Bezpečnost chemických výrob N Petr Zámostný místnost: A-72a tel.:

Specifická rizika chemických reakcí  Reaktivita látek  Laboratorní měření reaktivity  Reaktory s exotermní reakcí

Rizika spojená s chemickými reakcemi  Chemické reakce mají potenciál uvolnit energii  zvýšení teploty  zvýšení tlaku chemickou látku  zvýšení tlaku (plyn)  toxickou  hořlavou  korozivní

Rizika spojená s chemickými reakcemi  Přičiny havárií způsobených reakcí uvolnění energie nebo látky je prudké uvolnění energie nebo látky je neočekávané  Obtížná charakterizace (kvantifikace) rizika široké spektrum možných scénářů  nečistoty  katalytické efekty  změny koncentrace na vstupu  poruchy zařízení

Rizika spojená s chemickými reakcemi  Obtížná charakterizace (kvantifikace) rizika široké spektrum možných scénářů  akumulace nezreagované suroviny  špatné promíchávání  reakce v nežádoucích místech  vedlejší reakce

Nebezpečné chemické reakce  Jedna reagující látka polymereace rozklad  iniciace teplotou, mechanicky izomerace disproporcionace

Nebezpečné chemické reakce  Více reagujících látek látky reagující s kyslíkem látky oxidující látky reagující s vodou reakce s nedokonale prozkoumaným chemismem řetězové reace (radikálové)

Lokace rizik  Skladování nepromíchávaný zásobník velká zádrž, možné fázové rozhraní  Míchání a jiné fyzikální operace změna koncentrace, specifického povrchu absorbce energie  Chemické operace

Data o reaktivních látkách  (MSDS)  Je třeba vycházet ze znalosti konkrétních látek a jejich reakcí + jak jejich chování ovlivní teplota, stechiometrie, nečistoty nehomogenita

Testování reaktivních látek  Sledování chování směsí v malých množstvích v laboratoři (závislost na teplotě)  Ohřev v kalorimetru ARC = accelerated rate calorimetry klasický kalorimetr = prohledávání intervalu  Měření tepla uvolněného rekcí

ARC Tlaková schránka Ohřev Cela

Měření v ARC  Konstantní rychlost ohřevu  Záznam teploty nereaktivní látka (směs) čas teplota q [W]... příkon

Měření v ARC  Záznam teploty reaktivní látka (směs)  Podobně lze sledovat i závislost tlaku čas teplota čas dT/dt (dT/dt) max rychlost samovolného ohřívání

Měření v ARC

Data změřitelná ARC  Maximální tlak a teplota dosažitelná v uzavřeném systému  Maximální rychlost ohřívání reakčním teplem  Adiabatický teplotní ohřev  Reakční teplo  „Startovací teplota reakce“

„Ujetí“ teploty v reaktoru  Chemické reaktory s exotermní reakcí -ΔHr-ΔHr chlazení  Možné příčiny porucha chlazení zvýšená teplota zvýšená rychlost produkce tepla  Možné následky zvýšení teploty následné zvýšení tlaku tepelný výbuch

Technické příčiny „ujetí“  Porucha v chladícím systému závada na potrubí výpadek čerpadla  Zvýšení teploty vnější požár lokální přehřátí při vyřazení míchadla  Zvýšení produkce tepla záměna látek, katalyzátor zvýšený nástřik

Prevence ujetí teploty  Prevence příčin rezerva v systému chlazení nouzové chlazení  Omezení následků řízené uvolnění obsahu  pojistný ventil  průtržná membrána, kotouč

Pružinové pojistné ventily

Průtržné membrány  Výhody nulové propouštění snadná úprava pro antikorozní vlastnosti odolnost k nečistotám  Nevýhody neumožňují zpětné uzavření citlivost na teplotu, poškození nutnost periodické výměny

Použití průtržných membrán

Cvičení  V průtočném míchaném reaktoru (válec d = 1 m, h = 1 m) probíhá exotermní reakce. Reakční teplo reakce je H r = J.mol -1. Rychlost reakce při 0 °C je 0,1 mol.m -3.s -1, aktivační energie reakce je J.mol -1. Reakční směs má hustotu 1000 kg.m -3 a specifické teplo c p = 4000 J.kg -1.K -1. Reaktor je chlazen po celém povrchu pláště médiem o teplotě 20 °C. Koeficient prostupu tepla je K = 500 J.s -1.m -2.K -1.  Bilancujte pro zjednodušení pouze prostor reakční směsi v ustáleném stavu. Předpokládejte, že průtok chladiva je dostatečný pro udržení zadané teploty chladiva. Rovněž předpokládejte, že reakční směs je do reaktoru přiváděna při stejné teplotě jako reaktor opouští, takže entalpie vstupujícího a vystupujícího proudu není třeba do bilance zahrnovat.  Vypočítejte teplotu stabilního a nestabilního ustáleného stavu reaktoru za uvedených podmínek. Čím a jak se mohou teploty ustálených stavů změnit bez konstrukční úpravy reaktoru?