MODELOVÁNÍ Petr Matějů „Ke kořenům sociálně psychologického modelu sociální stratifikace“ Ke kořenům sociálně psychologického modelu sociální stratifikace

Strukturní modelování vývoj sociálně psychologického modelu sociální stratifikace (USA) meritokratický stratifikační systém x askriptivní systém zkoumání vzájemného vztahu proměnných základní rovnice: ??? pozice ve stratifik.systému (zaměst.status) Ke kořenům sociálně psychologického modelu sociální stratifikace

Základní model (Blau, Duncan 1967) „baseline model“ – příliš jednoduchý – rozšiřování a modifikace proces a mechanismy ovládající alokaci jedinců v zaměstnaneckém systému základní hypotéza: převaha universalismu meritokratických principů nad askripcí základní metoda: „path-analýza“ základní poznatky: - klíčová role vzdělání při dosahování zam. statusu - vzdělání vysvětluje téměř veškerý efekt soc.původu na zaměstnanecký status - vzdělání do značné míry nezávislé na rodinném původu Path-analýza = analýza drah původně genetika – studium genetických vazeb (Wright) metoda kauzální analýzy, vychází z modelu přímých vazeb mezi měřenými proměnnými proměnnými zkoumaného systému Ke kořenům sociálně psychologického modelu sociální stratifikace

Základní Model (Blau, Duncan 1967) Ke kořenům sociálně psychologického modelu sociální stratifikace

Základní model (Blau, Duncan 1967) model potvrdil hypotézu o vzdělání jako klíčovém faktoru životního úspěchu vzdělání se ukázalo jako nezávislé na sociálním původu => vzdělání jako mediátor mezi soc.původem a dosaženým zaměstnaneckým statusem v dalším rozvoji modelu otázka distribuce vzdělání Ke kořenům sociálně psychologického modelu sociální stratifikace

Rozšířený model (Duncan 1968) přidává proměnné : nezávisle proměnné „raná“ inteligence počet sourozenců závisle proměnné „pozdější“ inteligence příjem model jako celek vyčerpává 42%variance dosaženého vzdělání, z toho 16% přímý vliv inteligence 14% vliv soc.původu realizujícího se prostřednictvím inteligence 11% přímý vliv soc.původu Ke kořenům sociálně psychologického modelu sociální stratifikace

Rozšířený model (Duncan 1968) závěr: inteligence sama o sobě vyčerpává více variance než kombinace 3 proměnných vyjadřující sociální původ – pokud nebereme úvahu jejich vliv realizující se prostřednictvím inteligence pokud jde o roli inteligence ve zprostředkování mezi sociálním původem a dosaženým vzděláním, ukazuje se, že značná část vlivu sociálního původu se realizuje díky korelaci mezi sociálním původem a inteligencí (neřeší, zda se jedná o korelaci způsobenou dědičností nebo vlivem prostředí, či kombinací obou těchto faktorů) Ke kořenům sociálně psychologického modelu sociální stratifikace

Ke kořenům sociálně psychologického modelu sociální stratifikace

Modifikovaný Duncanův model (Matějů 1990) cílem modelu zpřehlednit vztahy mezi soc.původem, inteligencí a vzděláním vypuštěny nepodstatné vazby (test významnosti) + vypuštěna raná inteligence nejsilnější zdroj vysvětlené variance dosaženého vzdělání = inteligence (0,408), přímý vliv soc.původu malý (FED 0,162, FOC 0,2) variance v inteligenci vysvětlena pouze z 10% sociálním původem Ke kořenům sociálně psychologického modelu sociální stratifikace

Modifikovaný Duncanův model (Matějů 1990) Ke kořenům sociálně psychologického modelu sociální stratifikace

Počátky sociálně psychologického modelu (Sewell a Shah 1967) východiska: 1) klíčová role vzdělání v procesu alokace jedinců v zaměstnaneckém systému 2) převážná většina efektu soc.původu se realizuje prostřednictvím vzdělání 3) úloha školy spočívá v tom, že třídí jedince podle rozdílů ve schopnostech a provádí jejich distribuci do vzdělávacích kolejí + navíc 4) soc.psychologické faktory (rozdíly v motivacích, hodnotách, aspiracích, ochota rodičů a významného soc.okolí poskytnout finanční a hl.psychickou podporu…) Ke kořenům sociálně psychologického modelu sociální stratifikace

Počátky sociálně psychologického modelu (Sewell a Shah 1967) sociální původ „intenzita dosažené vzdělanostních vzdělání inteligence aspirací“ analýza jednotlivých faktorů ovlivňujících formování vzdělanostních aspirací adolescentů data z Wisconsinského panelu Ke kořenům sociálně psychologického modelu sociální stratifikace

Sociálně psychologický model (Sewell, Haller, Portes 1969) hypotézy: určité soc. strukturní a psychologické faktory ovlivňují jak charakter „soc.významného okolí“ na adolescenta, tak ohodnocení svých vlastních schopností působení významného soc.okolí a zřejmě i odhad vlastních schopností ovlivňují úroveň vzdělanostních a profesních aspirací úroveň aspirací má zásadní vliv na dosažené vzdělání vzdělání zásadním způsobem ovlivňuje zaměstnanecký status Ke kořenům sociálně psychologického modelu sociální stratifikace

Sociálně psychologický model (Sewell, Haller, Portes 1969) Ke kořenům sociálně psychologického modelu sociální stratifikace

Sociálně psychologický model (Sewell, Haller, Portes 1969) významná zjištění: a) pozitivní korelace mezi sociálně ekonomickým původem (SES) a mentálními schopnostmi (ABIL). b) mentální schopnosti (ABIL) výrazně determinují školní výkon (AP). c) klíčovou proměnnou modelu je vliv „významného sociálního okolí“ (SOI). d) efekt mentálních schopností na SOI je nepřímý, tj. realizuje se prostřednictvím školního výkonu, resp.školního úspěchu (AP). e) nelze vyloučit, že existuje i přímý efekt sociálně ekonomického původu na působení významného sociálního okolí. f) vliv očekávání a podpory ze strany významného sociálního okolí (SOI) na kariéru adolescenta se realizuje v prvé řadě prostřednictvím formování jeho vzdělanostních a profesních aspirací (EASP, OASP). Ke kořenům sociálně psychologického modelu sociální stratifikace

Sociálně psychologický model (Sewell, Haller, Portes 1969) g) dosažené vzdělání je v prvé řadě určeno vzdělanostními aspiracemi a očekáváními ze strany významného sociálního okolí. Přímý efekt sociálního původu a mentálních schopností na dosažené vzdělání se neočekává. h) dosažený zaměstnanecký status je přímo ovlivněn pouze dosaženým vzděláním a profesními aspiracemi. Přímý vliv sociálního původu se opět nepředpokládá. Ke kořenům sociálně psychologického modelu sociální stratifikace

Ke kořenům sociálně psychologického modelu sociální stratifikace Hlavní závěr modelu „model poskytuje kauzální argument ve prospěch hypotézy, že sociální původ a mentální schopnosti působí na vzdělanostní a zaměstnaneckou kariéru prostřednictvím intervenujících mechanismů sociálně psychologické povahy“ (Matějů, P. 2005. „Ke kořenům sociálně psychologického modelu sociální stratifikace“. Sociologický časopis/Czech Sociological Review 41: 19). Ke kořenům sociálně psychologického modelu sociální stratifikace

Ke kořenům sociálně psychologického modelu sociální stratifikace Problémy modelu testování na velmi spocifické populaci – problém zobecnění metodologické problémy (Hauser): a) dvě klíčové proměnné modelu (SES a SOI) byly pro analýzu definovány jako lineární indexy =>ztráta informace o jejich struktuře b) použití indexů (ať už váhy arbitrárně nebo na základě faktorové analýzy) neumožňuje mít pod kontrolou chybu měření v původních indikátorech Ke kořenům sociálně psychologického modelu sociální stratifikace

Ke kořenům sociálně psychologického modelu sociální stratifikace Revize modelu Hauser – revize modelu - aplikace modelu MIMIC (multiple indicators – multiple causes) soc.ek.původ SES definoval jako lineární kompozit 4 přímo měřených proměnných (vzdělání otce, vzdělání matky, zaměstnanecký status otce a příjmy obou rodičů) sociálně významné okolí SOI – lineární produkt 3 proměnných (povzbuzování ze strany rodičů, povzbuzování ze strany učitelů a plány vrstevníků) druhá revize – změny Hausera + navíc příjem jako závisle proměnná Ke kořenům sociálně psychologického modelu sociální stratifikace

Ke kořenům sociálně psychologického modelu sociální stratifikace Revize modelu Hauser, Tsai, Sewel - zahrnutí kontrol chyb měření model se vzdálil svému zákl.poslání, tj.reprezentovat určitou komplexní teoretickou hypotézu => návrat k původní formulaci modelu a testovat ji na modelu, kt. by do sebe plně integroval do té doby ověřené principy definice latentních proměnných + kontrolu nad chybami měření Ke kořenům sociálně psychologického modelu sociální stratifikace

Blau – Duncanova formulace návrat k Blau-Duncanově formulaci závěr: většina efektu vzdělání na zaměstnanecký status neplyne z toho, že by vzdělání hrálo roli nástroje přenosu soc.ek.statusu z generace na generaci, ale z toho, že v procesu získávání vzdělání působí soc.psychologické procesy včetně těch, které jsou reprezentovány v modelu Ke kořenům sociálně psychologického modelu sociální stratifikace

Kritická reflexe sociálně psychologického modelu Alan Kerckhoff – model nechává stranou skutečnost, že lidé na různých stupních stratifikačního systému vnímají, jaké možnosti se jim a jejich dětem reálně otevírají - bez ohledu na výsledky socializačního procesu vnější omezení omezení snižují šance na získání vyššího vzdělání a zaměstnaneckého statusu - málo citlivý na diskriminaci a třídní bariéry metodologická kritika – viz. revize – zvýšení vlivu sociálního původu - po metodologické stránce model těžko napadnutelný Ke kořenům sociálně psychologického modelu sociální stratifikace

Kritická reflexe sociálně psychologického modelu implicitní kritika – vyvinutí alternativního paradigmatu - např. Goldthorpe Ke kořenům sociálně psychologického modelu sociální stratifikace

Vztah k výzkumu sociální stratifikace u nás inspirativní v tom, jak závažnou roli hrají v dosahování cílů a tudíž i reprodukci nerovností sociálně psychologické faktory analýza stratifikace se ani u nás neobejde bez studia subtilnějších rovin sociální reality, jakkoli se naše společnost nachází ve fázi formování spíše robustnějších „třídních“ dimenzí sociální diferenciace Ke kořenům sociálně psychologického modelu sociální stratifikace