potenciální produkt. Restriktivní fiskální nebo monetární politiku je vhodné zahájit, jakmile se skutečný produkt dostává nad potenciální produkt. Sedlo Vrchol HDPreálný Bohužel v praxi často nepůsobí FP a MP včas nebo správně, aby eliminovala cyklické výkyvy ekonomiky. Pokud se podaří správně předvídat budoucí vývoj ekonomiky, pak je možné jednotlivá opatření hospodářských politik „spouštět“ s předstihem, a mohou tak začít účinkovat v ten správný okamžik. To je však v praxi dosti obtížné dosáhnout…

Uplatnění monetární politiky – proticyklická opatření Pokud je ekonomika pod potenciálem, pak zvýšení množství peněz v ekonomice (expanzivní MP) může vést spíše k růstu produktu, než k růstu cenové hladiny. Proč? V případě nevyužitých zdrojů znamená obvykle nárůst peněz pro ekonomiku určitou „injekci“, jelikož více peněz také znamená větší poptávku, na kterou strana nabídky v tomto případě obvykle ochotně reaguje růstem produkce. Proto se v této fázi cyklu (pod PP) doporučuje spíše expanzivní MP. Uplatnění monetární politiky – proticyklická opatření Pro studenty je někdy problematické pochopit smysluplnost expanzivní nebo restriktivní monetární politiky, tedy činnosti vedoucí ke zvýšení či snížení množství peněz v ekonomice a důsledky z toho plynoucí Sedlo Vrchol HDPreálný Pokud je ekonomika nad potenciálem, pak zvýšení množství peněz v ekonomice (expanzivní MP) může vést výrazněji k růstu cenové hladiny, než k růstu produktu (ten samozřejmě roste také, ale méně). Proč? V případě nadměrně využitých zdrojů představuje nárůst peněz pro ekonomiku také určitou „injekci“, jelikož však firmy díky nedostatku výrobních faktorů nemohou takto narostlou poptávku uspokojit, bude se tento nárůst poptávky promítat mnohem výrazněji do růstu cen. Proto se v této fázi cyklu (nad PP) nedoporučuje expanzivní MP.