Itálie

Úvod Italská republika leží v jižní části Evropy, kde zaujímá prostřední ze tří velkých evropských poloostrovů - Apeninský, dále jižní svahy Alp, Pádskou nížinu a ve Středozemním moři řadu ostrovů. Jsou to především největší středomořské ostrovy Sicílie a Sardinie, dále Toskánské souostroví (největší je ostrov Elba 223,5 km2), Campánské, Liparské, Egadské ostrovy a ostrov Pantelleria. Svou rozlohou 301 225 km2 je Itálie na 8. místě v Evropě, počtem obyvatel 53 097 000 roku 1966 na 4. místě v Evropě. V se­verní části sousedí pevninskou hranicí směrem od západu k východu s Francií, Švýcarskem, Rakouskem a Ju­goslávií. Apeninský poloostrov obklopuje moře Jaderské, Jónské, Ligurské a Tyrhénské.

Obsah Přírodní poměry Poloha hranice Fauna

Přírodní poměry Pobřeží Itálie je různorodé, pokud se týká vzniku a ny­nějšího vzhledu. Na západě je dosti členité s četnými oblou­kovitými zálivy, místy vhodnými pro přístavy (záliv Gaetský, Neapolský, salernský a Policasterský). Na severozápadě se rozkládá největší italský záliv — Janovský. Západní pořeží je místy příkré (pobřeží Riviéry, u Jižních Apenin a v Kalábrii), v ostatních částech nížinné. Na jih od řeky Magry poblíž 44° s. š. až k mysu Míšeno poblíž Neapole je převážně ploché, bu­dované z náplavů. Břehy jsou zde často pokryty přesypy. Úči­nek náplavů je zřetelný např. na bývalém ostrově Monte Argentario, který byl třemi neplavenými pruhy země zvanými tom­bolo spojen s pevninou a změněn v poloostrov. Jih Apeninského poloostrova je značně členitý (poloostrovy Kalábrie a Salentina, mezi nimiž leží záliv Tarentský a poloostrov Gargano, vytvářející záliv Manfredonia). Východní pobřeží poloostrova je téměř celé ploché bez zálivů. další

Poloha a hranice č.2 Italské hranice v dnešní podobě byly stanoveny roku 1947 mírovou smlouvou v Paříži, podle níž bylo od Itálie na vý­chodě odtrženo území o rozloze 7 700 km2, které připadlo Jugo­slávii, a na západě území 700 km2, které připadlo Francii. Terst (Trieste) s přilehlým územím, který získal statut svobodného přístavu, byl po vzájemné dohodě mezi Itálií a Jugoslávii vrá­cen Itálii, území na jihovýchod od Terstu, které náleželo ke Svobodnému terstskému území, bylo přičleněno k Jugoslávii. Obsah zpět

Poloha a hranice Itálie má výhodnou geografickou polohu. Protáhlý tvar poloostrova způsobuje, že největší část území leží v nevelké vzdálenosti od moře. Zároveň odděluje vý­chodní pánev Středozemního moře od západní a přes Sicílii vytváří zároveň jakýsi most od evropské pev­niny k Africe. V Sicilském průlivu se Itálie při­bližuje nejvíce k Africe na vzdálenost 140 km. Nej­větší vzdálenost od severu k nejjižnějšímu bodu Sicí­lie je 1 150 km, největší šířka od západu k východu 630 km. Celková délka italských hranic je 10 400 km, z toho pevninských 1 800 km a mořských 8 600 km. Na ostrovní hranice z toho připadá 4 239 km. další

Přírodní poměry č.2 Příkré a vysoké je pouze v oblasti pohoří Gargano, tvořící zde menší zátoky. Na sever od města Pesaro je pobřeží nízké s deltami řek, které sem přinášejí z Alp hojné štěrku a bahna, ze kterého pobřežní proud vytváří četné kosy (Lido) s lagunami. Laguny, spojené pouze úzkými průlivy s mořem, se pozvolna nánosem řek vy­plňují. Řada měst, která byla kdysi přístavy, byla tímto způ­sobem vzdálena od moře a pozbyla svého významu (např. Ravenna). Největší laguny jsou Venetská, ve které leží Benát­ky, a Comacchijská. Nejseverněji v Jaderském moři se vytvo­řil záliv Terstský. Na Sicílii je pobřeží převážně příkré, slaběji členité, s příhodnými zálivy na severu a východě (zálivy Gólfo di Castellammare, G. di Palermo a G. di Catania). Sardin­ské pobřeží je slabě členité, místy přímočaré, v západní Části nížinné, místy bažinaté, na východě a severovýchodě hornaté. Největší zálivy jsou zde Golfo di Cagliari a Golfo delťAsinara. zpět obsah

Fauna Zvířena Apeninského poloostrova a ostrovů náleží ke středomořské podoblasti a alpská část ke středoevropské podoblasti palearktické zoogeografické oblasti. Velkých savců je málo. V Alpách a Apeninách jsou více než ostatní druhy rozšířeni srnci. V Abruzzách, na Sardinii a v Alpách žijí vydry, lišky, divoké kočky, kuny, tchoři, kanci aj. V Alpách (masív Gran Paradiso) a v Apeninách se ukrývají kozorožci a kamzíci, kteří společně s alpskými medvědy jsou chráněni před vyhubením zákazem lovu. Na venkově a v lesích žijí četní hlodavci: krtci, ježci, rejsci, myši, zajíci, veverky, svišti aj. další

Fauna č.2 Ptactva je přes 400 druhů; z toho je řada stěhovavých. Z ostatních živočichů se vyskytují plazi (ještěrky, zmije), obojživelníci, korýši, měkkýši, množství hub a láčkovců. Početně je zastoupen hmyz a ryby. Mnohé z ryb, zvláště mořských, mají průmyslový význam zpět Obsah