CHOV KOZ

Rozdělení plemen Plemena koz jsou nejčastěji dělena podle převažující užitkovosti na typ: 1. dojný 2. masný 3. srstnatý 4. kombinovaný Dá se říci, že skupina masných plemen je ve světě rozšířena nejvíce. Masná plemena koz mají jak v Evropě tak i u nás velký předpoklad k rozšíření, a to hlavně v extenzivním hospodaření. Srstnatá plemena koz pocházejí hlavně ze Středního a Dálného východu, kde je výrazně kontinentální klima. Množství vodních srážek tam nedosahuje ani 400 mm a je rovněž nízká relativní vlhkost vzduch. Naše klima proto působí negativně na zdravotní stav zvířat a následně pak i na kvalitu srsti

Plemena chovaná v ČR V ČR jsou chovaná následující plemena: Dojná plemena Koza bílá krátkosrstá Koza hnědá krátkosrstá Masná plemena Koza búrská Koza kamerunská zakrslá Plemena srstnatá Koza anglonúbijská Koza walliserská černokrká Plemena s kombinovanou užitkovostí Koza kašmírská Koza angorská

Koza bílá krátkosrstá České plemeno, vzniklé křížením původní české kozy s kozou sánskou. Kozy jsou středního až většího tělesného rámce, vyžaduje se harmonická stavba těla, dobrý zdravotní stav, pevná konstituce.. Kozy jsou odolné, vysoce plodné, s dobrou schopností pro zhodnocení krmiv. Minimální dojivost je 750 kg o tučnosti 3 %, v kontrole užitkovosti se pohybuje na úrovni 1000  kg za laktaci, plodnost  je kolem 200 %. Živá hmotnost koz 50-60 kg, kozlů 80-90 kg, výška v kohoutku u koz 70-80 cm, kozlů 75-85 cm. Dominantní vlastností je bezrohost. Do roku 1992 se prováděla přísná selekce na bezrohost u obou pohlaví. V současnosti se do chovu zařazují rohatí i bezrozí jedinci. Srst bílá, krátká bez pigmentace, krk poměrně dlouhý a úzký, v krajině hrtanu se vyskytují většinou přívěsky. Mléčná žláza úměrně veliká, struky středně dlouhé, uzpůsobené jak pro ruční, tak strojní dojení. Plemeno vhodné pro individuální i stádový chov. Kozy jsou rané, odolné, vysoce plodné s dobrou schopností pro zhodnocení krmiv. U bezrohých kozlů nutno počítat s menším výskytem kryptorchismu.

Koza hnědá krátkosrstá                                                                                                                                         Koza hnědá krátkosrstá

České plemeno, jenž vzniklo křížením původních strakatých a hnědých koz s kozly harckých plemen. Základní barva je hnědá s různými odstíny. Mulec je černý, uši hnědé s černým lemem, vnitřní strany uší je černá. Černý trojúhelník za ušima přechází v černý úhořovitý pruh po celé délce hřbetu až na konec ocasu. Je středního tělesného rámce, pevné kostry s průměrným osvalením. Hlava dlouhá a poměrně úzká, krk přiměřeně dlouhý, hřbet rovný, který přechází ve sraženější záď, končetiny silné. Mléčná žláza úměrně veliká, struky středně dlouhé. Plemeno je odolné, rané, vhodné jak pro individuální, tak stádový chov. Strojní dojení možné. Kozy jsou mléčné a plodné s dobrou schopností pro zhodnocení krmiv. Plemeno má dobré mateřské vlastnosti.Živá hmotnost dospělých koz by měla být 45 – 55 kg, kozlů 65 – 85 kg, výška v kohoutku koz 65-75 cm, kozlů 70-80 cm. Užitkovost v kontrole užitkovosti se kolem 900 kg při tučnosti 3,5 %. Plodnost na okozlenou matku 170-190 %.

Koza búrská                                                                                                                                        

Toto plemeno bylo vyšlechtěno v jižní Africe z místních koz Toto plemeno bylo vyšlechtěno v jižní Africe z místních koz. Zbarvení je bílé, hlava je zbarvena červenohnědě s lysinou. Má dlouhé klopené uši. Živá hmotnost kozlů se pohybuje v rozmezí 70 až 100 kg, u koz 60 – 75 kg. Zvířata mají krátké nohy a velmi dobře osvalené tělo. Nejsou náročná na druh krmiva, ale jsou velmi žravá, klidná a pohodlná. Kozy se vyznačují vysokou plodností a dobrými mateřskými vlastnostmi. Zvířata jsou raná, první zapuštění je ve věku 10 – 12 měsíců. Průměrná plodnost se pohybuje kolem 200 %. V rámci plemene se chovají tři typy: a) obecná burská - středního tělesného rámce, krátkosrstá, rohatá, bílé barvy s hnědými skvrnami na hlavě a krku, b) dlouhosrstá - většího tělesného rámce s hrubší konstitucí, c) bezrohá - nejednotného zbarvení

Koza kašmírská                                                                                                                                        

Srst kašmírských koz se skládá z husté, silné vrchní vrstvy středně dlouhých, rovných  a dosti hrubých pesíků, a spodní vrstvy delší měkké srsti, tzv. podsady, neboli kašmíru, který svou jemností předčí merinové vlny. Chová se v Kašmíru, Indii, Tibetu, Afgánistánu, Mongolsku. Živá hmotnost kozlů je kolem 60 kg a koz kolem 45 kg. Uši jsou dlouhé a svislé. Barva srsti bílá, nebo černá. Kašmír se vyčesává a produkce u koz je asi 200 – 400 g za rok, u kozlů až 500 g.

Zdroj: http://home.zf.jcu.cz/public/departments/ksz/studium/skot/atlasHZ/