Výzkumná infrastruktura v energetice František Pazdera ČEZ, a. s. Kulatý stůl na téma Návrh nařízení Rady o právním rámci Společenství pro evropskou výzkumnou infrastrukturu (ERI) Konferenční centrum AV ČR Liblice,

1  Vize světové energetiky do roku 2050  Energetika ČR  3. Průmyslová revoluce - energetická  EK: SET Plan  Evropské Technologické Platformy (TP)  Od Lisabonu 2000 k Ljubljani 2008  Potřebná infrastruktura v energetice ČR  Návrh nařízení z  Závěr Obsah

2 Vize vývoje světa do roku 2050 při stávajícím vývoji  Nárůst obyvatelstva + 50%  Nárůst spotřeby primárních zdrojů energie + 100%  Nárůst spotřeby elektřiny + 150%  Potřeba snížit emise CO2 na jednotku spotřebované energie 4x Stávající vývoj energetiky je neudržitelný, na tom se shodují všechny přední světové organizace: WEC, OECD IEA, OECD NEA, IAEA a další včetně G8 a EU. Vize světové energetiky do roku 2050

3 Čekají nás klimatické změny? Vize světové energetiky do roku 2050

4 Ropná krize? Vize světové energetiky do roku 2050

5 Nebo hrozby zvládneme technologickým vývojem? Vize světové energetiky do roku 2050 Energy Technology Perspectives Scenarios and Strategies to OECD/IEA 2008.

6 Znamená to kompletní obměnu technologií do roku 2050 Vize světové energetiky do roku 2050

7 Např. ve výrobě elektřiny: Vize světové energetiky do roku 2050

8  Vize světové energetiky do roku 2050  Energetika ČR  3. Průmyslová revoluce - energetická  EC: SET Plan  Evropské Technologické Platformy (TP)  Od Lisabonu 2000 k Ljubljani 2008  Potřebná infrastruktura v energetice ČR  COM(2008) 467 final, Brussels,  Závěr Energetika ČR

9 Energetika ČR se dá rozdělit na:  Elektroenergetika  Teplárenství a průmysl  Doprava V souladu s cíli EU jsou priority následující:  Bezpečnost dodávek  Konkurenceschopnost:  jak její vliv na konkurenceschopnost domácího průmyslu – cenová dostupnost  exportní příležitosti pro průmysl na území ČR  Dlouhodobá udržitelnost  nízké emise CO2  dlouhodobá dostupnost primárních zdrojů Tyto cíle mají přímý dopad na obchodní bilanci ČR (např. záměna uhlí plynem cca 100 mld. Kč/rok) a zaměstnanost. Paralelně např. zamýšlená povinnost nákupu povolenek může mít katastrofické dopady pro průmysl.

10 Energetika ČR Potenciální dopad povolenek

11  Vize světové energetiky do roku 2050  Energetika ČR  3. Průmyslová revoluce - energetická  EC: SET Plan  Evropské Technologické Platformy (TP)  Od Lisabonu 2000 k Ljubljani 2008  Potřebná infrastruktura v energetice ČR  COM(2008) 467 final, Brussels,  Závěr 3. Průmyslová revoluce - energetická

12 3. Průmyslová revoluce - energetická We are on the brink of the "third industrial revolution", according to José Manuel Barroso, president of the European Commission - who believes it means nations may have to embrace nuclear power. Europe's "low-carbon age" is the revolution Barroso spoke of last week at an energy conference in Madrid, Spain. "Member states cannot avoid the question of nuclear energy," he said, following the commission's announcement last month of a new research initiative for nuclear energy. The European Union should contribute to research, Barroso said.

13  Vize světové energetiky do roku 2050  Energetika ČR  3. Průmyslová revoluce - energetická  EC: SET Plan  Evropské Technologické Platformy (TP)  Od Lisabonu 2000 k Ljubljani 2008  Potřebná infrastruktura v energetice ČR  COM(2008) 467 final, Brussels,  Závěr EC: SET Plan

14 EC: SET Plan EU považuje za klíčový moment k dosažení svých energetických cílů vývoj nových technologií, se stávajícími technologiemi cílů nelze dosáhnout Proto Evropská rada schválila v březnu 2008 Strategic Energy Technology Plan. EU spoléhá na úzkou spolupráci s průmyslem, který je představován nově vznikajícími sdruženími – Technologickými Platformami.

15 EC: SET Plan

16 EC: SET Plan Key EU technology challenges for the next 10 years to meet the 2020 targets:  Make second generation biofuels competitive alternatives to fossil fuels, while respecting the sustainability of their production;  Enable commercial use of technologies for CO2 capture, transport and storage through demonstration at industrial scale, including whole system efficiency and advanced research;  Double the power generation capacity of the largest wind turbines, with offshore wind as the lead application;  Demonstrate commercial readiness of large-scale Photovoltaic (PV) and Concentrated Solar Power;  Enable a single, smart European electricity grid able to accommodate the massive integration of renewable and decentralised energy sources;  Bring to mass market more efficient energy conversion and end-use devices and systems, in buildings, transport and industry, such as poly-generation and fuel cells;  Maintain competitiveness in fission technologies, together with long-term waste management solutions;

17 EC: SET Plan Key EU technology challenges for the next 10 years to meet the 2050 vision:  Bring the next generation of renewable energy technologies to market competitiveness;  Achieve a breakthrough in the cost-efficiency of energy storage technologies;  Develop the technologies and create the conditions to enable industry to commercialise hydrogen fuel cell vehicles;  Complete the preparations for the demonstration of a new generation (Gen-IV) of fission reactors for increased sustainability;  Complete the construction of the ITER fusion facility and ensure early industry participation in the preparation of demonstration actions;  Elaborate alternative visions and transition strategies towards the development of the Trans-European energy networks and other systems necessary to support the low carbon economy of the future;  Achieve breakthroughs in enabling research for energy efficiency: e.g. materials, nano-science, information and communication technologies, bioscience and computation.

18 EC: SET Plan V oblasti mapování energetického výzkumu a vzdělávání EU spolupracuje i s OECD, OECD IEA a OECD NEA:

19  Vize světové energetiky do roku 2050  Energetika ČR  3. Průmyslová revoluce - energetická  EC: SET Plan  Evropské Technologické Platformy (TP)  Od Lisabonu 2000 k Ljubljani 2008  Potřebná infrastruktura v energetice ČR  COM(2008) 467 final, Brussels,  Závěr Evropské Technologické Platformy (TP)

20 Evropské Technologické Platformy (TP) Evropské technologické platformy:  European Wind Initiative: focus on large turbines and large systems validation and demonstration (relevant to on and off-shore applications).  Solar Europe Initiative: focus on large-scale demonstration for photovoltaics and concentrated solar power  Bio-energy Europe Initiative: focus on 'next generation' biofuels within the context of an overall bio-energy use strategy.  European CO2 capture, transport and storage initiative: focus on the whole system requirements, including efficiency, safety and public acceptance, to prove the viability of zero emission fossil fuel power plants at industrial scale.  European electricity grid initiative: focus on the development of the smart electricity system, including storage, and on the creation of a European Centre to implement a research programme for the European transmission network.  Sustainable nuclear fission initiative: focus on the development of Generation-IV technologies.  Joint Technology Initiative on Fuel Cells and Hydrogen  ………. Platformy mají:  Vision Report  Research Agenda  Deployment Strategy

21  Vize světové energetiky do roku 2050  Energetika ČR  3. Průmyslová revoluce - energetická  EC: SET Plan  Evropské Technologické Platformy (TP)  Od Lisabonu 2000 k Ljubljani 2008  Potřebná infrastruktura v energetice ČR  COM(2008) 467 final, Brussels,  Závěr Od Lisabonu 2000 k Ljubljani 2008

22 Vytvoření Evropského výzkumného prostoru (ERA) bylo navrženo EK v lednu 2000 'Towards a European Research Area' (Brussels, COM(2000) 6 final), tento dokument zůstává klíčovým dokumentem k této problematice. Materiál byl odsouhlasen Evropskou radou v březnu 2000 v Lisabonu EK schválila zelenou knihu: 'The European Research Area: New Perspectives‚, která byla předložena k diskusi do Evropská rada schválila “Ljubljana Process" - towards full realisation of ERA“ Proces sestává z následujících segmentů: Overall governance of ERA Researchers Research Infrastructures Knowledge Sharing Research Programmes International Science & Technology Cooperation Od Lisabonu 2000 k Ljubljani 2008

23 Existuje detailní analýza celého záměru: Executive summaries of the 7 ERA expert group reports 1. Challenging Europe’s Research: Rationales for the European Research Area (ERA) 2. Realising a single labour market for researchers 3. Developing world-class research infrastructures 4. Strengthening research institutions 5. Knowledge sharing 6. Optimising research programmes and priorities 7. Opening to the world: international cooperation in S&T Od Lisabonu 2000 k Ljubljani 2008

24 Od Lisabonu 2000 k Ljubljani 2008

25 6.Conclusions and recommendations: grand Challenges founded upon a research-friendly ecology 6.1. Driving ERA through linking research to Grand Challenges facing Europe 6.2. Building the research-friendly ecology 6.3. Creating a closer link between European research and European policy Od Lisabonu 2000 k Ljubljani 2008

26 Od Lisabonu 2000 k Ljubljani 2008 Doporučení k ERI:

27  Vize světové energetiky do roku 2050  Energetika ČR  3. Průmyslová revoluce - energetická  EC: SET Plan  Evropské Technologické Platformy (TP)  Od Lisabonu 2000 k Ljubljani 2008  Potřebná infrastruktura v energetice ČR  COM(2008) 467 final, Brussels,  Závěr Potřebná infrastruktura v energetice ČR

28 Výzkum a vývoj nových technologií až do fáze demonstrace, není možný bez posílení výzkumné infrastruktury a úzké spolupráce v rámci EU. Energetický průmysl je dnes globalizován a ztrácí národní charakter. Příkladem může být např. jaderná energetika. O dodávku jaderné elektrárny pro ČR dnes soutěží 4 nadnárodní firmy:  AREVA  Westinghouse  ASE a  Mitsubishi Přesto na výstavbě jaderné elektrárny se podílí domácí průmysl 30 – 70%. European Research Area (ERA) je sdílená infrastruktura a spolupráce v oblasti výzkumu a ERA pro energetiku je dnes považována za jeden z klíčových nástrojů pro SET Plan. Zejména ČR by měla věnovat obnovení výzkumné infrastruktury v oblasti energetiky a její zapojení do ERA zvýšenou pozornost (výzkumná infrastruktura byla v ČR téměř zlikvidována v 90-tých letech) Potřebná infrastruktura v energetice ČR

29 Potřebná infrastruktura Priority v oblasti energetiky musí být dány zejména:  Státní energetickou koncepcí ČR  Dlouhodobými záměry průmyslu na území ČR v oblasti výroby technologií pro průmysl  Národní politikou výzkumu, vývoje a inovací Pro ČR jsou, dle mého názoru, prioritami tyto oblasti (členěno dle TP a v pořadí priority):  Elektroenergetika:  Jaderná energetika (SNE TP),  Distribuční sítě nové generace (Smart Grids)  Separace a skladování CO2 (CSS)  Skladování elektřiny  OZE  Teplárenství:  Centralizované zásobování teplem a chladem  Kogenerace a polygenerace  OZE v teplárenství  Doprava:  Biopaliva  Vodíkové hospodářství a palivové články  Využití elektřiny v dopravě

30 Potřebná infrastruktura Např. v JE:  Podpora dlouhodobého provozu JE GEN II (provozované elektrárny potřebují trvalou výzkumnou podporu, bez výzkumné infrastruktury to není možné, JE nejsou sériově vyráběné automobily)  Podpora dlouhodobého provozu JE GEN III (stejně jako provoz)  Výzkum vývoj a demonstrace JE GEN IV včetně palivového cyklu (urgentní potřeba zapojení):  Rychlý reaktor - více jak řádovému navýšení využití uranu  Vysokoteplotní reaktor – využití JE pro další účely (vysokopotenciální teplo, výroba vodíku, odsolování mořské vody atd.) Příklad rychlého jaderné energetiky:

31 Potřebná infrastruktura Příklad GEN IV:

32 COM(2008) 467 final, Brussels,  Vize světové energetiky do roku 2050  Energetika ČR  3. Průmyslová revoluce - energetická  EC: SET Plan  Evropské Technologické Platformy (TP)  Od Lisabonu 2000 k Ljubljani 2008  Potřebná infrastruktura v energetice ČR  COM(2008) 467 final, Brussels,  Závěr

33 Návrh nařízení Rady o právním rámci Společenství pro evropskou výzkumnou infrastrukturu (ERI) z Je třeba mít na zřeteli, že:  regulace vytváří doplňující prostor ke stávajícímu pro vznik právních subjektů v oblasti Evropské výzkumné infrastruktury (ERI),  ESFRI iniciativa je zlomkem byť důležitým v oblasti ERI,  ERI je pouze jeden segment Evropského výzkumného prostoru (ERA), a  ERA je sice důležitou, ale jen částí výzkumu v EU. Zmíněná regulace však s řadou omezení vytváří nebývalé výhody pro tuto formu právní subjektivity. Návrh nařízení z

34 Několik citací k doložení výhod: It is now necessary to exploit and develop the full potential of Article 171 of the Treaty by establishing a framework containing the procedures and conditions for the setting-up and operation of European Research Infrastructures at Community level which are necessary for the efficient execution of the Community's RTD programmes. This new legal framework would complement other, less specialised, legal forms existing under national, international or Community law (such as the European Economic Interest Grouping (EEIG) or the European Grouping for Territorial Cooperation (EGCT)). In contrast to Joint Technology Initiatives (JTI) constituted as Joint Undertakings of which the Community is a member and to which it makes financial contributions, a European Research Infrastructure (hereinafter referred to as "ERI") should not be conceived as a Community body within the meaning of Article 185 of the Financial Regulation, but as a legal entity of which the Community is not necessarily a member and to which it does not make financial contributions within the meaning of Article 108(2), point (f), of the Financial Regulation. In order to permit an efficient procedure for the setting-up of an ERI, it is necessary for the entities willing to set up an ERI to submit an application to the Commission which has to assess, with the help of independent experts, whether the proposed research infrastructure is in conformity with this Regulation. Membership of an ERI must comprise at least three Member States and may include qualified third countries and specialised intergovernmental organisations. Therefore, an ERI should qualify as an international body or organisation for the purpose of the application of the Council Directive 2006/112/EC of 28 November 2006 on the common system of value added tax, Council Directive 92/12/EEC of 25 February 1992 on the general arrangements for products subject to excise duty and on the¨holding, movement and monitoring of such products and Directive 2004/18/EC of the European Parliament and of the Council of 31 March 2004 on the coordination of procedures for the award of public works contracts, public supply contracts and public service contracts, in conformity with State aid rules. In order to support more effectively the research activities of the ERI, Member States and participating third countries should take all possible measures to accord to such ERI the most extensive exemption from other taxes. Návrh nařízení z

35 Závěr  Vize světové energetiky do roku 2050  Energetika ČR  3. Průmyslová revoluce - energetická  EC: SET Plan  Evropské Technologické Platformy (TP)  Od Lisabonu 2000 k Ljubljani 2008  Potřebná infrastruktura v energetice ČR  COM(2008) 467 final, Brussels,  Závěr

36 Účast ČR v ERA musí reflektovat zájmy ČR a průmyslu na území ČR a měla by být v souladu s Výzkumnou, průmyslovou a energetickou politikou ČR. Tomu by též mělo odpovídat budování výzkumné infrastruktury v ČR, jejímž doplňkem je účast v celoevropské ERI. V některých případech nově vznikající infrastruktury bude vhodné zvážit využitelnost právní subjektivity v souladu s návrhem nařízení z (návrh nařízení Rady o právním rámci Společenství pro evropskou výzkumnou infrastrukturu (ERI) Závěr

37 Děkuji za pozornost