S L A V O N I C E

Městečko na česko-moravsko-rakouském pomezí

Má asi 2 700 obyvatel, leží 1 km od hranic s Rakouskem Má asi 2 700 obyvatel, leží 1 km od hranic s Rakouskem. Slavonice jsou známé pro své dobře zachované renesanční stavby. Každoročně hostí velké množství kulturních akcí

Slavonice – renesanční perla uprostřed hraničních lesů Krása příhraničního městečka se rodila od 12. století. Tehdy však bylo pouze strážní osadou na křížení obchodních cest mezi Prahou, Vídní a Brnem s Českými Budějovicemi, potažmo bavorským Pasovem. Největší slávy a rozkvětu se Slavonicím dostalo v 16. století, kdy byl ruch na obchodnických stezkách roku 1526 podpořen založením poštovní stanice

Stará pošta, dříve přepřahací stanice poštovní cesty z Vídně do Jihlavy

Nejvýznamnější památky jsou na náměstí Míru a Horním náměstí

Horní náměstí

Náměstí Míru Obě jsou od sebe oddělena kostelem Nanebevzetí Panny Marie a městskou věží

Slavonice jsou městskou památkovou rezervací

Náměstí Míru 473, průchod

Jsou zde pozdně gotické a renesanční měšťanské domy, z nichž některé se mohou chlubit krásnou sgrafitovou výzdobou Renesanční dům č. 520

Jindy jde zase o figurální nebo malovanou výzdobu

Stavělo se na velice úzkých pozemcích, majitelé své domy směřovali hlavním vchodem na náměstí a hospodářské budovy na zadní trakty

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Městská věž Vytváří z daleka viditelnou dominantu města. Byla postavena v letech 1503–1549 a je vysoká 56,5 m. Na ochoz, který se nachází 35 m nad zemí, vede celkem 175 (172 ?) schodů. Je z ní jedinečný rozhled na celé Slavonicko a rakouské příhraničí. Pokladna je až nahoře

Věž kostela Nanebevzetí Panny Marie Pod ochozem se nachází zvonice z roku 1750 nesoucí 7 zvonů. V 6.patře býval byt hlásného Ale : Jednou se píše „Městská věž“, jindy „Věž kostela.“ Kostel je ze 14. stol., věž ze století 16. a byla postavena za finanční podpory soukenického cechu. Komu tedy patří ? Městská věž

Náměstí jsou lemována řadami domů, pocházejících z poloviny 16. století

Kašna se sochou P. Marie na náměstí Míru

Renesanční dům asi z poloviny 16. století nám. Míru 460, Slavonice

Kašna se sochou sv. Floriana (patrona hasičů) na Horním náměstí

Z masivního opevnění města se dochovala část hradeb včetně půlkruhových bašt

Do města se původně mohlo vstoupit třemi branami, dvě z nich stojí, třetí byla zbořena. První je Dačická (též Bolíkovská nebo Červená) brána. Původně byla gotická, asi před polovinou 16. století byla upravena a podstatně zvýšena Dačická brána

Dačická brána

Druhou je Znojemská (Jemnická) brána

Východně od centra města byl na Špitálském předměstí vystavěn kostel svatého Jana Křtitele, založený při městském špitále Kostel sv. Jana Křtitele

Horní náměstí

Náměstí Míru (Dolní náměstí)

Domy čp. 517, 518 a 519 na Horním náměstí

Hotel Besídka Horní náměstí 522

Sklípková klenba v mázhauzu (Mázhaus je rozměrná místnost zaujímající celou přední část přízemí měšťanského domu. Tento prostor byl užíván především k výčepu piva. Nebyl vytápěn)

SÁL S FRESKOVOU VÝZDOBOU Fresky pocházejí z doby okolo roku 1560

Cechovní sál s kolorovanými sgrafity v pásech představujícími výjevy Nového Zákona, erby, německými nápisy datovanými do roku 1556

Dům čp. 450 – „U Dobré duše“ v Dačické ulici

Dům čp. 461, Dolní náměstí je pozdně gotický jednopatrový dům

Městské muzeum bylo založeno v roce 1925. Sídlí na náměstí Míru Dům čp. 478 je pozdně gotický až renesanční dům z roku 1551

Dům čp. 480, 479, 478, Dolní náměstí

Dům čp. 517 na Horním náměstí

Měšťanský dům č.p. 454

nám. Míru 465

Měšťanský dům s podloubím, nám. Míru 466

Na dolním náměstí Míru a Horním náměstí vyrostly překrásné domy, pod kterými je ukryté tajemství, unikátní systém středověkých podzemních chodeb. Podzemní kobky pocházejí z 13. století a zasahují až pod náměstí

Na náměstí Míru v domě č. 480 (cukrárna) je vchod do městského podzemí Na náměstí Míru v domě č. 480 (cukrárna) je vchod do městského podzemí. Prozkoumaná část v délce 1375 m se nachází v hloubce 4 - 7 m pod povrchem terénu. Gotické chodby jsou částečně zpřístupněny ve dvou prohlídkových trasách. Ta kratší měří 136 m, ta delší, náročnější, měří 380 m. Prohlídka chodeb je s průvodcem

Mázhaus domu č.p. 480 (cukrárna), kde je vstup do podzemí

Na cestu obdrží návštěvníci ochranný oděv - holínky, pláštěnku a baterku

Podzemí je jednou z nejstarších částí města Podzemí je jednou z nejstarších částí města. Nejprve byly vyhloubeny tzv. lochy, když došlo k nárůstu hladiny vody, byly lochy propojeny chodbami, které ji odváděly

Úchvatný ráz chodbám dává fakt, že jsou vytesány ručně kladivem a želízkem. Práci s největší pravděpodobností mají na svědomí horníci z Jihlavska. Funkčnost systému spočívala v odvádění spodní vody a vody prosakující z umělých nádrží na povrchu Slavonické podzemí

Průměrná výška profilu chodby je 1,5 m a šířka 0,5 m

Důmyslný středověký podzemní odvodňovací systém sloužil taky jako obranná komunikace. Podle malých detailů lze říci, že systém byl dokonce zdrojem pitné vody pro obyvatele města v době nebezpečí Podzemní odvodňovací systém chodeb

Systém na Dolním náměstí dnes funguje stejně jako ve středověku Systém na Dolním náměstí dnes funguje stejně jako ve středověku. Odvádí vodu novým kanálem, který nahradil funkci hradebního příkopu, do Slavonického potoka. Tímto se podstatně snížila hladina spodní vody

Větrací průduch z podzemí na Horním náměstí K O N E C Větrací průduch z podzemí na Horním náměstí

S pomocí internetu (i takovýchto stránek) sestavil Nádraží ČD Slavonice S pomocí internetu (i takovýchto stránek) sestavil Jak je vidět, leckde by trocha cenzury neškodila