Sametová revoluce uč. 140 - 142

konec 80. let – slábnoucí vliv SSSR zesílila aktivita disidentů disent = označení jednotlivců a skupin, které veřejně a otevřeně vyjadřují názory odlišné od oficiálních vládnoucí ideologie. Termín původně z oblasti náboženské, v politickém kontextu užíván ve vztahu ke komunistickým systémům a dalším systémům totalitního zaměření srpen 1988 – 20. výročí sovětské okupace demonstrace rozehnána policií 28. říjen 1988 – 60. výročí vzniku Československa – opět zásah policie

leden 1989 – 20. výročí upálení Jana Palacha – tvrdý zásah policie pomocí vodních děl a zásahových jednotek bezradné vedení KSČ – nepřicházela podpora ze Sovětského svazu úroveň vedoucích funkcionářů KSČ : zprávy o hroucení dalších komunistických režimů

největší ohlas změn v SSSR v 80. letech v Polsku a Maďarsku Polsko: konec 70. let - první významná opoziční síla v Polsku – Solidarita – odborové hnutí – stávky a demonstrace (přístav Gdaňsk) – 10 mil. členů odborový předák Lech Walesa – budoucí polský prezident od roku 1987 jednání opozice s komunistickým vedením červnové volby 1989 – vítězství Solidarity - Tadeusz Mazowiecki první nekomunistický premiér v sovětském bloku

Maďarsko po krvavém potlačení maďarského povstání sovětskými vojsky 1956 se režimu Jánose Kádára postupně podařilo obnovit ekonomiku, dosáhnout relativně solidní životní úrovně obyvatelstva ve srovnání s převážnou většinou ostatních států socialistického tábora poměrně rozsáhlé demokratické svobody, povolena existence více politických stran otevření hranice s Rakouskem pro uprchlíky z NDR v září 1989 23. října 1989 vyhlásil parlament Maďarskou republiku, zbavenou přídomku "lidová," návrat ke státní symbolice Uherského království 1990 dohoda o stažení sovětských vojsk

NDR – Německá demokratická republika NDR odmítala reformy podle sovětské perestrojky – „NDR je nepotřebuje“ léto 1989 – otevření hranic mezi Maďarskem a Rakouskem – Němci masově emigrují obsazují i západoněmecké ambasády okolních socialistických států - hromadná emigrace – vypraveny celé vlaky do SRN z Prahy opozice ožila – od září pravidelné demonstrace 9. listopadu „padla“ berlínská zeď = otevření prostoru mezi oběma německými státy

Rumunsko jediná země, kde se komunistická vláda pokusila zabránit společenským změnám ozbrojenou silou proti demonstraci maďarské menšiny 15. prosince 1989 v Temešváru vyslal prezident Ceausescu armádu a tajnou policii, masakru padly za oběť stovky obyvatel. vlna protestního hnutí poté zachvátila prakticky celou zemi prosinec několikadenní krvavá občanská válka dobyt prezidentský palác v Bukurešti popraven diktátor Nicolae Ceausescu a jeho manželka 26. prosince 1989 nová vláda, konec komunistického režimu , svobodné volby

Sametová revoluce sametová se označuje pro svůj nenásilný charakter = období změn v Československu mezi 17. listopadem a 29. prosincem roku 1989, které vedly k pádu komunistického režimu sametová se označuje pro svůj nenásilný charakter 17. listopad 1989 měl být pietní akci k 50. výročí uzavření českých vysokých škol nacisty akce se měla odehrát na Pražském Albertově během akce skandování protikomunistických hesel – bezpečnost ještě nezasáhla

asi 5 tis. lidí i po skončení akce pokračovalo směrem do centra v 19,25 byla zablokována pohotovostním plukem Národní třída demonstranti byli vyzýváni k odchodu, zároveň jim to nebylo umožněno a byli zbiti 568 lidí bylo zraněno – vyšetřování nezávislé komise šířila se dezinformace o jednom mrtvém informace o tvrdém zásahu se šířily mezi lidmi, Rádio svobodná Evropa 19. listopad 1989 – založení Občanského fóra – nezávislá organizace, na Slovensku Veřejnost proti násilí VPN od 20. listopadu stávka vysokoškoláků pokračovaly demonstrace ve městech

Studentský leták

Pamětní deska na Albertově

Pamětní deska na Národní třídě

23. listopadu největší demonstrace na Václavském náměstí – asi 300 tisíc lidí – balkón nakladatelství Melantrich – projevy, státní hymna 25. listopadu – jednání ÚV KSČ – slib politických změn, konec vedoucí úlohy ve státě 27. listopadu - na celém území proběhla mezi 12:00 až 14:00 generální stávka, do které se zapojilo na 75 % občanů, většina podniků, továren a institucí – heslo „Konec vlády jedné strany“ 4. prosince se otevřely hranice 10. prosince nová – ne zcela komunistická vláda - 10 míst KSČ, 7 míst pro nestraníky, 2 místa pro ČSS a 2 místa pro lidovce demise prezidenta Husáka

29. prosince 1989 byl ve Vladislavském sále Pražského hradu Václav Havel zvolen prezidentem Československa stal se tak po 41 letech prvním nekomunistickým prezidentem zajímavostí je, že byl zvolen naprosto jednomyslně i komunistickými poslanci, pro které byl do nedávna politickým nepřítelem volba Václava Havla prezidentem republiky ukončila i studentské stávky rok 1990 pokračování demokratizace republiky 28. března oficiálně zanikla Československá socialistická republika a vznikl nový nástupnický stát Česká a Slovenská Federativní Republika – do konce roku 1992

23. listopad 1989 - Melantrich

Studentská výzva ke generální stávce

Letenská pláň