Regionální vývoj a diferenciace Česka v průběhu transformačního období Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Regionální vývoj a diferenciace Česka v průběhu transformačního období Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102

Tendence RR od r. 1918 Tehdejší Československo extrémní regionální rozdíly (západovýchodní gradient) Míra negramotnosti v r. 1921 (dle sčítání): Čechy 2,4%, Morava 3,1%, Slezsko 3,7%, Slovensko 15,0%, Podkarpatská Ukrajina 50,2%. Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102

Období 1918 - 1938 Velké regionální rozdíly po celé období RP vzhledem k velikosti rozdílů slabá – několik forem (Daněk, 1991, Häufler 1984): 1) přerozdělování daňových výnosů mezi zeměmi pro urychlení elektrifikace Slovenska a zejm. Podkarp. Ukrajiny. 2) jednorázová opatření (např. dovozní cla s cílem chránit odvětví v problémech, relokace podniků –Vlašim SB) 3) počátek rozvoje těžkého (zbrojního) průmyslu na Slovensku Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102

Období centrálně plánované ekonomiky 1948-1989 politika industrializace nerozvinutých soc. států a oblastí s využitím rozvinutého českého průmyslu, důraz na nivelizaci (zejm. mezd, ale i míry EA její maximalizací ve všech regionech) Slovensko – výhoda změněné geopolitické situace (blízko SSSR – dovoz surovin, dále od NATO) rozvoj těžkého průmyslu (prům. produkce na Slovensku se v období 1948-1960 zvýšila 5x, Häufler, 1984) V menší míře industrializace Moravy Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102

Výsledky Nivelizace, téměř homogenizace (Fuchs, Demko, 1979) Avšak ztráta vnější konkurenceschopnosti: HDP Československa v r. 1948: 400 USD, Rakousko 430 USD (OECD, 94) vs. rok 1989 Hlavní tendence reg. rozvoje po r. 1989 diferenciace/selekce–rychlý nárůst pův. malých rozdílů, proměna vedoucích okresů Tab. Okresy s nejvyššími mzdami v r. 1990 a v r. 2000 (ČSÚ) Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102

Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102

90. léta 90. léta 20. století = přechod od centrálně řízené ekonomiky na ekonomiku tržní = cenová deregulace, liberalizace zahraničního obchodu, zavedení vnitřní konvertibility měny a malá a velká privatizace (častým důsledkem byly majitelé bez vlastních zdrojů), teritoriální reorientace exportu V roce 1991 poklesl vývoz a dovoz ve vztahu k netržním ekonomikám oproti předešlému roku asi o polovinu (export zachraňuje proexportní kurs koruny). Do privatizace v české ekonomice nebyli v dostatečné míře zapojeni zahraniční strategičtí investoři. Rok 1997 až 1999 = hospodářská recese Zdroj: Toušek, V. a kol.: Česká republika – Portréty krajů

Regionální / sídelní hierarchie Polohová atraktivita Hlavní faktory podmiňující geografickou diferenciaci transformačních tendencí Regionální / sídelní hierarchie Polohová atraktivita „zděděná“ ekonomická specializace charakteristická částečně protichůdná působnost hierarchického faktoru a faktoru (nepřiznivího) dědictví ekonomické specializace, což vedlo k výrazné polarizaci ve vývoji největších jednotek a k značnému rozsahu nejen pozitivních, nýbrž i negativních selektivních tendenci. Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102

Obecné tendence reg. Rozvoje po roce 1989 Vývoj regionalní diferenciace po roce 1989 je nezbytné hodnotit v kontextu návratu společnosti (včetně její geografické organizace) na „přirozenou“ trajektorii socioekonomického vývoje [Hampl 2001, 2005, 2007]. V obnovených tržních podmínkách se projevily nejen rozdíly v rozvojovém potenciálu jednotlivých měst a regionů, ale i v důsledku znovu obnoveného prostoru pro aktivitu jednotlivých aktérů regionálního rozvoje [viz Blažek 2001, 2002] a díky působeni cele řady diferenciačních, ale i nivelizačních procesů [blíže viz např. Blažek, Uhliř 2002] došlo mimo jine ke zvyšeni regionalnich rozdilů. Důsledkem celého vzájemně provázaného komplexu těchto změn došlo jednak k postupné proměně pořadí jednotlivých regionů v dosažené sociálni a ekonomické úrovni a jednak k formováni nerovnoměrného územniho rozloženi u „nových“ jevů (nezaměstnanost, zahraniční investice, progresivní terciér apod.)

Rozvoj, resp. obnoveni, regionálních disparit v transformačním období je přirozený a žádoucí jev Zánik nepřirozené nivelizace regionálních poměrů Rozdíly představuji potenciál pro efektivnější uzemní dělbu práce, a tím i efektivnější využiti zdrojů V post-transformační fázi již nastává otázka vhodné (ve smyslu společensky žádoucí) míry regionálních rozdílů Dilemata regionální politiky („strategická“ vers. „pojišťovací“) Jelikož v rámci tržní ekonomiky působí celá řada procesů, které přispívají k prohlubováni regionálních rozdílů (viz např. selektivní migrace) je určitá míra regulace společensky žádoucí. Problémem však je nalezení vhodné míry rozdílů v různých sférách.

Přímé zahraniční investice Od počátku devadesátých let do konce roku 1997 dosáhly v ČR přímé zahraniční investice výše 9,2 mld. USD (hranice 2 mld. USD byla překročena pouze v roce 1995) = méně než v sousedním Polsku (14,6 mld.) a Maďarsku (15,9 mld.) kritika privatizace do zahraničí = „prodej rodinného stříbra“ 1998 = schválen poměrně rozsáhlý systém investičních pobídek nejen pro zahraniční, ale i tuzemské investory (slevy na daních z příjmu, dotace na vytváření nových pracovních příležitostí, dotace na školení a rekvalifikace zaměstnanců a dotace obcím na technické vybavení území) = prudký nárůst přímých zahraničních investic v posledních letech ročně pohybují okolo 5 mld. USD. Zdroj: Toušek, V. a kol.: Česká republika – Portréty krajů

Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102

Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102

Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102

Metropolitní areály v Česku Zdroj: ČSÚ Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102

Nezaměstnanost 1990 = míra nezaměstnanosti 0,7 % (uměle nízká), 1992 až 1996 = cca. 4 %, 1999 = 9 % Nejvíce ohrožené skupiny osob = osoby s kumulací různých handicapů (např. mladiství s nízkou úrovní kvalifikace). Hlavním znevýhodňujícím prvkem na trhu práce je nízká úroveň dosaženého vzdělání. Klíčovými problémy trhu práce jsou růst dlouhodobé nezaměstnanosti, růst nezaměstnanosti mladých lidí a nedostatek volných pracovních míst. Zdroj: Toušek, V. a kol.: Česká republika – Portréty krajů

v průběhu 90. let minulého století došlo k zásadnímu prohloubeni regionálních rozdílů na obou základních řádovostních úrovních divergentní fáze regionálního rozvoje v ČR – druhá polovina 90. let Zvyšování variability mezi regiony obdobi po roce 2000 lze hodnotit z hlediska vyvoje regionalnich rozdílů jako stagnační, resp. jako období, kdy již dochází jen k mírné oscilaci velikosti regionálních disparit kolem již dosažené hladiny Stabilizace nové regionální struktury