JPM264 Bezpečnostní politika České republiky HLAVNÍ TRENDY BEZPEČNOSTNÍHO VÝVOJE VE SVĚTĚ A „TRENDY GLOBÁLNÍHO VÝVOJE V HORIZONTU 2025“ JPM264 Bezpečnostní politika České republiky PhDr. Miloš Balabán, Ph.D., vedoucí SBP CESES FSV UK 3.3.2009

Soupeření o energetické a další zdroje HLAVNÍ TRENDY BEZPEČNOSTNÍHO VÝVOJE VE SVĚTĚ A „TRENDY GLOBÁLNÍHO VÝVOJE V HORIZONTU 2025“ Globální finanční a ekonomická krize a její dopady na geopolitický a bezpečnostní vývoj Soupeření o energetické a další zdroje Nejvýznamnější vojenskopolitické události a konflikty v roce 2008 a jejich vliv na regionální a globální bezpečnost Globální bezpečnostní hrozby podle nové prezidentské administrativy Spojených států amerických

DOPORUČENÉ ZDROJE Global Trends 2025: A Transformed World: http://www.dni.gov/nic/NIC_2025_project.html 45. Mnichovská bezpečnostní konference 2009: http://www.securityconference.de/konferenzen/2009/in dex.php?menu_2009=&menu_konferenzen=& Balabán, M.: Megatrendy světového vývoje. http://publication.fsv.cuni.cz/attachments/281_031%20- %20Balaban.pdf

GLOBÁLNÍ FINANČNÍ A EKONOMICKÁ KRIZE A JEJÍ DOPADY NA BEZPEČNOST Vypuknutí krize hlavní politická událost roku 2008 R. Lugar: Globální ekonomická krize představuje hrozbu národní bezpečnosti

GLOBÁLNÍ FINANČNÍ A EKONOMICKÁ KRIZE A JEJÍ DOPADY NA BEZPEČNOST Narušení globální finanční a ekonomické situace Celosvětově vydáno na boj s krizí dosud 2,25 biliónu dolarů (2,8 % světového HDP). Největší vládní zásahy od konce II. světové války Výdaje vlád: USA 827 miliard dolarů, Čína 586 miliard dolarů, Německo 50 miliard dolarů

GLOBÁLNÍ FINANČNÍ A EKONOMICKÁ KRIZE A JEJÍ DOPADY NA BEZPEČNOST Bezpečnostní a geopolitické konsekvence krize: Krizí postiženy všichni hlavní globální aktéři: USA, EU, Čína,Rusko (pokles HDP 2009 2-3 %) Zvýraznění důležité role čínské ekonomiky Nová dimenze vztahů „Západ“ – „Východ“ (G -20) Admirál Mike Mc Conell: „Transformace světa se urychluje v ekonomické a demografické dimenzi současnou finanční krizí, která má globální rozměry“. Růst významu Asie pro USA - první návštěva MZV USA v Číně, Jižní Koreji, Japonsku.

GLOBÁLNÍ FINANČNÍ A EKONOMICKÁ KRIZE A JEJÍ DOPADY NA BEZPEČNOST Globální trendy 2025: Transfer globální síly a ekonomické moci ze Západu na Východ má bezprecedentní charakter Perspektiva tří hlavních světových bloků: Severní Amerika, Evropa, Východní Asie Vzrůstající význam BRIC (větší samostatnost politického a ekonomického rozhodování) Další vlivné státy: Indonésie, Írán, Turecko

GLOBÁLNÍ FINANČNÍ A EKONOMICKÁ KRIZE A JEJÍ DOPADY NA BEZPEČNOST Zvýšení míry politické, ekonomické a sociální nestability Nezaměstnanost, pokles životní úrovně, společenská frustrace, vyšší kriminalita, sociální nepokoje, větší podpora populistických a extremistických hnutí a stran. „Kolabující“ státy (Island, Lotyšsko, Maďarsko) Ekonomicky (a politicky) nestabilní střední a východní Evropa (bankovní systém) Prohloubení politické a ekonomické nekompatibility „starých“ a „nových“ členů EU (dvourychlostní Evropa?) Omezování obranných výdajů a dopady na bezpečnostní politiku hlavních světových aktérů

SOUPEŘENÍ O ENERGETICKÉ A DALŠÍ ZDROJE „Rivalita v boji o suroviny vede k nárůstu napětí a zásadně ovlivňuje mezinárodní vztahy . Boj o zdroje patří k největším rizikům naší doby..“ (fórum v Davosu)

SOUPEŘENÍ O ENERGETICKÉ A DALŠÍ ZDROJE Rusko-gruzínský konflikt v srpnu 2008 Energetické pozadí“ (kontrola energetického koridoru mezi oblastí Kaspiku, Černým mořem, Tureckem a Evropou) Znejistění investorů ohledně relevantnosti plynovodu Nabucco a naopak možná podpora ruskému plynovodu „South Stream“

SOUPEŘENÍ O ENERGETICKÉ A DALŠÍ ZDROJE Plynová krize (přelom roku 2008/2009) Použití „energetické zbraně“ Ruskem v kontextu mezinárodního vývoje (plán na rozšiřování NATO o Ukrajinu) Zároveň prosazování ekonomických zájmů Ruska Zvýraznění politické nestability na Ukrajině Omezené možnosti Evropy (EU), orientace Ruska na Německo

SOUPEŘENÍ O ENERGETICKÉ A DALŠÍ ZDROJE Nejednotnost společné evropské zahraniční a bezpečnostní (energetické) politiky Studie o vztazích EU-Rusko (Evropská rada pro zahraniční vztahy): „Trojští koně“ (Kypr, Řecko) „Strategičtí partneři“ (Francie, Německo, Itálie, Španělsko) „Přátelští pragmatici“ (Rakousko, Belgie, Bulharsko, Finsko, Maďarsko, Lucembursko, Portugalsko, Slovensko, Slovinsko) „Ledoví pragmatici“ (Česká republika, Dánsko, Estonsko, Irsko, Lotyšsko, Nizozemí , Rumunsko, Švédsko, Velká Británie), „Noví studenoválečníci“ (Polsko, Litva)

SOUPEŘENÍ O ENERGETICKÉ A DALŠÍ ZDROJE Možnosti diverzifikace dodávek plynu do Evropy: Nabucco (jižní plynový koridor – zdroje a transport mimo ruské území) Nord Stream South Stream

SOUPEŘENÍ O ENERGETICKÉ A DALŠÍ ZDROJE

SOUPEŘENÍ O ENERGETICKÉ A DALŠÍ ZDROJE Realita a problémy: Postoj SRN ( požadavek rovnoprávné podpory EU všem projektům) Preference SRN pro Nord Stream Tlak na spolupráci s Ruskem velkých „komerčních hráčů“ (E.ON, BASF, ENI, TOTAL) Rezervovanost Azerbajdžánu, Kazachstánu, Turkmenistánu vůči Nabucco Čínský faktor ve Střední Asii Otazníky nad Íránem Otazníky nad Tureckem

SOUPEŘENÍ O ENERGETICKÉ A DALŠÍ ZDROJE Globální trendy 2025 Soupeření o „vysoce strategické zdroje“ (energie, potraviny, voda) bude významným rysem světového vývoje Pouze 6 zemí (Saudská Arábie, Írán, SAE, Irák, Rusko) bude zabezpečovat 39 % produkce ropy v roce 2025 Důležitost plynu (zvýšení spotřeby v roce 2025 o 60% - tři země disponují 57 % zásob plynu – Rusko, Írán, Katar)

SOUPEŘENÍ O ENERGETICKÉ A DALŠÍ ZDROJE Globální trendy 2025 Alternativy fosilních paliv (biopaliva, vodík) ještě nebudou v roce 2025 schopny změnit „tradiční energetickou architekturu“. Energetická tranzice (s geopolitickými důsledky), tj. postupné zavádění nových technologií, které umožní změnit „tradiční energetickou architekturu“, si vyžádá ještě cca 25 let (tj. 2033-2034).

SOUPEŘENÍ O ENERGETICKÉ A DALŠÍ ZDROJE Globální trendy 2025 Geopolitický význam vody: Nedostatek vody pro zemědělství má v mnoha regionech kritické rozměry Zhoršování stavu rychlou urbanizací (nárůst lidí ve městech o 1,2 miliardy v příštích 20 letech) Dnes 21 zemí s 600 miliony obyvatel s obtížným přístupem k čisté vodě 2025: již 36 zemí s 1,4 miliardy obyvatel

NEJVÝZNAMNĚJŠÍ VOJENSKOPOLITICKÉ UDÁLOSTI A KONFLIKTY V ROCE 2008 Konflikt v Afghánistánu (a nestabilní situace v Pákistánu) Rusko-gruzínský konflikt Nové trendy v čínské bezpečnostní politice Vznik nové geopolitické oblasti soupeření mezi USA a Ruskem v Latinské Americe Pirátství v oblasti Adenského zálivu a Indického oceánu. Teroristický útok na Bombaj

NEJVÝZNAMNĚJŠÍ VOJENSKOPOLITICKÉ UDÁLOSTI A KONFLIKTY V ROCE 2008 Konflikt v Afghánistánu Globální trendy 2025: V Afghánistánu nebude silná ústřední vláda. Odstředivé síly budou nadále realitou Západní pomoc (budování infrastruktury, ekonomická pomoc) přispívá spíše k místnímu soupeření, než k prosazení „západního“ stylu hospodaření a společenské jednoty Globalizace učinila z opia hlavní zdroj příjmů pro Afghánistán- absence jiné ekonomické alternativy Etnické a náboženské spory budou pokračovat

NEJVÝZNAMNĚJŠÍ VOJENSKOPOLITICKÉ UDÁLOSTI A KONFLIKTY V ROCE 2008 Konflikt v Afghánistánu Realita 2008/2009 Analytická zpráva zpravodajských služeb USA 2008: v Afghánistánu čelíme nejvyhrocenější situaci od roku 2001. Talibán kontroluje 7 ze 34 provincií do značné míry, v devíti dalších má významný vliv, který narůstá Klíčový problém: zřejmě selhání pokusu o vytvoření státu, který by fungoval jako více-méně suverénní a na formálních demokratických principech Konflikt nemá vojenské řešení, není možné doufat ve vojenské vítězství

NEJVÝZNAMNĚJŠÍ VOJENSKOPOLITICKÉ UDÁLOSTI A KONFLIKTY V ROCE 2008 Konflikt v Afghánistánu Možnosti řešení Decentralizace Afghánistánu Oddělení Talibánu od džihádistických uskupení Akceptace dominance Talibánu (hlavní podmínka: garance, že Afghánistán nebude sloužit jako základna džihádistů – „nikoliv vítězství, ale zadržování“) V určité perspektivě odchod zahraničních sil ze země Neúspěch NATO (ISAF) v Afghánistánu podlomení smyslu existence NATO jako vojensko-politické aliance

GLOBÁLNÍ BEZPEČNOSTNÍ HROZBY – PŘÍSTUPY OBAMOVI ADMINISTRATIVY Gen. James Jones, poradce prezidenta pro národní bezpečnost (Mnichovská bezpečnostní konference 2009) Terorismus a extremismus v globálním měřítku Konflikt v Afghánistánu a situace na pákistánsko- afghánské hranici jako mezinárodní bezpečnostní výzva nejvyššího významu Rozšiřování jaderných, chemických, biologických a kybernetických technologií . Značná závislost na fosilních palivech Pokračování kmenových, etnických a náboženských konfliktů Rozšiřování chudoby, korupce a nemocí Narkoterorismus Ekonomická krize

Děkuji za pozornost. Otázky? HLAVNI TRENDY BEZPEČNOSTNÍHO VÝVOJE VE SVĚTĚ V ROCE 2008 A „GLOBÁLNÍ TRENDY 2025: TRANSFORMOVANÝ SVĚT“ Děkuji za pozornost. Otázky?