Agregátní výdaje (AE)

Podstata AE Agregátní výdaje se skládají ze 4 částí, respektive složek, či sektorů národního hospodářství : spotřebních výdajů domácností, investičních výdajů firem, vládních výdajů na statky, čistého exportu.

Spotřební výdaje výdaje, které vynakládají domácnosti na nákup finálních statků na makroekonomické úrovni jsou tedy souhrnem všech výdajů všech domácností za určité časové období. Keynesiánská spotřební funkce: C = Ca + c * YD YD = Y + TR – TA – GBS. TA = TAa + t * Y Mezní sklon ke spotřebě (c, případně MPC) vyjadřuje, o kolik se zvýší spotřební výdaje, pokud se disponibilní důchod (YD) zvýší o jednotku nebo určitý počet jednotek.

Graf keynesiánské spotřební funkce

Vztah spotřeby a úspor YD = C + PS (S) C >YD  - S  C <YD  + S 

Faktory, na kterých závisí spotřeba Úspory domácností Reálná úroková míra Míra zdanění Očekávání domácností Míra inflace Demografická struktura Bohatství Politická stabilita

Investiční výdaje výdaje firem do kapitálových statků, čili do statků, které slouží k produkci dalších statků. Z hlediska agregátních výdajů (AE) se do investičních výdajů zahrnuje pouze plánované zvýšení zásob. Ip = Ir + In + Ivp Ir = obnovovací investice In = čisté investice Ivp = plánovaná změna stavu zásob

Faktory ovlivňující investiční výdaje Technologický pokrok Změny mezního produktu kapitálového statku Změny příjmu z mezního produktu (tj. výnos z) daného kapitálového statku po dobu jeho životnosti Růst ekonomiky po dobu životnosti statku Výnos z alternativního investování peněz Politická stabilita, právní prostředí apod. Z hlediska významnosti patří k nejdůležitějším faktorům: Reálná úroková míra (r): růst reálné úrokové míry vede k poklesu investic, pokles reálné úrokové míry vede k růstu investic. Hrubý domácí produkt (Y): růst reálného hrubého domácího produktu zpravidla vede k růstu investic, pokles HDP k poklesu investic.

Vládní výdaje Pod pojem vládní výdaje makroekonomická teorie zahrnuje veškeré výdaje veřejných rozpočtů (tj. na centrální úrovni, úrovni samospráv, státních fondů apod.), za které stát obdrží protihodnotu (tj. nějaký statek). G = Gc + Gi G = vládní výdaje Gc = vládní výdaje spotřebního charakteru Gi = vládní výdaje investičního charakteru

Čistý export NX = EX - IM EX = EXa IM = IMa+ m * Y Export (EX) závisí na světovém HDP (HDP ostatních zemí). Z pohledu domácího HDP je tedy hodnota EX autonomní (nezávislý). EX = EXa IM = IMa+ m * Y Import (IM) se skládá z autonomního importu IMa(tj. z importu nezávislého na domácím HDP) a importu závislého na domácím HDP (Y), přičemž tento import je roven m-násobku hodnoty domácího Y. Mezní sklon k importu (m) vyjadřuje, o kolik se změní dovoz (import), pokud se domácí HDP zvýší o jednotku nebo určitý počet jednotek.

Graf čistého exportu

Faktory ovlivňující výši čistého exportu Měnový kurz: zhodnocení domácí měny: snižuje hodnotu EX a zvyšuje hodnotu IM  - ∆ NX znehodnocení domácí měny: zvyšuje hodnotu EX a snižuje hodnotu IM  + ∆ NX Cenová hladina (P), respektive míra inflace (π) Obchodní ochranářství Politická, ekonomická stabilita Technologický pokrok Změny preferencí spotřebitelů

Čistý dovoz a čisté zahraniční investice Zahr. investice: např. továrny, obchodní podíly, nákupy akcií, dluhopisů apod. NFI = FIH – HIF NFI = čisté zahraniční investice, FIH = investice zahraničních subjektů v tuzemsku, HIF = investice tuzemských subjektů v zahraničí. NX↔ NFI (vzájemně se ovlivňují): + ∆ NFI ↔ - ∆ NX (příliv deviz ze zahr.investic a jejich využití domácími subjekty na import ) - ∆ NFI ↔ + ∆ NX (odliv deviz na zahranič.investice domácích subjektů a využití domácí měny zahraničími subjekty na nákup domácího zboží (EX))