Mezinárodní vztahy Mgr. Lukáš Vacík 4. přednáška Mezinárodní politická ekonomie Mezinárodní právo

Mezinárodní politická ekonomie

problematika bídy a bohatství rozmach od 70. let 20.st. – do té doby oddělení studia ekonomie a politiky – nyní obě disciplíny velmi úzce propojeny debaty o oddělení disciplíny ???

Vztah mezi politikou a ekonomií Ekonom. aktivita Vytváří základ pro a ovlivňuje Politická moc Reguluje

Vztah mezi politikou a ekonomií 1.období krizí 1970´s 1.Brettonwoodský systém 2.ropné šoky 2.dekolonizační proces v Africe 3.rozpad bipolárního uspořádání

Hlavní směry – Merkantilismus – Liberalismus – Marxismus – jsou deskriptivní (proč dochází k určitým jevům) i preskriptivní (jak k nim dospět)

Merkantilismus klíčová role politiky (vůči ekonomii) stát je hlavním aktérem – má však pasivní roli současné ekonomické vztahy – konfliktní, hra s nulovým součtem, národní zájmy cíl – maximalizace státní moci

Merkantilismus neexistuje možnost další vzájemné spolupráce pomoc vůči slabým aktérům je nežádoucí – zvýšila by konkurenci Jako teorii MV Vám to připomíná ???

Liberalismus Ekonomie je autonomní politika zajišťuje pouze fungovaní volného trhu hlavní aktéři – jednotlivci (konzumenti i producenti) – privátní (nadnárodní) firmy

Liberalismus snahu státu o zásahy do ekonomiky je nutno eliminovat současné vztahy jsou soutěživé a kooperativní, hra s nenulovým součtem spolupráce možná s reformou současného MPS cíl – maximalizace blaha jedince – společnosti rozvoj zemí 3světa – forma úvěrů, investic, obchodu – profit všech zúčastněných

Marxismus ekonomické struktury ovlivňují politiku hlavní aktéři jsou třídy role státu je negativní – potřeba reformy – postupná eliminace ekonomické vztahy jsou konfliktní – hra s nulovým součtem

Marxismus spolupráce možná jen po radikální reformě – nutná revoluce cíl – vytvoření beztřídní společnosti problematika zemí 3světa – přerozdělení politické moci

Reflexe merkantilismu Historicky úzce spojen s budováním národních států v Evropě Imperialismus – přímá kontrola území, obyvatelstva a přírodních zdrojů za konkrétním účelem

Současný merkantilismus – Protekcionismus Asijští tygři – Ekonomické pobídky X sankce – Dle mnohých neoimperialismus nepřímá kontrola, závislost

Reflexe liberalismu st. - kritika merkantilismu důraz na: – Volný obchod (teorie komparativních výhod) – Uvolnění národních a světových trhů – Neviditelná ruka trhu Drsná realita ranného kapitalismu v Anglii st. nutnost: – Jasných pravidel a institucí nutných pro fungování volného trhu – Regulace některých aspektů tržních vztahů

Současný liberalismus Správná role státu v ekonomických záležitostech ??? (jaká ???) – Keynesiánská škola X Neoliberalismus

Reflexe marxismu reakce na drsnou realitu ranného kapitalismu důraz na: – svržení buržoazie – zrušení soukromého vlastnictví Základní teze – dějiny všech dosavadních společností jsou dějinami třídních bojů: Po vzniku kapitalismu se jedná o boj buržoazie a proletariátu SSSR a marxismus ???

Mezinárodní ekonomické organizace Globální – WTO – IMF – Světová banka – OSN Regionální – OECD

WTO Světová obchodní organizace – Systém smluv definující obchodování mezi státy – Diskusní fórum pro změny těchto pravidel – Kritika – hájí zájmy velkých korporací – Vychází z úmluv GATT (revize z r. 1995) –

IMF Mezinárodní měnový fond – Dohled nad stabilitou měnového systému – fixní kurzy – Pomoc státům nacházející se v platební neschopnosti – Součást Bretton-Woodského měnového systému od 2. sv.v. – Členové téměř všechny státy OSN Kromě Severní Korea, Kuba, Lichnštejnsko, Andorra, Monako, Tuvalu, Nauru –

Světová banka Poskytuje státům prostředky pro zmírnění chudoby a hospodářský rozvoj Soustředí se na rozvojové země Spolu s IMF součást Bretton-Woodského měnového systému od 2. sv.v.

OSN Viz. více přednáška 3. Univerzální (ekonomický) charakter OSN Rozpočet OSN Hlavní role ECOSOCu Ekonomické sankce a embarga RB OSN

OECD Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj – Sdružení rozvinutých států uznávající principy tržní ekonomiky a zastupitelské demokracie – Diskusní fórum pro výměnu ekonomických informací – sbírá informace o vývoji ekonomiky-usnadnění spolupráce – Koordinace s bojem proti korupci v členských státech – Vznik z OEEC (1961) – _1_1_1,00.html _1_1_1,00.html

Brettonwoodský (měnový) systém Systém regulace mezinárodních měnových vztahů Trval v letech 1945 – 1971 Standart ekvivalence dolaru a zlata Statut amerického dolaru jakožto světové reservní měny Garance směnitelnosti dolaru za zlato v pevném kurzu 35 $ za trojskou unci zlata

Mezinárodní právo

Mezinárodní právo veřejné Normativní systém – Popis toho, co má být…. Případ → norma → legalita / nelegálnost Existence na mezinárodní úrovni MPS

Role MP Ovlivňuje jednání států – Sankce za porušení (jaké znáte ???) Vliv na vnitrostátní právo jednotlivých států – Přejímání určitých částí Praktické dopady (uveďte příklady) – Diplomacie a MV – Státní správa – soudnictví – Běžný život

Vývoj MP 4 základní období: – Archaické – do r.1648 – Tradiční – – Moderní – – Postmoderní současnost Co toto dělení připomíná ???

Prameny MP Všeobecné uznávané formy, z nichž poznáváme pravidla mezinárodního práva Má obsah – pravidlo Má formu – pramen

Prameny MP 4 základní kategorie pramenů MP: – Mezinárodní smlouvy – Mezinárodní obyčej – Obecně uznávané právní zásady – Soudní rozhodnutí

Další dělení pramenů MP Základní – Mezinárodní smlouvy – Mezinárodní obyčej Podpůrné – Obecné právní zásady – Soudní rozhodnutí – Doktríny Další prameny – Jednotlivé akty států či MO

Mezinárodní smlouvy Primární zdroj MP Kodifikuji právo Jsou závazné – Pro signatáře – Všeobecně Definice: – Ujednání 2 či více subjektů MP mající z vůle těchto subjektů MP účinky a řídí se MP – Nutná písemná forma

Mezinárodní smlouvy Podoba mezinárodní smlouvy – Preambule – Vlastní text – Závěrečná ustanovení Vznik mezinárodní smlouvy – Jednání → podpis → ratifikace →vstup v platnost Neplatnost mezinárodní smlouvy

Mezinárodní obyčej Primární zdroj MP Obecně uznávané právní zásady, které byly postupem času kodifikovány Výsledek určité praxe mezi 2 či více subjekty MP Materiální prvek – existence pravidla Subjektivní prvek – závaznost pravidla Vždy nepsaný

Obecné právní zásady Sekundární zdroj MP Odvození z vnitrostátního práva – Přeneseny na mezinárodní úroveň Poměrně vágní Obecné právní principy uznávané civilizovanými státy

Soudní rozhodnutí Sekundární zdroj MP Rozhodnutí národních i mezinárodních soudů Určitá relevance při formování MP Typické pro anglo-saský právní systém

Ostatní sekundární prameny MP Doktríny – Právní názor nejvýznamnějších znalců Jednostranné právní akty – U MO – rezoluce RB OSN

Subjekty MP Subjekt MP je jednotka mající způsobilost k právům a povinnostem a způsobilost k právním úkonům Schopnost uzavírání planých mezinárodních smluv Schopnost domáhání se náhrady za škody při porušení MP Schopnost vysílat a přijímat své / cizí zástupce do / z ciziny Jsou odlišné

Druhy subjektů MP Stát MO Jednotlivec Zvláštní jednotka (jaké ???) Kdo nyní nemá subjektivitu MP ???

Vztah mezinárodního a vnitrostátního práva Přenos závazků z MP do VP: – Inkorporace (stejný obsah i forma) – Transformace (stejný obsah, jiná forma) – Adaptace (jiný obsah i forma) – Adopce (stejný obsah i forma)

Diplomatické a konzulární právo Privilegia orgánů státu pro zahraniční styky: – Výsady (nad rámec obecného jednání) – Imunity (vyjmutí z pravidel) Imunita X Indemnita

Diplomatické a konzulární právo Vnitřní orgány státu pro zahraniční styky: – Hlava státu – Vláda – MZV Vnější orgány státu pro zahraniční styky: – Diplomatické mise – Konzulární úřady – Zvláštní mise – Stále mise – Delegace na MK či u MO – Vojenské letadlo, loď

Mezinárodní humanitární právo Ius ad Bellum (Právo na válku) = donucení Úprava použití síly v mezinárodních vztazích použití síly státu proti jinému státu Zákaz 2 výjimky – Sebeobrana – Kolektivní akce RB OSN Ius in Bello (Právo ve válce) = MHP Úprava průběhu ozbrojeného konfliktu Pravidla pro užití ozbrojené síly? napadený má stejná práva a povinnosti jako agresor

Mezinárodní humanitární právo Také se nazývá válečné právo či právo ozbrojených konkfliktů Velmi staré kořeny – Antika – Středověk – Oficiální vznik 19.st. Haagské a Ženevské MHP Vojenské X civilní cíle Kombatanti X civilisté

MP v praxi Kritika – existuje pouze na papíře MP nejen jako zákon – dodržování má výhody – Pravidla hry – Nenásilné řešení konfliktů v MV – Legitimizace vlastních cílů Efektivní regulace transnacionálních vztahů

MP a soudní dvory Globálně působící – Mezinárodní soudní dvůr (OSN) – International Criminal Court (2002) Regionálně působící – European Court of Justice – European Court of Human Rights