Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiáluVY_32_INOVACE_333 Název školyGymnázium, Tachov, Pionýrská 1370 Autor Mgr. Filip Tomeš Předmět Biologie Ročník 4.4. Datum vytvoření Anotace Výklad nové látky -Dýchací soustava - Prezentace Metodický pokyn prezentace je určena jako výklad do hodiny i jako materiál k samostudiu Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora. Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Dýchací soustava

Hlavní funkce zajišťuje výměnu plynů mezi plícemi a vnějším prostředím = plicní ventilace výměna plynů mezi krví a tkáněmi = tkáňové dýchání

Rozdělení dýchacích cest 1) horní cesty dýchací dutina nosní, hosohltan 2) dolní cesty dýchací hrtan, průdušnice, průdušky, plíce

Horní cesty dýchací Dutina nosní  sliznice dutiny nosní je bohatě prokrvena, čímž je zajištěno zvlhčení a ohřátí vdechovaného vzduchu  dále obsahuje drobné chloupky a řasinkový epitel, který zachycuje prachové nečistoty a jiné škodlivé částečky Nosohltan  horní část hltanu  je propojen Eustachovou trubicí se středním uchem

Dolní cesty dýchací Hrtan chrupavčitá část tvoří ho několik chrupavek : štítná, prstencová, hlasivková mezi chrupavkami jsou napnuty hlasivkové vazy, které tvoří hlas hrtanová příklopka (epiglottis) – odděluje hltan a hrtan, zabraňuje vniknutí sousta do dýchacích cest Průdušnice 12 cm dlouhá trubice zpevněna podkovovitými chrupavkami ve sliznici je velké množství hlenových žlázek + řasinkový epitel Průdušky 2 chrupavčité trubice, které se větví v plicích na průdušinky

Plíce mají kuželovitý tvar, jsou uloženy v dutině hrudní a rozděleny na pravou a levou pravá je větší a dělí se na tři laloky, levá menší (kvůli srdci) a má dva laloky jsou pokryty tenkou vazivovou blánou – poplicnice vazivová blána vystýlá i dutinu hrudní – pohrudnice prostor mezi poplicnicí a pohrudnicí je vyplněn tekutinou (udržuje podtlak) při poranění pohrudniční dutiny dochází k narušení podtlaku a plíce se smrští (pneumothorax – poranění pohrudniční dutiny)

Plicní ventilace, dýchací svaly plicní ventilace se uskutečňuje pomocí dýchacích svalů  bránice  mezižeberní svaly Vdech – aktivní proces (vzduch je nasáván, plíce se roztahují, bránice se pohybuje směrem dolů) Výdech – pasivní proces (vzduch je vypuzován, plíce se smršťují, bránice směrem nahoru) při aktivním výdechu jsou zapojovány i svaly břišní

Dechové veličiny dechový objem = objem vzduchu, který se vymění při každém vdechu (cca 0,5 litru v klidu) minutový dechový objem = objem vzduchu vyměněný za minutu (cca 8 litrů = 0,5 litru × 16 dechů) vitální kapacita plic = maximální množství vzduchu, které můžeme vydechnout po největším možném nádechu (cca 4 litry)  měří se na spirometru reziduální plicní objem = objem vzduchu, který není možné z plic vydechnout (0,5–1 litr)

Nemoci rýma: alergická nebo infekční, zvýšená tvorba hlenu chřipka: virus, kapénková infekce angína: zánět mandlí (hnisavá, spálová) zápal: plic, průdušnice, průdušek astma: křeče hladkého svalstva, zúžení průdušek a zvýšená produkce hlenu tuberkulóza: vede k rozpadu infekční tkáně rakovina plic: nádorové onemocnění často spjaté s kouřením

Pojmy kyslíkový dluh = vzniká po usilovné činnosti, kdy živiny obsažené v buňkách svalu neoxidují kyslíkem až na oxid uhličitý a vodu, ale pouze na kys. mléčnou (laktát) – tento laktát způsobuje ztuhlost a bolest svalů  po takovéto činnosti musíme zhluboka dýchat, aby došlo k odbourání kys. mléčné hypoxie = snížené zásobování buněk kyslíkem (průvodní jevy - modrání kůže a rtů) anoxie = úplná absence kyslíku apnoe = bezdeší (inspirační a. – zadržení dechu po nádechu, expirační a. – zadržení dechu po výdechu)