DOPAD A VLIV MÉDIÍ

DOPAD (IMPACT) MASMÉDIÍ MŮŽEME SLEDOVAT ZE DVOU HLEDISEK: model kultivační ; model etnografický (kulturální).

Srov. Jirák, Köpplová (2007, s. 171) Na jedné straně je představa, že média na uživatele mají potenciálně silný dopad, vycházející převážně z jejich iniciativy, nemusí být vždy záměrný, ale jelikož vyvolávají účinky, kultivují uživatele – model kultivační (zřetelná souvislost mezi komerční reklamou a spotřebitelským chováním, nebo úspěchem politické strany ve volbách a předvolební kampaní politické strany).

Srov. Jirák, Köpplová (2007, s. 171-172) Na druhé straně stojí model etnografický (kulturální): publikum je aktivním činitelem v mediální komunikaci, tudíž si jednotlivci vybírají mediální produkty dle svého osobního zájmu, citového rozpoložení; protože média existují ve stejném kulturním a sociálním prostředí jako publikum, musí svoje produkty publiku přizpůsobovat, nebo přinejmenším s tím počítat. Z toho vychází názor, že nejenom že působí média na publikum, ale i publikum působí na média.

Obě dvě perspektivy se snaží rozpoznat podíl médií na daném stavu společnosti či rozpoložení jednotlivce. Obecné parametry, podle nichž je možno charakterizovat jednotlivé typy účinků: Časový rozměr – krátkodobě, dlouhodobě? Je účinek vyvolán přímo podnětem z médií? Je zde přítomna záměrnost, či nezáměrnost vyvolaného účinku? Jaká je povaha účinku? Koho se změna týká – na kom je pozorována? Jak je účinek intenzivní? Srov. Jirák, Köpplová (2007, s. 173)

Podle těchto charakteristik lze účinky médií členit na „Krátkodobé a dlouhodobé. Přímé a nepřímé. Plánované a neplánované“. Jirák, Köpplová (2007, s. 174):

Jirák, Köpplová (2007, s. 173) „Dále můžeme u mediálních účinků rozlišovat tyto vlastnosti: Zda mají povahu kognitivní, postojovou, citovou či fyziologickou, nebo zda se projevují v chování jednotlivců nebo skupin, či zda jsou konstruktivní či destruktivní. Zda jsou na úrovni jednotlivce či společnosti. Slabé, silné. Krátkodobé (bezprostřední) a dlouhodobé“.

CO SE VÁM MŮŽE STÁT Z NEUSTÁLÉHO KOUKÁNÍ NA POIROTA?

: Mezi předpokládané či pozorované účinky médií patří tyto – srov : Mezi předpokládané či pozorované účinky médií patří tyto – srov. Jirák, Köpplová (2007, s. 181-184) Zesilující účinek: téma, kterému se média věnují zvýšenou pozornost, se stává z krátkodobého hlediska důležité. Potvrzující účinek: „pokud média potvrdí to, o čem se člověk pouze domnívá, že to tak je, přijme to dotyčný jako pravdu.“ Zpětný účinek: média tím, že jsou přítomna nějaké události, např. demonstraci, mohou její průběh ovlivnit.

Znecitlivění (habitualizace): hypotéza: je-li někdo dlouhodobě a často vystavován emocionálně vzrušivým podnětům, může si na ně zvyknout (mezi empirickými výzkumy nikdy stoprocentně neprokázáno). Trivializace: redukování složitých témat v důležitých např. zpravodajských sděleních.

Nastolování agendy (agenda-setting). Lavinový účinek – souvisí s nastolováním agendy, souvisí též s hypotézou, že média se významně podílejí na konstruování sociální reality. Povzbuzující účinek – např. „zarámování“ určitého tématu v politické kauze ovlivní pohled na politika. Spáčský efekt – „jedná se o předpokládaný rozdíl mezi bezprostřední negativní a pozdější pozitivní interpretací sdělení“.

TROCHU JINÝ SPÁČSKÝ EFEKT, TENTO SE DOSTAVÍ PO VEČERNÍČKU

Katarze. Bumerangový efekt – někdy v médiích mediální obsah vyvolá naprosto opačný účinek než se původně zamýšlelo. Sekundární viktimizace – oběti trestných činů se mou stát předmětem nevybíravého zájmu médií. Nápodoba.

RELAX JAK MÁ BÝT I BEZ TELEVIZE

Vliv médií na společnost a společenské organizace Podíl médií na stabilitě společnosti. Personalizace politiky (důraz na osoby, nikoliv na témata). Infotainment – novinářský postup, při kterém požadavek na zábavnost (entertainment) dominuje nad informační kvalitou (informatik). Efekt třetí osoby. Srov. Jirák, Köpplová (2007, s. 186-187)

PŮSOBENÍ VYBRANÝCH TYPŮ OBSAHŮ: Násilných obsahů. Sexuálně explicitních obsahů. Zneklidňujících a odpuzujících obsahů.

Ad a) J. Jirák (2007, s. 188-189) se odvolává na výzkum dle výzkumné metody G.Gerbnera a cituje J. Federmana. Bylo prokázáno, že sledování násilných obsahů může mít za určitých na diváky nepříznivý dopad, zvláště dětem mohou být tyto obsahy škodlivé, pokud splňují následujících pět podmínek (In J. Jirák: Násilník je prezentován jako přitažlivá osoba. Násilí je prezentováno jako ospravedlnitelné. Násilí není nijak potrestáno (odporem, kritikou ani trestem). Pro oběti má násilné jednání minimální důsledky. Násilí je prezentováno tak, že divákovi připadá realistické.

Jak se budou média vyvíjet dál?

SEMESTR JE U KONCE, MŮŽETE ZAČÍT PAŘIT.

Použitá literatura: JIRÁK, J., KÖPPLOVÁ, B. Média a společnost. Stručný úvod do studia médií a mediální komunikace. Vyd. 2. Praha: Portál, 2007.