VĚTA JEDNODUCHÁ, SOUVĚTÍ, sklaDEBNÍ VZTAHY Mgr. Michal Oblouk

VĚTA/SOUVĚTÍ základní skladební jednotka je tvořena slovy se samostatným významem, větnými členy – ty jsou navzájem spjaty různými vztahy významovými a formálními – vytvářejí strukturu věty nejdůležitějším větným členem je PŘÍSUDEK (predikát) – základním prostředkem pro vyjádření jsou určité tvary sloves VĚTA JEDNODUCHÁ = má pouze 1 přísudek, ve větném ekvivalentu 1 základní člen, např. Děti si hrají ve svém pokoji. Pomalu se schyluje k večeru. V dvojřad nastoupit! SOUVĚTÍ = obsahuje nejméně 2 přísudky, věty jsou od sebe odděleny čárkami, např. Když se setmělo, přestali ptáci zpívat. Mít tak ty peníze, co jsme prosázeli v různých loteriích! PODŘADNÉ SOUŘADNÉ

VĚTY V SOUVĚTÍ 1) VĚTA HLAVNÍ – mluvnicky nezávislá, nemá platnost větného členu žádné jiné věty, je řídící, jestliže obsahuje výraz, na kterém závisí další věta Nemám rád lidi, pro které je jedinou zábavou dívat se na televizi. 2) VĚTA VEDLEJŠÍ – je začleněna do jiné věty jako její větný člen, bývá závislá na jiné větě, ale může být i řídící, věta závislá je vždy uvozena podřadicí spojkou, vztažným zájmenem nebo příslovcem Dal jsem se do běhu, protože jsem se bál, že mi ujede autobus.

SKLADEBNÍ VZTAHY VZTAHY VÝZNAMOVÉ VZTAHY FORMÁLNÍ jednotlivá slova nejsou ve větě izolovaná – mezi některými slovy jsou SKLADEBNÍ VZTAHY do skladebních vztahů vstupují slova nebo skupiny slov – VĚTNÉ ČLENY větné členy spjaté skladebními vztahy = SKLADEBNÍ DVOJICE VZTAHY VÝZNAMOVÉ VZTAHY FORMÁLNÍ

VÝZNAMOVÉ VZTAHY PŘISUZOVÁNÍ – charakterizuje nějaký jev z hlediska času a slovesného způsobu, zaujímá stanovisko ke skutečnosti, nejčastěji je mezi přísudkem a podmětem, např. Martin odchází,… URČOVÁNÍ – jeden člen blíže určuje, zpřesňuje význam druhého členu, např. hlavní město, obyvatelé Ostravy, hlasitě mluvit, jde na procházku, velmi dobře,… PŘIŘAZOVÁNÍ – členy jsou na sobě významově nezávislé, pojmenovávají různé jevy a vytvářejí několikanásobný větný člen v různých poměrech (platnost stejného větného členu), např. slepice a kuřata, milý, ale roztržitý, dnes i zítra,… PŘISTAVOVÁNÍ – vyjadřuje totožnost, členy pojmenovávají dvěma způsoby jeden jev, např. hlavní město ČR, Praha/tehdy, 2. března/…

FORMÁLNÍ VZTAHY SOUŘADNOST – členy mají stejný vztah k dalšímu větnému členu, jsou na něm stejným způsobem závislé, např. tatínek a maminka odjeli, krásný jarní den,… PODŘADNOST SHODA – závislý člen přejímá mluvnické významy od řídícího členu (shodné tvary), shoda může být v rodě, čísle a pádě (sedím v pohodlném křesle) nebo v osobě, čísle a rodě (on odešel domů) – přísudek, přívlastek shodný, doplněk shodný ŘÍZENOST – řídící člen určuje, v kterém pádě bude závislý člen, např. napil se vody, zatelefonuj mamince, doprovodil kamaráda, mluvili jsme o počasí, otočil kohoutkem,… - předmět, přívlastek neshodný PŘIMYKÁNÍ – slabá závislost, závislý člen nemá předepsaný rod, číslo ani pád, např. půjdeme domů,… - příslovečné určení, doplněk neshodný

PŘÍSTAVKOVÝ VZTAH členy v tomto vztahu pojmenovávají dvěma různými způsoby jeden jev bývá nejčastěji po jméně, ale může být i po jiném slovním druhu přístavková konstrukce se z obou stran odděluje čárkami v grafickém rozboru ho značíme znakem totožnosti ≡ Dědeček prožil celý život doma, v rodném Podkrkonoší. Karel IV., významný český panovník, zemřel v roce 1378. Po trávníku pobíhali dva psi, obrovský vlčák a malý jezevčík.