Teorie tlumočení Petra Kultová a Radka Žáková LS 2013/2014 Kvalita tlumočení Teorie tlumočení Petra Kultová a Radka Žáková LS 2013/2014

Obsah Vývoj tohoto pojmu Definice kvality Posuzování kvality v praxi Kritéria, měření ISO normy Vzdělávání a trénink tlumočníků Příprava

Vývoj výzkumu kvality I. Produkce – srovnávání VT a ZT (písemné přepisy) 60. léta: výzkum v kabinách (décalage, EVS = ear-voice span) 80. léta – Hildegund Bühlerová: výzkum důležitosti kritérií kvality mezi členy AIIC II. Recipient – od 90. let empirický výzkum pomocí dotazníků, teoretický a praktický Mají tlumočníci stejná kritéria kvality jako posluchači, resp. klienti, kteří si službu objednali? III. Proces vzniku - s modelem D. Gila přichází poznání, že kvalita není konstantní veličina; vliv mnoha faktorů = problém pro měření kvality

Definice kvality Souvisí s definicí tlumočení Co tlumočení je a co od něj očekává např.: vysilatel, recipient, klient, pedagog tlumočení, co od sebe očekává tlumočník sám, atd. → různé definice kvality v závislosti na osobě, komunikační situaci, kontextu, atd. Tlumočník ‒ „(…)zprostředkovává komunikaci mezi vysilatelem a recipientem, převádí sdělení řečníka do cizího jazyka, na tlumočení se připravuje (téma, terminologie) a řídí se pravidly profesní etiky.“ (Moser-Mercer 1996: 44) Kvalitní tlumočnický výkon ‒ „ (…) tlumočník podává, pokud je za přiměřených (byť poněkud omezených) podmínek schopen adekvátního ztvárnění originálního projevu v cizím jazyce při zachování jeho jazykové i mimojazykové (obsah + záměr mluvčího) složky.“ (Moser-Mercer 1996: 44)

Tlumočník je úspěšný, pokud… Zprostředkuje úspěšnou komunikaci mezi vysilatelem a recipientem → hlavní účel tlumočení: Umožnit komunikaci mezi jednotlivými účastníky Splnit funkci komunikace Splnit záměr účastníků komunikace

Co znamená „úspěšná komunikace“? Vysilatel produkuje výpověď s určitým záměrem (= efekt výpovědi) Komunikace je úspěšná, pokud tlumočník tohoto záměru dosáhl Efekt tlumočení je stejný jako efekt originální výpovědi Recipient poslouchá a snaží se porozumět Komunikace je úspěšná, pokud recipient tlumočení porozuměl Tlumočník nemusí nutně dosáhnout stejného efektu výpovědi

Snaha tlumočníka → „Tlumočník by při přetlumočení měl dosáhnout stejného efektu výpovědi jako vysilatel ve svém projevu, vysilateli však nemůže zaručit, že tohoto efektu skutečně dosáhne.“ (Gile 2009:29) Protože … komunikace je ovlivněna mnoha faktory, které mnohdy nelze ani předvídat ani ovlivnit.

Faktory ovlivňující úspěšnou komunikaci Vysilatel: Neadekvátní projev (složité téma, rychlý přednes) Recipient: Chybějící znalost tématu Nedostatečné vzdělání, intelektuální vloha (Ne)dostatečná motivace: Relevantnost informace (zájem ji přijmout) + pragmatický faktor (hodnocení projevu: (ne)souhlas s projevem = (ne)kvalitní tlumočení) Únava Nezájem Tlumočník v roli „nezasvěceného“ Často méně odborných znalostí než vysilatel (věda, technika …) Méně znalostí kontextu (o vysilateli i recipientovi a jejich cílích, vztahu: obchodní jednání, „střet zájmů“) Kognitivní operace pod časovým tlakem (poslech, zpracování a uložení informace do paměti, převod) To vše tlumočníka a jeho výkon limituje

Způsoby měření kvality Přepisy přetlumočeného textu a jejich porovnání s výchozím textem (omezení?) Dotazníky pro delegáty (časová tíseň, ochota, formulace otázek) Retrospektivní tlumočnické protokoly Tlumočnické strategie a postupy Glosáře a podklady (elektronické vs. psané) Korpusy!!!

Kvalitu tlumočení lze hodnotit ze dvou hlavních hledisek Obsah sdělení Správnost Obsahová Jazyková Terminologická Věcnost Srozumitelnost Úplnost Forma sdělení – důležitá!!! Přednes Intonace Tón hlasu Jistota X váhavost (podstatné pro hodnocení kvality tlumočení ze strany recipienta) Monotónní, nejistý projev (i bez chyb) recipienty často hodnocen jako méně kvalitní než projev přirozený/jistý (i přes jeho obsahové chyby) → Přesvědčivost tlumočníka

Hodnocení kvality tlumočení v závislosti na druhu tlumočení KT Vysilatel i recipient proces tlumočení vnímají, reagují na sebe Pokud mají dostatečné znalosti VJ i CJ, mohou dobře posoudit adekvátnost přetlumočených úseků (kvalita) X v opačném případě hodnotit nemohou Mnoho informací → nelze zachytit všechny odchylky v přetlumočeném projevu Úroveň translatologických kompetencí posuzovatele: kritéria hodnocení tlumočení? ST Vysilatel proces tlumočení nevnímá, tlumočníka neslyší Recipient buď slyší jen originál, nebo jen tlumočení Recipient může ohodnotit formální prvky přetlumočeného projevu (obsahové prvky stěží) Počátek a konec

Odborné vzdělávání a trénink tlumočníků Jaká je podoba závěrečných tlumočnických zkoušek? Podle jakých kritérií se hodnotí tlumočnické výkony? Některé normy platí obecně: správnost, logická návaznost, koherence. Jiné se vyžadují podle konkrétní situace a druhu tlumočení. Úplnost (Je opravdu vždy vítána?) Doplňování (komunitní tlumočení – nutnost, jindy - chyba) Opravování řečníka (Kdy mám podat pravdivý „obrázek“ o řečníkovi?) Stylistické korektury (Může soudní tlumočník předávat vytříbenější text?)

Zajištění kvality tlumočení Obsahová přesnost Jazyková adekvátnost (gramatika, stylistika) Terminologická správnost Srozumitelnost a věcnost Profesionální vystupování Svědomitá příprava Kolegialita Normy ČSN EN 15038:2006 požadavky na překladatelské služby z hlediska zabezpečení lidských a technických zdrojů, managementu kvality a projektů, rámcových smluvních podmínek a postupů poskytování služby. Nevztahuje se na tlumočnické služby. Etické zásady tlumočníka závazné pro členy ASKOT(u); nejen pro ně ???

Kvalitní tlumočení bez přípravy je dílo náhody. Ať špatné příklady netáhnou! Kvalitu tlumočení zajistíme i adekvátní přípravou orientovanou nejen na jeden konkrétní tlumočnický výkon (tvorba glosářů a vlastních terminologických slovníků, odborné doškolování v tématu) Výzkum zaměřený na měření kvality má zahrnovat celý proces, tzn. včetně přípravy. Fází přípravy rovněž ovlivňují osoby a faktory vstupující do ní zvenčí. I to je třeba ve výzkumu zohlednit. (včasné dodání podkladů, ujasnění si pracovních podmínek, komunikace s ostatními členy týmu)

Použitá literatura GILE, Daniel. Basic concepts and models for interpreter and translator training. Rev. ed. Amsterdam: John Benjamins Publishing Company, c2009, xv, 283 s. Benjamins translation library, 8. s. 25-51 KALINA, S. Die Qualität von Dolmetschleistungen aus der Perspektive von Forschung und Kommunikationspartnern. Barbara Ahrens, Monika Krein Kühle,Michael Schreiber (Hg.). In: Translationswissenschaftliches Kolloquium. Frankfurtam Main u.a.: Lang, 2009. s. 167-188. KALINA, S. - KOHN, K. The Strategic Dimension of Interpreting. In: Meta, 41, Nr. 1, 1996, s. 118-138. MOSER-MERCER, B. 1996. Quality in Interpreting: Some Methodological Issues. In: The Interpreters’ Newsletter 7, s. 43-55 MOSER-MERCER, B. 2009. Constructing quality. In: G. Hansen, A. Chesterman and H. Gerzymisch-Arbogast (red.) Efforts and Models in Interpreting and Translation Research. Amsterdam: Philadelphia 2009. S. 143-156. PÖCHHACKER, Franz. Introducing interpreting studies. 1st publ. London: Routledge, 2004. ISBN 04-152-6887-7.

Děkujeme za pozornost!