Hospodářské cykly a ekonomický růst

Hospodářské cykly

Hospodářské cykly Ekonomický vývoj probíhá v tzv. cyklech. Za nejvýznamnější lze považovat cyklus na počátku 30. let 20. století s hlubokými krizemi. Po roce 1945 díky aplikaci principů keynesiánské teorie k tak hlubokým krizím nedocházelo. Hospodářské cykly - periodicky se vyskytující výkyvy ekon. aktivity, které se projevují ve výkyvech makroek. veličin (např. cenové hladiny, zaměstnanosti, GDP, NI) Fáze hosp. cyklu: Recese – objem produktu klesá (krize, deprese, sestup) Sedlo – produkt na nejnižší úrovni (bod zvratu hosp. cyklu) Expanze – objem produktu roste (vzestup, oživení) Vrchol – nejvyšší úroveň produktu (bod zvratu hosp. cyklu) Trvání a průběh cyklu jsou v různých dobách a různých zemích i přes mnoho společných znaků odlišné.

Trend (dlouhodobý vývoj potenciálního produktu) Hospodářský cyklus Recese Sedlo Expanze Vrchol Co způsobí zvrat ve vývoji? Obvykle se vyčerpají zdroje oživení, např. splaskne investiční bublina, nenaplní se očekávání firem ohledně prodejů, objeví se pesimistický výhled do budoucna, … HDP klesá Nezaměstnanost roste Ceny obvykle klesají Co způsobí zvrat ve vývoji? Např. příčiny krize mohou odeznít, expanzivní HP začíná účinkovat na ekonomiku, objevují se optimistické vize do budoucna, … HDPreálný Trend (dlouhodobý vývoj potenciálního produktu) HDP roste Nezaměstnanost klesá Ceny obvykle rostou Cyklus

Příčiny cyklického kolísání ekonomiky Teorie vnitřních příčin - výkyvy způsobuje kolísání investiční a spotřebitelské poptávky, která vede ke kolísání GDP a zaměstnanosti (nezaměstnanosti) – viz interakce multiplikátoru a akcelerátoru. Pokles AD je spojován s pesimistickým očekáváním, které podnikatele vede k omezování investičních aktivit. Teorie vnějších příčin - rozhodujícím zdrojem je nesprávná MP a FP státu. Vláda může manipulovat s ekonomikou k podpoře volebních výsledků. Obvykle po volbách úsporný hospodářský režim a rok před volbami je naopak prosazována expanzivní hospodářská politika. Obecně hovoříme o následujících příčinách: politické příčiny (spojování hosp. cyklů s polit. cykly, krizemi), nedostatečná informovanost tržních subjektů, hospodářská politika vlády nebo centrální banky, nestabilita ve vývoji poptávky (poptávkové šoky – změny C, I, G, X) a nabídky (nabídkové šoky – změny cen VF, množství VF, produktivity VF). Změny produkční funkce (vlivem změn ve vybavenosti práce kapitálem, vlivem technologických změn, vlivem inovací apod.)

Ekonomický (hospodářský) růst Za ekonomický růst (economic growth) je považováno dlouhodobé zvyšování potenciálního produktu, obvykle měřeného pomocí HDP či HNP ve stálých cenách. (Krátkodobě hovoříme o expanzi) Ekonomický růst aproximuje: ekonomickou sílu národní ekonomiky – vyjádřena výší produktu dané země, ekonomickou úroveň společnosti – vyjádřena výší produktu na jednoho obyvatele, produktivitu národní ekonomiky – výše produkce na jednu výdělečně činnou osobu. O ekonomickém růstu hovoříme v praxi tehdy, jestliže reálný HDP (HNP) v roce t+1 je vyšší než v roce předcházejícím (t), neboli: HDPt+1 - HDPt  0 Ekonomický růst tedy vyjadřuje zvětšování (produkční) kapacity ekonomiky, neboli růst potenciálního produktu. (ten se však díky obtížnému měření často odvozuje od růstu skutečného reálného produktu) Hospodářským (ekonomickým) růstem se rozumí vzestup hospodářského potenciálu země, ke kterému dochází v souvislosti s kvantitativním zvyšováním (růstem) potenciálního hrubého domácího produktu. Při sledování růstu produktu je proto třeba odlišovat dvojí situaci: 1) Jedná se o zvýšení krátkodobé, které je po určité době vystřídané poklesem produktu. 2) Jedná se o dlouhodobý trend spojený obvykle s víceméně plynulým zvyšováním produkčních možností ekonomiky. V prvním případě jde o růst skutečného produktu ve smyslu jeho cyklického kolísání, ve druhém případě jde o dlouhodobý růst potenciálního produktu, neboli o hospodářský růst.

Druhy hosp. růstu Extenzivní růst – zvýšení množství výrobních faktorů Intenzivní růst – zvýšení produktivity výrobních faktorů Důležitý faktor je technický pokrok - projevuje se v rostoucí v produktivitě práce a kapitálu, takže roste celkový výstup i při neměnném množství výrobních faktorů; TP se projevuje inovacemi výrobků nebo inovacemi technologií, postupů Z hlediska příčin technického pokroku rozlišujeme: autonomní (endogenní) technický pokrok (jeho důvody spočívají v mikroekonomické oblasti), indukovaný (exogenní) technický pokrok (příčiny jsou ekonomické povahy, např. změny relací ceny a vzácnosti výrobních faktorů; racionalizace).

Zdroje hospodářského růstu Zdroji hosp. růstu mohou být: Kvantita výrobních faktorů Množství pracovníků Množství (přírodních) zdrojů Množství kapitálu Kvalita výrobních faktorů Zdokonalování VF Zvýšení kvality a využití práce, zdrojů a kapitálu Kombinace VF Lepší organizace řízení Nové technologie

Jak zabránit cyklům a podpořit hospodářský růst? Regulace agregátní poptávky (politika vysoké zaměstnanosti, protiinflační politika) Racionální měnová politika Prorůstová politika zaměřená na stimulaci růstu potenciálního produktu (prostřednictvím faktorů, které stimulují k práci, úsporám a investicím, např.: snižování daní, podpora investic do lidského kapitálu, financování vědy, výzkumu, infrastruktury