6. přednáška Metrologie délky Interference světla

MĚŘIDLA Slouží k určení hodnoty měřené veličiny Absolutní – odečtení hodnoty Porovnávací – odchylka od nastavené hodnoty Toleranční měření – rozměr je v toleranci nebo ne ZÁKLADNÍ MĚŘIDLA Posuvné měřítko – základní 150mm

Způsoby měření [3]

Příklady odečítání A = 7 B = 65 Rozměr = 7,65 mm 1/20 = 0,05 A = 8 1/50 = 0,02 [3]

Posuvný hloubkoměr

Mikrometry - třmenové [4]

Druhy mikrometrů Mechanický třmenový mikrometr s číslicovou stupnicí Digitální třmenový mikrometr s číslicovým ukazatelem Mechanický třmenový mikrometr s vyměnitelnými doteky pro zvýšení rozsahu a s číslicovou stupnicí Mechanický třmenový mikrometr s kruhovým číselníkem a číslicovou stupnicí

Třmenový mikrometr 40 AB s osazenými měřicími plochami Třmenový mikrometr 40 AW s posuvným vřetenem a talířkovými měřicími doteky Třmenový mikrometr 40 AS s posuvným vřetenem a měřicími břity Závitový mikrometr 40 Z A další druhy měřidel pracujících ma principu mikrometrického šroubu

Mikrometrický odpich a výměnné prodlužovací nástavce Samostředicí třídotekový dutinoměr Mikrometrický odpich a výměnné prodlužovací nástavce Mikrometrický hloubkoměr Talířkový měřicí dotek pro rozteče a šířky drážek

Číselníkové úchylkoměry

Koncové měrky Jsou všeobecně uznávány jako základ délkového měření. Jsou to etalony délky reprezentující specifický díl délky (metru). Vyrábějí se nejčastěji ve tvaru hranolů Měřicí plochy jsou opracovány s vysokou přesností rozměrovou, rovnoběžnosti funkčních ploch a drsnosti povrchu. KONCOVÉ MĚRKY SE POUŽÍVAJÍ Pro nastavení měřidel, měřicích přístrojů a přípravků. K ověřování a kalibraci měřidel. Jako etalon délky. Pro přímou kontrolu délkových rozměrů. POŽADAVKY KLADENÉ NA MATERIÁL KONCOVÝCH MĚREK vysoká tvrdost, otěruvzdornost, korozivdornost, rozměrová stálost, malý koeficient délkové roztažnosti, dobrá obrobitelnost.

Koncové měrky [3]

Kalibry Válečkový kalibr Třmenový kalibr Ploché kalibry Třmenový kalibr- nastavitelný Závitové kalibry [2,3]

Interference světla Je založena na vlnové podstatě světla. Jednotlivé částice světla kmitají kolmo k pohybu šíření světla. Maximální výchylka od střední polohy se nazývá amplituda A, její velikost určuje intenzitu světla. Světlo je složeno z různých jednobarevných světel o určité vlnové délce λ. K rozdělení světla na jednotlivé složky se využívá lomu a rozkladu v hranolu nebo ohybu na ohybové mřížce. Představíme-li si světlo jako vlnoplochy, pak v místech, kde nastává zeslabení (zesílení) intenzity světla dostaneme interferenční proužky, které se k měření používají. Rozdělení paprsků se v měřicí technice nejčastěji provádí planparalelní destičkou.

Využití interference světla v metrologii Celá řada přístrojů využívá interference světla- princip Michelsonova interferometru

Děkuji za pozornost