Publicistický styl - zpravodajství UDINE 2014 Publicistický styl - zpravodajství Božena Bednaříková Univerzita Palackého, Olomouc

Identitu mediální komunikace tvoří účel/funkce (informovat), forma (jazyk, výstavba) význam (vztah k realitě). (McQuail, 2005)

vztah společnosti a médií role televizního zpravodajství O čem je tato prezentace? vztah společnosti a médií role televizního zpravodajství grantový projekt FF UPTaxonomie jazykových prostředků porušujících normu v mediálním zpravodajství koncept informační kvality funkční stylistika HYPOTÉZY a CÍL první výsledky (taxonomie) and pilotní výzkum ZÁVĚR(Y)

Společnost a média mediální organizace – působí ve veřejném prostoru → schopnost utvářet veřejné mínění vztah mezi mediální organizací a recipientem = asymetrický organizovaná instituce s finančními a lidskými zdroji and přístupem informačním zdrojům X recipient  společnost vyžaduje od médií a společensky odpovědné chování regulace mediálních aktivit: - formálně, prostřednictvím legislativy - neformálně, tlakem ze společenského prostoru (instituce, společnosti, zájmové skupiny, individuálně) (McQuail, 1999)

Masová komunikace a normativní koncept médií vztah mezi společností a médii popsán tzv. normativním konceptem médií média respektována jako nezávislý subjekt ALE - jistá očekávání ze strany společnosti:  požadavek společensky odpovědného chování: → respekt k veřejným zájmům → podpora plurality názorů, včetně minorit → odmítnutí společensky patologických jevů → kritéria pro kvalitu informací

Role ZPRAVODAJSTVÍ jeden z hlavních typů mediálního obsahu produkt vlastní aktivity mediální organizace jeden z hlavních typů mediálního obsahu úsilí maximalizovat sledovanost frekvence televizních a rozhlasových zpravodajských programů umístění v tzv. prime-timu (nebo na prvních stránkách tištěných médií) reklamy během vysílání zpravodajství v TV nebo rozhlasu zřízení speciálních zpravodajských kanálů nebo webových portálů

 Charakteristika zpravodajství → přisouzeny pozitivní hodnoty: prezentováno jako reflexe současné reality → přisouzeny pozitivní hodnoty: pravdivé, objektivní and vyvážené  zpráva má striktně informativní funkci → vyvážit informační obsahy u vysílače a publika

tato část mediální produkce - speciální pozornost: společenské vědy a humanities (humanitní studia (obecné teorie komunikace a teorie masové komunikace) Pozn.: v rámci normativního konceptu médií - speciální pozornost věnována zpravodajství (McQuail, 2005) na poli lingvistiky - stylistika v širším společenském kontextu - právní věda

Fakultní grantový projekt UPTaxonomie jazykových prostředků porušujících normu v mediálním zpravodajství – analytický nástroj hodnocení zpravodajské produkce, jeho aplikace Východiska and předpoklady důraz na autora, tj. činitele komunikace (vědomě přizpůsobuje formu komunikace předpokládanému účinku na recipienta) přijetí požadavků na předem stanovené kvalitativní charakteristiky mediální komunikace (zpravodajství) pojetí informativní funkce (X teorie masové komunikace) Podkladové teorie koncept informační kvality funkční stylistika

KONCEPT INFORMAČNÍ KVALITY Principy informační kvality (objektivity): Jörgen Westerståhl - nástroj pro hodnocení jazykových prostředků založen na normativní teorii společenské odpovědnosti identifikuje kvalitativní kritéria pro zpravodajství Kvalitativní kritéria zahrnují: metodu získávání a selekce informací práci s informacemi z hlediska jejich distribuce ve sdělení jazykové ztvárnění informací Jazykové prostředky zpravodajství: NEPŘÍZNAKOVÉ prostředky - NENARUŠUJÍ kvalitu informace PŘÍZNAKOVÉ prostředky - NENARUŠUJÍ kvalitu informace

Základní hodnotové faktory OBJEKTIVITY Koncept informační kvality Základní hodnotové faktory OBJEKTIVITY FAKTIČNOST NESTRANNOST pravdivost relevance informativnost vyváženost neutralita (Westerståhl, 1983)

PRAVDIVOST Požadavky: prezentace událostí bez komentářů, popřípadě zřetelné oddělení od komentářů přesnost zprávy úplnost zprávy KOMENTÁŘE ← příznakové prostředky: hodnoticí expresivní prostředky (slovotvorné, lexikální) kontextová expresivita prostředky ironie zdůrazňování (hierarchizování informace) PŘESNOST ← příznakové prostředky: frazeologie, metafory and metonymie slova s neurčitou sémantikou masy, kruhy, veřejnost ÚPLNOST ← příznakové prostředky: nedodržení standardizovaného textového vzorce absence odpovědi (přímé nebo kontextové) na základní otázky: Kdo? Kdy? Kde? Co?

RELEVANCE - výběr informace ke zveřejnění - umístění informace na specifické místo ve zpravodajském pořadu či na zpravodajských stránkách práce s informacemi, míra tematizace jednotlivých informací (plocha, jež jim je věnována), proporcionalita informací o události  media obecně klasifikována seriozní, populární, bulvární

INFORMATIVNOST ← příznakové jazykové prostředky: rychlé mluvní tempo poskytnutí bezproblémové recepce a percepce ← příznakové jazykové prostředky: rychlé mluvní tempo regionálně limitovaná slovní zásoba, sociolekty, historicismy, vědecké termíny, abreviace, akronymy, neologizmy dlouhé a složité větné struktury

VYVÁŽENOST Předpoklad: uvádění protichůdných názorů ve formě citace či parafráze, ve stejném či odpovídajícím čase, poměru, prostoru a formě. ← příznakové prostředky: užití kombinace citace a parafráze prostorová disproporce mezi názorem a protinázorem

NEUTRALITA předpoklad: nocionálnost vyjádření (neemociálnost) užití spisovného jazyka neutrální jazykové prostředky

LINGVISTIKA - STYLISTIKA Funkční stylistika považuje FUNKCI za základní pragmatický faktor při vytváření jazykových projevů: výběr adekvátních, stylisticky nepříznakových jazykových prostředků textová kompozice tematická and obsahová organizace Funkce je základ pro stanovení tzv. stylových oblastí (jako souboru stylových norem).

Stylová oblast zpravodajství Česká (a slovenská) funkční stylistika: informativní funkce – základ pro zpravodajství (Čechová 2003, Bečka 1992, Mistrík 1985) stanovuje standardy pro stylový typ → neutrálnost, nocionálnost jazykových prostředků, absence implicitní i explicitní subjektivity, srozumitelnost Informativní funkce v lingvistickém pojetí zpravodajské oblasti = pouhé vyrovnání informačních obsahů vědomí původce a příjemce + vyloučení formativních/persvazivních záměrů!! (Jílek 2009)

Hypotézy grantového projektu a) koncept informační kvality (viz Jörgen Westerståhl) vykazuje plnou kompatibilitu s lingvistickým pojetím informativní funkce b) pozice jednotlivých jazykových prostředků na škále příznakový - nepříznakový c) je možno vytvořit taxonomii jazykových prostřdeků vykazujících potenciál implementovat do zpravodajství jinou funkci než informativní, popř., učinit zprávu nesrozumitelnou Vytvořit seznam prostředků s potenciálem porušit normu zpravodajských textů d) navržená taxonomie = univerzálně aplikovatelný nástroj pro identifikaci jazykových prostředků porušujících pravidla informační kvality zpravodajství

Taxonomie jako nástroj (CÍL projektu) analýza zpravodajství veřejnoprávní televize (ČT1) srovnání se zpravodajstvím nejsledovanější komerční televize (TV Nova) - identifikovat aktuální jazykové prostředky porušujících normu zpravodajství a zjistit frekvenci jednotlivých „prohřešků“.

ČLENOVÉ PROJEKTU UČITELÉ: Božena Bednaříková, katedra bohemistiky Viktor Jílek, katedra žurnalistiky STUDENTI: Lucie Bergerová (studentka Mgr., Sociální studia) Kateřina Danielová (studentka Ph.D., Český jazyk) Magdaléna Jaroňová (studentka Ph.D., Český jazyk) Monika Pitnerová (studentka Ph.D., Český jazyk)

První výsledky taxonomie jazykových prostředků: s potenciálem porušit informativní funkci a informační kvalitu zpravodajství: - fonetické prostředky - lexikální prostředky - gramatické prostředky pilotní výzkum

FONETICKÉ PROSTŘEDKY (Monika Pitnerová) Segmental level Aspects of value factors that can be breached by segmental language means truthfulness informativeness neutrality speech defects NO YES (can complicate understanding) (expressivity may be present) dialectical pronunciation careless pronunciation

FONETICKÉ PROSTŘEDKY – suprasegmentální rovina language means related to speech tempo aspects of value factors that can be breached by language means related to speech tempo truthfulness informativeness neutrality slow speech tempo YES (highlight/accentuate piece of information) NO fast speech tempo (can complicate understanding)

LEXIKÁLNÍ PROSTŘEDKY (Viktor Jílek) PŘESNOST ← příznakové jazykové prostředky specifické pojmenovávací jednotky x obecné (zobecněné) :: přesnější x vágnější ALE: záměrná redukce významu, zužování obsahu původně komplexního termínu, např.: Ukrajina a znovuzrození fašismu v Evropě FAŠISMUS - manipulativní posun konceptuálního významu „proti-ruská, proti-imigrační a proti-židovská ideologie“

GRAMMATICAL MEANS marked syntactic constructions – submit information in a manner expressing personal attitude or emotion of the author: CLEFT SENTENCES (emphasize the sentence nucleus + marked intonation Strach z plynu a z problémových sousedů, to jsou nyní nejčastější obavy lidí z Havířova. (Fear of gas and troublesome neighbours, those are now the most common fears people from Havířov) = popular construction: carries the symptom of persuasion + precedence of certain information over other

 porušení normativních principů informační kvality (objektivity: pravdivosti, relevance, vyváženosti, neutrality). výsledek? - průnik ne-zpravodajských intencí, zvláště persvaze and entertainmentu (zábavy). zpravodajství účelně převáděno do sféry komentářů, analytických žánrů (publicistika)

CONCLUSION identity of media communication: purpose (to inform) + form (language) + meaning (relation to reality) media present the news as purely informative and fully objective, but the language means fail to meet these criteria the proposed taxonomy - universally applicable tool to identify language means interfering with the rules of news information quality

Děkujeme za pozornost! bozena.bednarikova@upol.cz

LITERATURA BARTOŠEK, J. Jazyk psaného a mluveného zpravodajství v českých hromadných sdělovacích prostředcích. In: Stylistyczne konfrontacje. Opole, 1993, 87–94. BARTOŠEK, J. Syntax přímé sportovní reportáže. In: Acta Universitatis Palackianae Olomucensis. Facultas philosophica. Philologica. Studia bohemica 6. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 1992, 77–89. BARTOŠEK, J. Nemelodické melodické vytýkání. Naše řeč 75, č. 4, 1992, 198-204. BEČKA, J. V. Jazyk a styl novin. 1. vyd. Praha: Novinář, 1973. BEČKA, J. V. Stylistika zpravodajství. 1. vyd. Praha: SPN, 1980. BEČKA, J. V. Sloh žurnalistiky. 1. vyd. Praha: Novinář, Knihovnička novináře, sv. 40, 1986. BEČKA, J. V. Česká stylistika. 1. vyd. Praha: Academia, 1992. BEDNAŘÍKOVÁ, B. Slovo a jeho konverze. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2009. BUCHER, H. J. – ALTMEPPEN, KD (Hrsg.). Qualität im Journalismus. Grundlagen – Dimensionen – Praxismodelle. 1. Aufl. Wiesbaden: Westdeutscher Verlag, 2003. CVRČEK, V., kol. Mluvnice současné češtiny I. Jak se píše a jak se mluví. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2010. ČECHOVÁ, M., kol. Současná stylistika češtiny. Praha: ISV nakladatelství, 2003. 342 FAIRCLOUGH, N. Language and Power (2nd edition). London: Longman. 2001.

GREPL, M. - KARLÍK, P. Skladba češtiny. 2. vyd. Olomouc: Votobia, 1998 GREPL, M. - KARLÍK, P. Skladba češtiny. 2. vyd. Olomouc: Votobia, 1998. HOLLÄNDER, P. Filosofie práva. 1. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2006. HŮRKOVÁ, J. Česká výslovnostní norma. 1. vyd. Praha: Scientia, 1995. JAKLOVÁ, A. Persvaze a její prostředky v současných žurnalistických textech. Naše řeč 85, č. 4, 2002, 169-176. JÍLEK, V. Psaná publicistická sdělení v kontextu teorie komunikace. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta, Katedra bohemistiky, disertační práce, 2004. JÍLEK, V. Lexikologie a stylistika nejen pro žurnalisty. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2005. JÍLEK, V. Žurnalistické texty jako výsledek působení jazykových a mimojazykových vlivů.1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2009. CD-ROM. KARLÍK, P. – NEKULA, M. – RUSÍNOVÁ, Z. (Eds.) Příruční mluvnice češtiny. 2. opr. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1995. KNAPP, V. Teorie práva. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 1995. KOMÁREK, M. Příspěvky k české morfologii. 2. roz. vyd. Praha: Periplum, 2006. KOŘENSKÝ, J. Komplexní analýza komunikačního procesu a textu. České Budějovice: Jihočeská univerzita. Pedag. fakulta. 1999. MCQUAIL, D. McQuail's Mass Communication Theory. 5th Edition. London: Sage, 2005. MISTRÍK, J. Štylistika. 1. vyd. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1985.

PALKOVÁ, Zdena. Fonetika a fonologie češtiny. Praha: Karolinum, 1994 PALKOVÁ, Zdena. Fonetika a fonologie češtiny. Praha: Karolinum, 1994. PÜRER, H. Publizistik- und Kommunikationswissenschaft. 1. Aufl. Konstanz: UVK UTB, 2003. SIMPSON, P. – MAYR, A. Language and Power: A Ressource Book for students. London: Routledge, 2010. WEISCHENBERG, S. Journalistik: Theorie und Praxis aktueller Medienkommunikation, Band 2. 1. Aufl. Wiesbaden: Westdeutscher Verlag GmbH, 1995, Nachdruck 2002. WESTERSTÅHL, J. Objective News Reporting: General Premises. Communication Research, 1983, vol. 10, 403–424.