Strategie a psychologie konfliktu Přístup teorie her

Rozdělení her podle druhů Koordinační hry (zúčastnění se snaží nalézt strategie pro ně výhodné) S nulovým součtem (zisk jednoho se rovná ztráta druhého) Strategické hry – zájmy účastníků jsou částečně shodné, částečně rozdílné, akce jednoho z účastníků závisí na akcích druhého (dalších) účastníků

Vězňovo dilema 3, 3 -5, 5 5, -5 -3, -3 Klasický příklad: kontrola a omezení zbrojení

Vězňovo dilema - pokračování Základním principem hry zvané vězňovo dilema je to, že volba nekooperativní strategie je matematicky – na principu mininaxu – lepší, než volba kooperativní strategie, to platí zejména v případě, že účastníci činí tahy sekvenčně, nikoliv současně Učiní – li tedy hráč, který je první na tahu, nekooperativní tah, je pro druhého hráče matematicky výhodnější učinit rovněž nekooperativní tah

Hry s vyjednáváním Většinu konfliktních situací ale nelze popsat jednoduchými schématy Mějme hru s výplatní maticí: 3, 3 -5, 10 10, -5 -20, -20 V případě že hráč B (sloupec) má první tah, bude volit nekooperativní strategii II s tím, že pro hráče A (řádek) je i za této situace matematicky výhodnější volit strategii kooperativní Hráč A se ovšem bude snažit tomuto vývoji zabránit vyjednáváním.

Metody vyjednávání Z hlediska racionality Racionální Iracionální Podle účinku Hrozby použití síly Sliby Hrozba, že se situace může vymknout zpod kontroly Hrozby ztráty racionality (hrozba zpanikaření) V námi uvedené hře – hráč A bude hrozit volbou nekooperativní strategie, aby hráče B odvrátil od této volby

Věrohodnost hrozby Vyjednávání, odstrašení, omezená válka, lokální války v zastoupení (prostřednictvím spojenců) apod. Problém hrozby je v její věrohodnosti Věrohodnosti hrozby se dosáhne například tím, že se po jejím vyhlášení učiní neodvratnou, něčím, nad čím sám hráč už nebude mít kontrolu. Například se z této hrozby učiní otázka národní cti a prestiže Příklad: umístění amerických vojsk v západní Evropě, de facto i radar Svěření konečného rozhodnutí do rukou těch nejodhodlanějších K porozumění hrozbě je nutné, aby protějšek byl racionální Je nutné mu ponechat možnost se ctí vycouvat

Věrohodnost hrozby II. Další možností je blufovat Předstírat, že vzájemná volba nekooperativní strategie bude mít pro nás menší důsledky, než pro soupeře Předstírat, že si všech důsledků nejsme vědomi

Společné rysy konfliktů Mezinárodní konflikty mají hodně společného s bojem gangů o sféry moci a vlivu, jakož i s konflikty mezi lidmi V konfliktech dochází k tzv. bodu odkud již návrat není možný (point of no return, last clear chance) – ponechat rozhodnutí o případném překoročení tohoto bodu na partnerovi (je to vaše volba)

Obrana proti hrozně Provést svůj tah dříve, než partner svoji hrozbu vysloví Je zde ovšem možnost nevyslovené, ale ve vzduchu visící hrozby

Slib V hrách typu klasického vězňova dilematu je možné vyzvat partnera, který je první na tahu, aby volil kooperativní strategii a kooperaci mu rovněž slíbit Věrohodnost slibu se může učinit například formální závaznou smlouvou, veřejným vyhlášením opět s rizikem ztráty tváře apod. Je zde riziko porušení slibu (germánská lest) Příklad: smlouva o půjčce, hrozba žaloby o vymáhání dluhů

Morální vydírání Mějme hru s maticí výplat: 9, 10 10, 9 0, 8 0, 0 9, 10 10, 9 0, 8 0, 0 Hráč B opět volí strategii jako první – matematicky logicky volí strategii I. Hráč A se ovšem chce sejít v bodě I., II. Hrozí, že v případě, že B zvolí strategii I., zvolí strategii II. Z matematického hlediska se jedná o nelogickou volbu Psychologicky se jedná o morálně – emocionální vydírání (když neuděláš co chci, zabiju se)

Hrozby a sliby s náhodnými prvky Mějme situaci, kdy existuje reálná pravděpodobnost, že hrozba se mine účinkem – tato pravděpodobnost je P1 Tedy riziko vzájemné katastrofy by bylo příliš velké Selhání může nastat například z těchto příčin: Miskalkulace, misinterpretace Komunikační šumy a překážky Mohlo již dojít k rozhodnutí hráče B volit nekooperativní strategii, ale došlo opět ke komunikačním těžkostem

Řešení hry s náhodnými prvky A hrozí, že použije nekooperativní strategii s určitou pravděpodobností – P2 Otázka zní: jaká má být tato pravděpodobnost tak, aby střední hodnota hry zůstala kladná pro hráče A a ? Mějme výplatní matici: 1, 0 0, 1 0, 0 -10, -10 Pravděpodobnost P1 je 0,3 Potom pravděpodobnost P2 < 0, 2333 A zároveň P2 > 0,0909

Riziko náhodného konfliktu Strana B se chystá provést nepřátelskou akci (např. vojenskou) Strana A hodlá reagovat, ale nechce reagovat hrozbou totálního konfliktu Provede proto akci, která riziko velkého konfliktu zvýší, ale sama o sobě tento konflikt nevyvolá Zvýší se riziko náhodného vypuknutí konfliktu, hrozba toho, že se situace vymkne zpod kontroly) Například zvýšené napětí v období mezinárodní krize, uvedení strategických sil do stavu pohotovosti, zvýšené zbrojení, hrozba selhání systémů včasného varování apod.) V mezilidských vztazích například hrozba medializace konfliktu – z toho plynoucí hrozba, že se novináři začnou v případu šťourat, že se zjistí věci, které by si druhý účastník nepřál apod. Postupné zvyšování napětí, kdy může dojít k náhodnému pádu do propasti - brinkmanship