EU-ETS a jeho budoucnost z pohledu ČEZ odborný seminář AEM, Tomáš Chmelík, Environmentální produkty, ČEZ a.s.

1 Agenda  NAP 2 z pohledu ČEZ  Má EU ETS budoucnost?  Dlouhodobé záměry

2 NAP 2 – zřejmě již uzavřené téma  MŽP prezentovalo návrh alokace pro roky  ČEZ není spokojen, ale v kontextu situace jde o férové řešení  Snaha o transparentnost a jednoduchost  Členění na malá a velká zařízení diskutabilní (princip)  Soudní spor s EK otázkou – kladný výsledek by byl vítán, ale zřejmě nepravděpodobné Rozdělení povolenek v NAP 2 je velmi pravděpodobně realita, kterou je třeba akceptovat – některé záměry bude třeba přehodnotit

3 Agenda  ČEZ a jeho význam z pohledu ČR  Má EU ETS budoucnost?  Dlouhodobé záměry

4 Systém obchodování již plní svoji funkci…spojuje environmentální přínosy s ekonomickými stimuly  Změny v řízení stávajících zdrojů zohledňují velikost nákladů na CO 2 v marginálních nákladech – od uhlí k plynu, od méně efektivních k více efektivním  Investice do efektivnějších zařízení z pohledu CO 2 KrátkodobéDlouhodobé EU ETS motivuje podniky ke snižování emisí nákladově co nejefektivnějším způsobem bez ohledu na alokaci a státní hranice Klíčovým předpokladem pro úspěšnost EU ETS je chování společností v souladu s ekonomickou motivací Zdroj: ČEZ, a.s.

5 ČEZ optimalizuje emise CO 2 ve třech oblastech – krátkodobé hledisko Údržba zdrojů Řazení zdrojů  Náklady na CO 2 plně zohledněny ve variabilních nákladech (stejně jako náklady na přeshraniční kapacity)  Řazení zdrojů ČEZ přizpůsobeno CO 2 emisím (m.j. změna v pořadí černouhelných a hnědouhelných zdrojů)  Zvýšené zaměření na zvýšení dostupnosti jaderných a obnovitelných zdrojů  Zvýšené zaměření na měření emisí CO 2 a opatření k redukci těchto emisí Řazení zdrojů se neodvíjí od původní alokace, ale od tržních cen elektřiny a CO 2 emisí Trading  Řízení celkové pozice podle očekávané výroby ČEZ  Obchodování na vlastní účet  Brokerské služby

6 EU ETS v principu krok správným směrem, ale… Environmentální benefit Dlouhodobost Další mechanismy a nástroje  Pokud systém nepovede k výraznějšímu snížení emisí, nemá žádný smysl  Cílem je motivovat k nákladově efektivním redukcím  Dosažení environmentálního cíle není jen otázka „přísnosti“, ale nastavení systému jako celku  Má-li obchodování vést k výraznějším redukcím, je třeba technologické změny  Stávající podoba EU ETS negarantuje stabilitu pro dostatečně dlouhé období nutné pro investice  Regulace ostatních odvětví, otázka konkurenceschopnosti  Podpora investic do šetrných technologií ze strany státu, vazba na výzkum a vývoj  Zasazení do mezinárodního rámce

7 Agenda  ČEZ a jeho význam z pohledu ČR  Má EU ETS budoucnost?  Dlouhodobé záměry

8 EU ETS prochází významnou revizí  Směrnice samotná obsahuje plán na její revizi  Využití zkušeností z prvního období  Zefektivnění systému  Diskuse nad 4 základními oblastmi:  Rozšíření o další sektory/plyny, problematika malých zařízení  Monitoring, reporting, verifikace, registry  Harmonizace, alokace  Vazba na další systémy, JI/CDM projekty ČR jako členský stát má šanci se do budoucí podoby systému zapojit a ovlivnit ji – Evropská komise předloží legislativní návrh v prosinci

9 O jakých změnách se hovoří Rozšíření M R V Alokace a harmonizace Mezinárodní propojení  Problematika malých zařízení  Harmonizace definice zařízení  Jaká kritéria použít pro vyřazení z EU ETS  Míra harmonizace  Zjednodušení pro malá  Nové sektory či plyny (doprava?)  Alokace středobodem diskusí – vyšší míra harmonizace  Postupný přechod k povinné aukci/benchmarkingu  Míra autonomie členských států omezena  Žádaný proces  Důraz na kvalitu projektů / pravidla pro propojení  Některé typy projektů problematické

10 Několik poznámek  Benchmarking – idealizovaná modla? Jak jej nastavit ex-ante? Ex-post na úrovni BAT = command and control nástroj…  Aukce – zřejmě krok správným směrem, ale nelze přeceňovat. Klíčové je využití výnosu. Nejpragmatičtější je zřejmě směřování do státního rozpočtu výměnou za snížení daní nebo jiné úlevy pro průmysl podpořící inovace. Přerozdělování povede ke zvyšování celkové daňové zátěže a bude předmětem neefektivní distribuce prostředků spojené s korupčním prostředím.  Otevřenost systému – teoreticky vítáno, ale jaký bude mít efekt? Realizace emisních redukcí mimo Evropu je politický problém, zejména pro Evropskou komisi.

11 Závěry  Boj s klimatickou změnou je realita  Emisní obchodování jako nástroj vhodné, musí být sladěno s ostatními nástroji  Je třeba se dívat dopředu, nikoliv dozadu – revize je důležitější než se může na první pohled zdát  Energetika bude velmi pravděpodobně sektor, kterému bude věnována specifická pozornost – musíme být připraveni na diskusi o parametrech systému