Historie a současnost distančního vzdělávání DISTANČNÍ MINIMUM DISTANČNÍ MINIMUM (kurz) Úvod do DiV Modul č. 1: Úvod do DiV Příloha č. 2 © Centrum distančního vzdělávání UP

Tři generace distančního vzdělávání První generace Distanční vzdělávání na dálku, poštou Korespondenční kurzy Druhá generace Multimediální distanční vzdělávání Audio, video a počítačové technologie Třetí generace Distanční vzdělávání na Internetu (e-learning) (Košč, 2003)

Na začátku DiV stojí poštovní známka (pol. 19. století) Rozvoj samostudia na dálku je úzce spjat s  rostoucí potřebou dalšího vzdělávání (všeobecná informovanost, kulturní osvěta, cizí jazyky, ….),  zavedením poštovních služeb.  1837 ISSAC PITTMAN, korespondenční kurz těsnopisu  1856 vznik institutů pro korespondenční výuku jazyků, Toussaint a Langenescheidt (Berlín)  1881 L´école chez soi (Škola doma), Francie

Rádio, rozhlas  Rádio (1895) je první médium vstupujícím do vzdělávání.  Má možnost oslovit velké množství lidí ve stejném čase, nezávisle na místech a vzdálenostech.  Populárně naučné pořady.  Licence pro vzdělávací stanice (1921) při univerzitách v Salt Like City, Wisconsin, Minnestotě  Francie: Rádio Sorbonne (1937)  Velká Británie: BBC

Televize, video  Vedle zvukového záznamu také obraz, pohyb, názornost – vizualizace vzdělávacího procesu.  První TV kurzy na Univerzitě Iowa (1937)  Další rozvoj v 70. letech (video / kabel / satelit)  Francie: Univerzitní televizní vysílání Sorbonne La Cinquieme – televize znalostí a vědění  Velká Británie: Open University BBC

Open University, Velká Británie  1969 založil britský premiér Harold Wilson s podporou královny (Royal Charter).  Celonárodní poskytovatel vzdělávání pro dospělé.  Distanční forma: multimediální vzdělávání na dálku.  Otevřená univerzita: bez ohledu na věk, pohlaví, vzdělání / není nutný doklad o dosažení vzdělání / druhá vzdělávací příležitost pro každého.  Od založení zde studovalo více než lidí. Doporučuji:

Počítač, Internet  70. / 80. léta : vzdělávaní podporované osobním počítačem (PC)  90. léta: vznik Internetu,  21. století: e-learning

Česká republika 2004  Národní centrum distančního vzdělávání  ČADUV /Česká asociace distančního univerzitního vzdělávání  Open Business School  Vysoké školy / univerzity

Konference  Belcom, ČVUT Praha  Fenomén e-learningu v současném vzdělávání, Praha  E-learning ve vysokoškolském vzdělávání, UTB Zlín  Národní konference k DIV, NCDIV  Information and Communication Technologies in Education, VIRTUNIV Rožnov p./R.  E-learning (soutěž, seminář), Hradec Králové  European Distance Learning Forum, Plzeň

Univerzita Karlova v Praze Laboratoř distančního vzdělávání  Aplikace online formy vzdělávání v praxi vysokých škol od roku  Výzkum, vývoj, praktické ověřování, příprava učitelů, autorů, manažerů, testování technologických řešení (EDEN).  Více než 140 vyvinutých kurzů, 800 studujících.  Vzdělávací portál TELMAE

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská  Akreditace magisterského navazujícího programu v distanční formě.  Středisko distančního vzdělávání  Elektornické publikace / Zoner Context  Tvorba a řízení kurzů /eDoceo  Internetový portál DiV:

Univerzita Hradec Králové Institut dalšího vzdělávání  E-learningová podpora všech forem výuky od r. 2000/2001 v prostředí WebCT.  Zvýšení počítačové gramotnosti → využívání ICT v pedagogické praxi: ECDL, OLIVA  Šetření postoje studentů k e-learningu.

VIRTuální UNIVerzita Ostravská univerzita, Technická univerzita Ostrava, Slezská univerzita  Projekt od 1999/2000, s cílem vytvořit základ virtuální univerzity.  Původním záměrem bylo vytvoření vlastního virtuálního prostředí pro vzdělávání. V průběhu realizace od záměru ustoupili a zvolili cestu komparace a testování různých LMS z hlediska jejich pedagogických funkcí (Tutor 2000, ToolBook, Learning Space, Barborka).  Cyklus seminářů a školení.

Jakou má distanční vzdělávání budoucnost ?

Zdroje:  Zlámalová, H.: Úvod do distančního vzdělávání. Olomouc 2002  Průcha, J.: Akreditace v distančním vzdělávání. Olomouc 2003  Nocar, D., Hoblíková, I., Snášelová, L., Všetulová, M.: E-learning v distančním vzdělávání. Olomouc 2004  Pirtonová, S.: Distanční vzdělávání ve Francii. Olomouc 2003  Huba, M., Orbánová, I.: Pružné vzdělávanie. Bratislava 2001 © Mgr. Irena Hoblíková