VÝBĚR - z populace rostlin se vyberou ty rostliny, které mají nějakou zajímavou vlastnost. Umělým výběrem tak člověk vybral např. z planých druhů travin předky dnešních obilovin. KŘÍŽENÍ - je druhá nejstarší šlechtitelská metoda a nejpoužívanější metoda při šlechtění rostlin. Křížením dochází ke spojování genetické informace dvou rodičů, kteří mají odlišný genetický základ pro znaky a vlastnosti. Křížení může byt vnitrodruhové (křížení 2 jedinců téhož druhu) nebo mezidruhové (či dokonce mezirodové - křížení různých druhů či rodů, např. Triticale – kříženec žita a pšenice).
Nejčastěji se používá při šlechtění ovocných a okrasných stromů. a)Roubování - přenesení roubu ( u dřevin obvykle část letorostu -větvička) - z jedné rostliny na jinou vhodnou rostlinu –tzv. podnož. b) Očkování – přenesení očka ( pupen se štítkem z kůry) na rostlinu, která bude tvořit kořenový systém budoucí rostliny – na podnož.
4. hodina Sady a ovocné zahrady K pěstování ovoce zakládá člověk umělé ekosystémy – sady a ovocné zahrady. Ovoce např. jablka, hrušky, švestky, meruňky, jahody,…. byly vyšlechtěny výběrem nebo křížením z planě rostoucích rostlin. Křížení: záměrné přenesení pylu vybrané rostliny na pestík jiné vybrané rostliny. V sadech – byliny a traviny, např. řebříček obecný, jetel luční, jetel plazivý, vikev plotní, zvonek rozkladitý, srha říznačka.
Závěr: 1)Které druhy ovoce znáš? Kde ovoce pěstujeme? Jak získáváme vhodné vlastnosti rostlin a plodů? 2)Jaké byliny rostou často pod ovocnými stromy?