Psychologie 2. Pedagogická psychologie Téma č. 3: Inteligence a tvořivost

Charakteristika pojmu inteligence: rozumová schopnost řešit nově vzniklé nebo obtížné situace schopnost učit se ze zkušeností schopnost úspěšně se přizpůsobovat podmínkám prostředí schopnost správného určení podstatných souvislostí a vztahů, pomocí nichž řešíme nové problémy a orientujeme se v nastalých situacích

Charakteristika pojmu inteligence schopnost efektivně zpracovávat informace, představovat tvořivé nápady a úspěšně se adaptovat v životě vrozená vlastnost můžeme ji rozvíjet získáváním zkušeností a prováděním modelových situací

Inteligence Podmíněna biologickými faktory + vlivy prostředí (60-75%) Rozdílné zkušenosti různých etnických skupin Testy inteligence mohou spustit sebenaplňující se předpověď (podpoření/zpomalení rozvoje schopností žáků) Studie dvojčat a dalších rodinných příslušníků

Testování inteligence Stanford – Binetův test 1905 – A. Binet, T. Simon - tvorba metody rozlišující „slabomyslné“ děti pro studium na zvláštních školách Umožnil stanovit mentální věk: průměrný věk dětí, které dosahují určité úrovně výkonu IQ Revize Terman, 1988 - čtyři schopnostní oblasti (verbální schopnosti, abstraktní/vizuální schopnosti, kvantitativní schopnosti a krátkodobá paměť)

Stanford-Binetův test Ukázka testu pro děti 4-leté: Urči, která z vodorovných čar je delší. Najdi tvar, který se shoduje s tvarem na obrázku. Spočítej mince (4). Odpověz na otázku: Co uděláš, když se ti chce spát? Počítej od jedné do 4. Ukázka testu pro děti 9-leté: Data: který den v týdnu je dnes? Seřaď 5 závaží od nejtěžšího po nejlehčí. Mentální počítání. Počítej pozpátku od 1 do 3. Vymysli větu obsahující tato 3 slova. Vymysli rým.

Testování inteligence Skupinové (tužka-papír) a individuální zkoušky (administrovány indiv., pomůcky jako kostky, lístky, zvl. u menších dětí Wechslerova inteligenční škála pro děti (WISC) Dospělá verze WAIS SAT test školních schopností Raven (culture fair)

Ukázka testu IQ Doplňte vhodné číslo do řady: 1, 2, 3, 5, 8, ? 2 3 12 13 Doplňte vhodné číslo do řady: 17, 56, 66, 72, 18, ? 63 72 94 Které slovo má podobný význam jako ORAT? kypřit vozit tahat Čeřit Doplňte druhou dvojici dle vzoru: HRAD, PŘÍKOP - RŮŽE, ? květ listy trny vůně Vysvětlení: Nové číslo vzniká součtem předchozích dvou čísel, poslední čísla jsou 5 a 8, jejich součet je 13. Vysvětlení: Následující číslo vzniká vynásobením součtu číslic a číslice na místě jednotek předcházejícího čísla. Součet číslic čísla 18 je 9, na místě jednotek je číslice 8. 8*9=72 Otázka 6/20 Otázka 3/20

Wechslerova inteligenční škála WISC

Raven

Měření inteligence Sterni, 1912 vzorec: Úlohy v testu rozčleněny do obtížnosti podle toho, jak staří jedinci jsou je v průměru schopni zvládnout. Mentální věk odpovídá věku, ke kterému náleží ty nejnáročnější úlohy, které byl testovaný schopen adekvátně řešit. Chronologický věk věk testovaného jedince. Př: desetileté dítě řeší úlohy, které většina desetiletých dokáže vyřešit - poměr věku =1 - IQ = 100. Desetileté dítě zvládá úlohy odpovídají mentálnímu věku 12-13, IQ = 125. Průměrné IQ = 90–110. Sternův výpočet však nelze používat z pochopitelných důvodů u dospělých, takže se v současnosti preferuje odvozený kvocient označovaný jako deviační IQ. Úroveň rozumových schopností jedince se posuzuje vzhledem k průměru.

Normální rozložení IQ v populaci

Popisná označení inteligence Normální rozložení inteligence v populaci: Skór IQ popisný název 130 a více vysoce vynikající (2,5% populace) 120-129 vynikající 110-119 lepší průměr 90 – 109 průměr (50% populace) 80-89 horší průměr 70 – 79 hraniční (MR) 55 – 69 lehce zaostávající 40 – 54 středně zaostávající 25 – 39 těžce zaostávající 0 – 24 hluboce zaostávající

Struktura inteligence Psychologické teorie se v pojetí inteligence liší: inteligence jako komplexní schopnost X inteligence jako souboru dílčích složek.

Obecná inteligence Ch. Spearman: g faktor = obecná rozumová schopnost, na jeho základě se rozvíjejí duševní schopnosti s faktory = jednotlivé specifické schopnosti (faktorová analýza) IQ lze částečně vysoudit ze spůsobu reakce kojence Lidé s vysokým IQ zpracovávají informace rychle a účelně

Gardnerova teorie mnohočetné inteligence 7 typů inteligence: Lingvistická Logicko-matematická Prostorová Hudební Tělesně kinestetická Interpersonální Intrapersonální

Sternbergova triarchická teorie inteligence Analytická inteligence Mentální kroky či složky používané k řešení problémů Tvořivá inteligence Využití zkušeností způsobem , který podporuje získání vhledu Praktická inteligence Schopnost poznávat každodenní souvislosti a přizpůsobovat se jim

Sternbergova triarchická teorie inteligence Analytická: dovednosti potřebné pro úspěšné zvládání testů a dosahování výborných známek ve škole Tvořivost: duševní procesy, které vedou k novým a jedinečným řešením a nápadům (divergentní myšlení, schopnost reagovat pružně, vymyslet řadu možných řešení) Praktická: schopnost odhadovat situaci a přizpůsobovat se požadavkům běžného života

Thurstonovi – multifaktoriální teorie inteligence Thurtstonovi - 7na sobě víceméně nezávislých faktorů (dimenzí inteligence) z nichž každý odpovídá schopnosti řešit úlohy určitého typu: Číselný (numerický) faktor Slovní fluence (plynulost) Verbální (slovní) myšlení - porozumění slovním sdělením Schopnost usuzovat a zvládat zvažováním problémové situace Paměť- nejen schopnost vštípit si a vybavit si údaje, ale také doba, po jakou si je jsme schopni udržet. Vnímání prostorových vztahů Vjemová pohotovost - postřehnout a rozlišovat podněty.

Model inteligence R. B. Cattela R. Cattel: Fluidní - vrozená inteligence: vliv biologických činitelů na rozumový vývoj Krystalická - socio-kulturně ovlivněná: výsledek působení prostředím poskytované zkušenosti. Fluidní inteligence po dosažení 15 let už příliš nevzrůstá, zatímco úroveň kristalické inteligence se může rozvíjet po celý život. Úroveň fluidní inteligence ve stáří klesá.

Faktorový model J.P. Guilforda 3 základní dimenze intelektu: · Myšlenkové operace (poznávání, paměť, divergentní a konvergentní myšlení) · Produkty myšlení (jednotky, třídy, koreláty, systémy, transformace a implikace) · Myšlenkové obsahy (figurální, symbolické, sémantické a behaviorální) Divergentní myšlení : schopnost navrhnout řadu možných řešení daného problému, konkrétně problému, pro nějž neexistuje jen jedno správné řešení Konvergentní myšlení: lidé dospívají k jedinému přijatelnému řešení problému

Struktura inteligence V současné době se rozlišují tři druhy inteligence: 1. Konkrétní inteligence - schopnost chápat vztahy mezi objekty a manipulovat s nimi 2. Abstraktní inteligence - schopnost chápat a operovat s verbálními a jinými symboly 3. Sociální inteligence - schopnost chápat a ovlivňovat vztahy mezi lidmi Sociální inteligence se zdá jako nejzvláštnější, hlavně proto, že odmítá vykazovat korelaci s ostatními dvěma druhy.

Tvořivost

Řešení

Tvořivost Pojem kreativita odvozený od latinského slova creatio= tvorba. Činnost člověka, vytvářející nové materiální a duchovní hodnoty, jež mají společenský význam Kreativitu chápeme jako schopnost člověka vytvářet jakékoli nové a původní myšlenky, které jejich původce dříve neznal. každý člověk má jistý stupeň tvořivosti tvořivost lze do značné míry Tvořivost se vyskytuje v každé lidské aktivitě (organizační, poznávací, produkční, umělecké, výchovné, zdravotnické, při poskytovaní služeb, sportu, ...).

TVOŘIVOST E.Ullrich (1987) vyjádřil kreativitu jako: schopnost poznávat předměty v nových vztazích a originálním způsobem (originalitou, novými kombinacemi), smysluplně jich používat neobvyklým způsobem (flexibilita), vidět nové problémy tam, kde zdánlivě nejsou (senzitivita), odchylovat se od navyknutých schémat myšlení a nepojímat nic jako pevné (proměnlivost) a vyvíjet z norem vyplývající myšlenky i proti odporu prostředí (nonkonformizmus), když se to vyplatí, nacházet něco nového, co představuje obohacení kultury a společnosti. Kreativita je funkcí ega, dává životu a práci smysl, je zdrojem hlubokého uspokojení, a je tak i zdrojem pozitivního sebehodnocení ( S. Arieti, 1976).

Divergentní – konvergentní myšlení Tvořivost=druh myšlení, které se vyznačuje původností a pohotovostí, oprošťuje se od dosavadních způsobů a přináší něco nového. Guilford: Divergentní myšlení je schopnost navrhnout řadu možných řešení daného problému, konkrétně problému, pro nějž neexistuje jedno správné řešení Při konvergentním myšlení lidé dospívají k jediné přijatelné odpovědi na problém, místo aby se „rozbíhavě“ snažili podat co nejvíce různých řešení.

Tvůrčí výkon 4 stadia: Příprava: soustřeďuje se na otázku, zda určitý problém stojí za zkoumání nebo zda určité téma je vhodné ke zpracování Inkubace: v jejím průběhu se o problému nebo tématu přemítá, často na podvědomé úrovni Inspirace: možné řešení problému či proud nápadů vstoupí do vědomé mysli Verifikace: ověřuje se správnost řešení nebo nápady se zkoušejí

Vztah mezi inteligencí a tvořivostí Výzkum, dvě skupiny dětí. 1.skupina vysoké skóry v divergentním myšlení, poměrně nízké IQ, 2. skupina vyšší IQ, nižší skóry v divergentním myšlení Obě skupiny podobný školní prospěch, děti z první skupiny méně konformní, méně oblíbené u učitelů, podávají spíše vyšší výkon, než jaký je od nich očekáván, mají větší smysl pro humor. Nebyla zjištěna průkazná korelace mezi divergentním myšlením a skóry IQ.

Rozvíjení tvořivosti žáků a studentů Podporovat volnou hru dětí Začleňovat děti do organizace práce Vést děti k přímému vyjadřování pocitů Povzbuzovat děti, aby trávili čas samy Povzbuzovat děti, aby se vyjadřovali mnoha různými způsoby Povzbuzovat děti, aby vyjadřovali své nápady Respektovat, jak se dítě vyjadřuje Hodnotit s omezením Podporovat divergentní myšlení

10 rysů přispívajících k tvořivé osobnosti Tolerance vůči dvojznačnosti Stimulační svoboda (člověk se nebojí vystoupit z vymezených hranic) Funkční svoboda (schopnost použít věci jiným novým způsobem) Flexibilita Ochota riskovat Preference zmatku Prodleva uspokojení Oproštění od stereotypu sexuální role Vytrvalost Odvaha

Další rysy tvořivé osobnosti Tvořiví lidé: Jsou vnímavější vůči existenci problémů Mají poněkud větší sklony k emočním poruchám, ale zároveň disponují větším sebeovládáním, s nímž tyto sklony zvládají Dokáží být ve svém myšlení analytičtí i intuitivní Dokáží uvažovat jak konvergentně, tak divergentně Mají vyšší průměrnou inteligenci, ale zpravidla nedosahují „geniality“ Jsou otevřenější vůči zkušenostem a méně se brání přijímání nových informací Cítí se být sami zodpovědní za většinu toho,co se jim přihodí Rádi si hrají a jsou dětmi Častěji se zabývají samostatnými činnostmi, obzvláště v dětství Častěji zpochybňují status quo

Jsou více nezávislí na mínění druhých Méně se bojí vlastních podnětů a skrytých emocí Rádi sami plánují, sami se rozhodují a potřebují minimální trénink a zkušenosti s vedením sebe sama Neradi pracují s druhými lidmi a dávají přednost vlastnímu názoru na svoji práci než před názory druhých Zaujímají optimistický postoj vůči složitým a komplexním problémům Mají více nápadů v situacích, kde existuje možnost vyjádřit individuální názor Velmi často trvají na svém navzdory kritice Jsou plodní především za neobvyklých okolností Nejsou nezbytně nejlepším studenty Jsou originálnější

Kreativně orientované vyučování Kreativně orientované vyučování v tělesné výchově chápeme jako specifický druh řízení učebního procesu, který je v souladu s principy kreativně orientovaného vyučování a využívá k řízení problémové a kreativní situace. Hlavním cílem kreativně orientovaného vyučování je rozvoj samostatnosti, touhy po poznávání a rozvoj kreativity žáků, využívající seberealizaci, svobodu rozhodování, emocionálnost, prožitkovost a další typické charakteristiky současného pojetí TV.

Principy kreativně orientovaného vyučování Princip samostatnosti při pohybové činnosti Princip vlastního tempa při pohybové činnosti Princip postupu při problémově orientovaných situacích či kreativizujících situacích Princip fantazie, fluence, flexibility, originality při pohybové činnosti Princip divergentního myšlení při pohybové činnosti Princip svobody rozhodování žáka při pohybové činnosti Princip radostnosti, prožitkovosti, emocionality při pohybové činnosti Princip dominující role žáka ve vyučovacím procesu

Hra jako nástroj pedagoga Komenský pojmenoval a soustavně využil didaktickou schopnost hry, ve které se člověk učí bez pocitu přinucení. Dle Holce (2000) hra pomáhá rozvíjet složky osobnosti člověka, individuální dovednosti, schopnosti a vlastnosti, např. samostatnost, zodpovědnost, tvořivost atd. Cvičí sociální dovednosti, např. rétoriku, komunikaci, asertivitu, týmovou spolupráci, strategické plánování, taktické myšlení, snášet porážky…

HRA Hra se tak stává i ve věku dospělosti jedním z významných účinných prostředků výuky a vzdělání a také prostředkem výchovy. Její výjimečná účinnost je postavena na silném autentickém osobním zážitku a s ním spojených emocích, umocňujících zkušenosti získané v průběhu hry (Holec in Hrkal,Hanuš, et al, 2000)