Mezinárodní vztahy Bc. Lukáš Vacík

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
EVROPSKÁ INTEGRACE Mgr. Michal Oblouk.
Advertisements

Bezpečnost, bezpečnostní hrozby a rizika
OSN OSN= organizace spojených národů
Svět na rozcestí Evropa Supervelmoci – SSSR, USA Atomové zbraně.
Vybrané události léta SVĚT PO 2. SVĚTOVÉ VÁLCE Vybrané události léta.
NATO.
Válka ve Vietnamu.
Svět Západu a vznik NATO
Mezinárodní vztahy Test 5..
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační.
MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE
Problémy poválečného světa
Mezinárodní vztahy Mgr. Lukáš Vacík
SEVEROATLANTICKÁ ALIANCE
STUDENÁ VÁLKA.
ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA STUDENÉ VÁLKY
EVROPA A EUROATLANTICKÝ PROSTOR I: STUDENÁ VÁLKA
GLOBÁLNÍ PROBLÉMY DNEŠKA Stanislav Polouček International School of Management Prešov, Slovakia.
Základní škola a Mateřská škola, Šumná, okres Znojmo OP VK Tematický celek: Dějepis II. stupeň Název a číslo učebního materiálu Sovětizace.
ČR A JEJÍ POSTAVENÍ V SOUDOBÉM SVĚTĚ
Základní škola a Mateřská škola, Šumná, okres Znojmo OP VK Tematický celek: Dějepis II. stupeň Název a číslo učebního materiálu Nástup komunistického.
STÁTY A ORGANIZACE VÝCHODNÍHO BLOKU
Polovina 50. let 20.století Milan Šimek Dějepis a občanská výchova
Mezinárodní vztahy Bc. Lukáš Vacík
Trojitý zápisník Přečti si citaci.
Postavení Evropy ve světě
Studená válka.
Společná bezpečnostní a obranná politika EU Tomáš Weiss. 1
Studená válka – 2. fáze uč
Nový svět Petr Machala. Jaké byly výsledky II. světové války?
Opakování 11. přednáška Přednáška 1. Úvod do MV + základní pojmy.
Studená válka Poválečné uspořádání Německa Založení vojenských paktů
Dopady změn bezpečnostního prostředí v Evropě a ve světě na bezpečnostní politiku ČR ve střednědobém (3-5 let) a dlouhodobém horizontu (10 let) Alžběta.
Česká společnost a její vztah k zajišťování bezpečnosti a ozbrojeným silám PhDr. Libor Frank, Ph.D. Vedoucí Oddělení bezpečnostních studií a analýz Centrum.
EVROPA A SVĚT PO ROCE 1945.
3. přednáška Bc. Lukáš Vacík
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název školy Gymnázium Česká a Olympijských nadějí, České Budějovice, Česká 64 Název materiálu VY_32_INOVACE_ZV_3_KRE_10_MEZINARODNI_VZTAHY.
Digitální učební materiál Název projektu: Inovace vzdělávání na SPŠ a VOŠ PísekČíslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Škola: Střední průmyslová škola a.
Konflikty. 3 základní druhy mezilidských interakcí Spolupráce.
Klasifikace MO Podle typu členství Podle rozsahu členství Podle cílů a pole působnosti.
Studenoválečnický konsenzus. 1. „studenoválečnický konsenzus“ 2. Dlouhý telegram ( ) 3. Trumanova doktrína 4. Evropský program obnovy – OEEC.
Východní blok Hlavní stát východního bloku byl SSSR. Skládal se z 15 svazových republik. Byl to největší stát světa. Měl vliv ve střední a jihovýchodní.
ZŠ Brno, Řehořova 3 Já a společnost Výchova k občanství ročník III
3. Fáze (60. léta). -Nejen z ekonomických důvodů, ale hlavně kvůli politickému útlaku utíkaly tisíce lidí z východního Německa do západního -Východní.
Geopolitika a geostrategie Úvod do kurzu Definice pojmů apod.
80. Léta a Reaganova doktrína. Volební kampaň 1980 Kritika předchozích administrativ Reaganova doktrína I. Reaganova doktrína II. Projekt SDI Vztahy se.
BEZPEČNOST A OZBROJENÉ SÍLY
Závěrečné opakování - přehled přednášek
Stát Definice, funkce, typy.
Obchodní akademie, Střední odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Hradec Králové Autor: Mgr. Ernest Seifert Název materiálu:
Politologie a mezinárodní vztahy
4.Fáze (70. a 80. léta).
Obchodní akademie, Střední odborná škola
2. fáze studené války – V čele Sovětského svazu Stalina vystřídal Nikita Sergejevič Chruščov V SSSR došlo k mírnému uvolnění poměrů Po Stalinově.
MEZINÁRODNÍ OBCHOD 2016 východiska; komparace svět - ČR
OHNISKA NAPĚTÍ A KONFLIKTŮ VE SVĚTĚ 2.POLOVINY 20.STOLETÍ
STUDENÁ VÁLKA 1.
Polovina 50. let 20.století Milan Šimek Dějepis a občanská výchova
NÁZEV ŠKOLY: SOŠ Net Office Orlová, spol. s r. o.
Východní blok Hlavní stát východního bloku byl SSSR. Skládal se z 15 svazových republik. Byl to největší stát světa. Měl vliv ve střední a jihovýchodní.
Digitální učební materiál:
Úvod, základní principy a cíle
Autor: Mgr. Milena Hainišová Datum: Název: VY_32_INOVACE_12_DĚJEPIS
NÁZEV ŠKOLY: SOŠ Net Office Orlová, spol. s r. o.
Ozbrojený konflikt a válka
Název školy: Základní škola a mateřská škola Domažlice , Msgre B
Relevantní legislativa a dokumenty – viz dále
Studená válka - 1. fáze uč. 96 – 101 PS
Cesta ke studené válce v Evropě
EVROPA PO II. SVĚTOVÉ VÁLCE
Transkript prezentace:

Mezinárodní vztahy Bc. Lukáš Vacík 5. přednáška 24.11.2011 Válka a řešení konfliktů v MV

Řešení konfliktů v MV Co je to řešení konfliktů v MV ??? Kdy se začíná zkoumat ??? Největší rozkvět výzkumu ???

Řešení konfliktů v MV Samotný Výzkum míru až od 50.let 20.st. (Peace Research) jako sub-disciplína MV Reakce na Studenou válku Cíl - naprosté odstranění války Kontrola a řešení konfliktů 60.léta (USA) Propojení obou oborů – Výzkum míru a konfliktů „Conflict Resolution“

Řešení konfliktů v MV 1966 – založení Stockholm International Peace Research Institute (SIPRI) První státní institut pro zkoumání míru a konfliktů Každý rok – významná ročenka Světové renomé 1970´s-rozmach institutů v západním světě

Řešení konfliktů v MV 70. léta – konflikt SEVER x JIH Nový fenomén Asymetrické konflikty, konflikty zájmů Redefinice základních pojmů Období détente – přelom 1970´s a 1980´s Plány strategické obranné iniciativy Návrat ke starým tématům Podmínky zabránění konfliktu, příčiny války, definice zbrojení

Řešení konfliktů v MV Konec bipolární konfrontace Nová témata – vývojová dynamika, enviromentální konflikty, společenské procesy Koncept bezpečnosti – redefinice Do 1990´s – vojensko-politická bezpečnost Po 1990´s – ekologická, sociální, ekonomická bezpečnost Pojem sekuritizace – Ole Weaver, Burry Buzan

Konflikt a jeho definice Co je to konflikt ??? Kdy začíná a kdy končí ??? Je hybnou silou vývoje společnosti ??? Je možné konflikty vymítit a je to vůbec žádoucí ???

Konflikt a jeho definice Definovat konflikt je velmi složité a komplexní „Konflikt je sociální skutečnost, kdy proti sobě stojí nejméně 2 strany mající odlišný pohled na určitou skutečnost a fakt….“ (Waisová) Užší vymezení: „střet překrývajících se zájmů v oblasti národních hodnot a témat…“ (Pfetsch, Rohloff)

Konflikt a jeho definice Každý konflikt musí mít: Trvání a hloubku Průběh mezi nejméně 2 stranami Rozhodnutí aktérů prosadit svůj zájem Alespoň 1 strana by měla být stát Platí to dnes ???

Nástroje v průběhu konfliktu Jaké jsou nástroje v průběhu konfliktu ???

Nástroje v průběhu konfliktu Vyjednávání Autoritativní rozhodování Hrozba Nátlak Pasivní nebo aktivní ukončení Použití násilí (války)

Konflikt a jeho definice Konflikty vznikají v době míru i války Konflikt není podmínkou války mění se ve válku díky jednání zúčastněných stran

Jaké jsou druhy konfliktů ??? (3)

Druhy konfliktů Vnitřní konflikt Mezinárodní konflikt Mezistupeň obou úrovní

Vnitřní konflikt Nevládní / opoziční skupina se postaví proti vládě Vztahuje se k vládě či ústředním mocem Minimální podíl vnější pomoci X zapojení vnějších sil

Mezinárodní konflikt Stojí proti sobě nejméně 2 státy Velmi často i spor s hnutími za národní nezávislost – příklad ???

Mezistupeň vnitřního a mezinárodního konfliktu Vnitřní konflikt nabývá mezinárodní podtext: Zahraniční vojenská pomoc Zahraniční podpora jedné strany Přenesené tématu konfliktu do jiné země Intervence cizího státu

Konfliktní cyklus Co je to konfliktní cyklus ??? Jak vypadá ???

Konfliktní cyklus Vznik konfliktu Manifestace Eskalace Deeskalace Určité okolnosti Manifestace Nesoulad jedné strany s druhou Eskalace Vyhrocení konfliktu – až k válce Deeskalace Oslabení o omezení Ukončení konfliktu Možnost zpětné vazby mezi jednotlivými stádii

Prevence a management a řešení konfliktů Kdo se podílí na prevenci a managementu a řešení konfliktů ???

Prevence a management a řešení konfliktů Podíl celé řady aktérů MPS: OSN Regionální MO Státy Skupiny států Jedinci NGO´s

Prevence konfliktů Prevence eskalace sporů do ozbrojených střetů Prevence znovuoživení starých sporů Prevenci rozšíření stávajících konfliktů Nástroje prevence: Vojenské nástroje Nevojenské nástroje

Preventivní nástroje ??? Jaké jsou preventivní vojenské nástroje a jaké jsou preventivní nevojenské nástroje ???

Preventivní vojenské nástroje Politiky odstrašení Bezpečnostní garance Udržení či obnovení lokální či regionální rovnováhy sil Hrozba / demonstrace použití síly

Preventivní nevojenské nástroje Omezení použití síly Režimy kontroly zbrojení Opatření podporující důvěru Dohody o neútočení Peacekeepingové síly Demilitarizované zóny, mírové zóny Zbrojní embarga, blokády Podpora spolupráce armád Vyjednávání Varování

Jaké jsou preventivní diplomatické nástroje ???

Diplomatické iniciativy a nástroje Arbitráž Smírčí řízení Vyšetřovací komise Dobré služby Inspekce Soudní řízení Preventivní diplomacie Mediace

Preventivní diplomacie Multilaterální vztahy, kde žádný aktér nemá výhradní možnost zasahovat do prevence a řešení konfliktů Široká paleta účastníků IGO´s NGO´s Státy Jedinci Regionální aspekt je klíčový

Co je to Peacekeeping ??? S jakou MO je spojován ???

Udržení míru - peacekeeping Koncept PEACEKEEPINGu Použití neutrální vojenské (nebo civilní) síly k pomoci jednotlivým stranám sporu v prevenci, managementu a řešení konfliktu Pod mandátem MO (OSN) Použití síly pouze na sebeobranu K operace nutný souhlas všech stran konfliktu Není definován v Chartě OSN

Řešení konfliktu – peace-making Aktuální po vypuknutí konfliktu Snaha a mírové uspořádání Nejdříve celá řada nástrojů – diplomatické, smírčí a soudní iniciativy Poté peace enforcement – vynucení míru Bez souhlasu státu Čl. 7. Charty OSN

Budování míru – peace-building Po skončení konfliktu Upevnění politického řešení – ekonomická obnova – civilní rekonstrukce Někdy koncept „nation-building“ – budování kulturních a sociálních vazeb mezi obyvateli

Pozorování voleb Co víte o fenoménu pozorování voleb ??? V jakých zemích působí ???

Pozorování voleb Rozkvět především po rozpadu bipolárního uspořádání Pozorovatelské volební mise – v rizikových oblastech (demokratický deficit) Vyslání na základě žádosti dané země Organizace a transparentnost voleb OSN, OBSE

Dimenze konfliktu Válka Krize Nestabilní mír Stabilní mír Trvalý mír

Válka Ozbrojené střetnutí Trvalý charakter Mezi organizovanými ozbrojenými silami Různé formy: Anarchie Dlouhodobá Horká Příklady ???

Krize Konfrontace a nedorozumění mezi aktéry Aktéři mobilizují své ozbrojené síly Vstup do střetu za určitých okolností Omezené střety mezi protivníky Silové konfrontace Příklad ???

Nestabilní mír Negativní mír Rozpory se zvětšují – pravděpodobnost konfliktu je malá Nepřátelé – nepoužijí sílu Hrozba deterence Rovnováha sil Role preventivní diplomacie Příklad ???

Stabilní mír Studený mír Určitá komunikace a spolupráce – cílem je udržet stabilitu aktérů Bez vojenské spolupráce Konflikty bez použití síly Předvídatelné chování aktérů Příklad ???

Trvalý mír Pozitivní mír Vyspělé vztahy a kooperace aktérů Možný vznik vojenské aliance proti společným hrozbám Sdílení hodnot, cílů a institucí Mírové řešení sporů Příklad ???

Konflikt Východ - Západ vs. Studená válka

Konflikt Východ - Západ Určoval 45 strukturu MPS Konflikt Východ – Západ X Studená válka Odlišnost pojmů Konflikt Východ – Západ Celé období bipolární konfrontace Studená válka 1947/48 - 1953

Vznik konfliktu Neslučitelné tendence demokratického kapitalistického uspořádání X komunistické uspořádání Vznik mocenských konkurentů v MPS Včetně vlastních vnitřního uspořádání Příčiny již mnohem dříve Přelom 19. a 20. st.

Vývoj konfliktu 2 vítězné velmoci po 2.sv.v.-USA a SSSR Moc v Evropě především pro SSSR Moc globálně především pro USA – jaderný monopol Rozdílné tendence byly mezi oběma velmocemi po celou dobu Pouze po dobu 2.sv.v. potlačeny kvůli boji proti společnému nepříteli Založení OSN – převaha USA a kooperační tendence

Vývoj konfliktu SSSR měl 2 možnosti: SSSR začal posilovat vlastní moc Spolupráce s USA jako za války Unilaterální posílení vlastní moci SSSR začal posilovat vlastní moc Reakce USA – zadržování SSSR moci Trumanova doktrína Založení NATO (1949) Vznik komunistické Číny – ohrožení zájmů USA a Evropy

Vývoj konfliktu Posílení vnitřní i vnější moci SSSR po 2.s.v.v Sovětizace St.Evropy Průmysl Export moci – rozdělené Německo Problematika Německa – každá velmoc řeší sama Odmítnutí Marschallova plánu

Vývoj konfliktu Válka v Koreji 1950-1953 Vstup SRN do NATO (1955) Šíření komunismu – reakce USA (zadržování) Vstup SRN do NATO (1955) Vznik Varšavského paktu → Definitivní rozdělení Evropy aliancemi a proti-aliancemi Vznik aliančního bipolárního uspořádání – stabilní situace

Vývoj konfliktu 2. Berlínské krize 1958-61 Karibská krize (1962) Enormní eskalace konfliktu Téměř až jaderná konfrontace Umístění SSSR raket na Kubě Reakce USA – prezident Kennedy SSSR stáhnul rakety Ani jedna strana není schopna riskovat přímé nukleární zaútočení Přímá telefonní linka Moskva-Washington

Vývoj konfliktu 60.léta – strategická stabilita Rovnováha moci = rovnováha odstrašení USA strategie hromadné odvety (massive retaliation) USA strategie pružné odpovědi (flexible response) Symetrické ohrožení – vzájemně zajištěného zničení MAD (mutually assured destruction)

Vývoj konfliktu 70.léta v Evropě – období détente Uvolnění vztahů Svolání celoevropské konference Vars.smlouvy a NATO Podepsání dokumentu KBSE – založení Konference o bezpečnosti a stabilitě v Evropě (Helsinky 1975) USA a Čína – sbližování – „pingpongová diplomacie“ Ukončení války ve Vietnamu Podpis SALT I (Strategic Arm Limitation Talks)-snížení počtu jaderných zbraní Krize uvolňování na konci 70. let

Vývoj konfliktu Brežněvova doktrína Socialistický internacionalismus Omezení suverenity satelitních států v zájmu SSSR Socialistický internacionalismus Nová USA administrativa – R. Regan (1981) SSSR jako „impérium zla“ Soutěž ve zbrojení se SSSR (ten není schopen) Rozmisťování nových US raket Pershing II v Evropě Nová US Strategická obranná iniciativa SDI (Strategic Defence Iniciative) Carterova doktrína (oblast Perského zálivu) Životní zájmy USA Sblížení s Čínou – strategický partner pro US v Asii

Ukončení konfliktu Nástup M.Gorbačova jako GT KSSS (1985) SSSR má 2 možnosti-pokračování konfliktu X kooperace Tzv. nové myšlení SSSR Spolupráce se Západem Velmi podobný náhled na hodnoty jako na západě Začátek odzbrojování – START (Strategic Arms Control Reduction Talks)

Ukončení konfliktu Mnohem lepší situace než détente Integrační metody do všech oblastí vzájemných vztahů USA-SSSR Noví aktéři MPS Čína Státy NATO Indie

Seznam konfliktů http://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_v%C3%A1lek