Světlo.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Macháčková Ludmila Donátová Klára
Advertisements

OPTIKA ZDROJE ELEKTROMAGNETICKÉHOZÁŘENÍ
Abiotické podmínky života
ATMOSFÉRA Obecná část Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem.
FOTOSYNTÉZA photós = světlo synthesis = skládání.
Fotosyntéza Vznik glukózy Autor: Ing. Jiřina Ovčarová.
Digitální výukový materiál zpracovaný v rámci projektu „EU peníze školám“ Projekt:CZ.1.07/1.5.00/ „SŠHL Frýdlant.moderní školy“ Škola:Střední škola.
Země ve vesmíru.
Rychlost světla a její souvislost s prostředím
Výživa rostlin - fotosyntéza
Sluneční energie.
Fyzikální aspekty zátěží životního prostředí
Infračervené záření.
Pavel Vlček ZŠ Jenišovice VY_32_INOVACE_343
Rozptyl světla Rayleighův rozptyl Miroslav Blabla 9.A.
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ EU peníze školám MODERNÍ ŠKOLA – ZKVALITNĚNÍ VÝUKY Registrační číslo GP: CZ.1.07/1.4.00/ Č.j.: 14863/ Tento.
Prezentace 2L Lukáš Matoušek Marek Chromec
Přehled elektromagnetického záření
Přehled elektromagnetického záření
Světlo.
Tomáš Novotný, 2.L SPŠE Olomouc
Digitální výukový materiál zpracovaný v rámci projektu „EU peníze školám“ Projekt:CZ.1.07/1.5.00/ „SŠHL Frýdlant.moderní školy“ Škola:Střední škola.
Autor: Mgr. Libor Sovadina
FOTOSYNTÉZA – JEDINEČNÝ DĚJ
Přechod rostlin na souš
Základní vlastnosti světla
Složky krajiny a životní prostředí
Věda, která se zabývá PŘÍRODOU
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ EU peníze školám MODERNÍ ŠKOLA – ZKVALITNĚNÍ VÝUKY Registrační číslo GP: CZ.1.07/1.4.00/ Č.j.: 14863/ Tento.
Rostliny - význam a jejich dělení.
Krajina a životní prostředí
Ionizační energie.
Země ve vesmíru Filip Bordovský.
LIMNOLOGIE Evžen Stuchlík, Zuzana Hořická, ÚŽP PřF UK
KOLOBĚH LÁTEK A TOK ENERGIE
Atmosféra Země a její složení
Abiotické faktory Výukový materiál EK
ABIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA
ZDROJE SVĚTLA.
Zdroje světla.
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu:CZ.1.07/1.4.00/ Šablona:III/2 Inovace a zkvalitnění výuky.
SVĚTELNÁ ENERGIE. Vznik světelné energie Jaderná energie ve Slunci se mění na světelnou energii, tu zachytí solární panely, ze kterých vychází elektrická.
Tematická oblast: Život na Zemi Téma: Podmínky života na Zemi Předmět: Přírodověda Ročník: 5. Autor: Mgr. Alena Hrušková Datum: Druh výstupu:
Atmosféra Složení a stavba Projekt: Mozaika funkční gramotnosti Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.02/ ZEMĚPIS.
Světlo Předmět: BiologieTřída: 2L Obor: Technické lyceumŠkolní rok: 2015/16 Vyučující: Mgr. L. KašparJméno: Vojtěch Bezděk.
Světlo a šíření světla Vlnění a optika (Fyzika) Bc. Klára Javornická Název školy Střední škola hotelová, služeb a Veřejnosprávní akademie s. r. o. Strážnice.
Fotosyntéza Jméno autora:Mgr. Kateřina Kačmárová Škola:ZŠ Náklo Datum vytvoření (období): 06/2013 Ročník:čtvrtý Tematická oblast:Naše příroda ve čtvrtém.
Elektromagnetické záření. Elektromagnetická vlna E – elektrické pole B – magnetické pole Rychlost světla c= m/s Neviditelné vlny, které se.
Přímočaré šíření světla, rychlost světla
Země a život, vývoj života
Rostliny.
Ivča Lukšová Petra Pichová © 2009
AUTOR: Mgr. Václava Horniková NÁZEV: VY_32_INOVACE_112_List
Co všechno už víte o fotosyntéze?
Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.
Šablona VY_52_INOVACE_Z
6. ATMOSFÉRA VY_32_INOVACE_11_Z4
VY_32_INOVACE_ Atmosféra Autor Mgr. Renáta Hořejšková
VY_52_INOVACE_21_ Vlastnosti rostlin
Chemiluminiscence, fluorescence
ZÁKLADNÍ ŠKOLA PODBOŘANY, HUSOVA 276, OKR LOUNY
NEŽIVÁ PŘÍRODA Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy ve 4. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními znaky a dělením neživé přírody.
Problémy Ozónové vrstvy.
Rostliny - význam a jejich dělení.
9. ABIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA
Dýchání všechny organismy dýchají stejně (ve dne i v noci)
ATMOSFÉRA.
DÝCHÁNÍ, FOTOSYNTÉZA TŘÍDĚNÍ ORGANISMŮ Autor: Zuzana Veselíková
Fyzika 7.ročník ZŠ Světelné jevy I. Optika Creation IP&RK.
Podmínky života na Zemi
Transkript prezentace:

světlo

sluneční záření Sluneční záření, jež představuje základní zdroj energie pro veškeré procesy probíhající v atmosféře a na zemském povrchu, lze rozdělit na dvě části, a to na sluneční záření přímé a rozptýlené. Přímé sluneční záření přichází do oka pozorovatele ze Slunce a vzhledem k velké vzdálenosti Země od Slunce tvoří svazek prakticky rovnoběžných paprsků. Rozptýlené sluneční záření vzniká následkem rozptylu přímých slunečních paprsků na molekulách plynných složek vzduchu, na vodních kapičkách, ledových krystalcích a na nejrůznějších aerosolových částicích vyskytujících se v zemském ovzduší. Rozptýlené viditelné sluneční záření pozorujeme jako světlo oblohy, a kdyby jej nebylo, jevila by se nebeská klenba i během dne černá s ostře zářícím slunečním diskem a s hvězdami.

sluneční záření ultrafialové sluneční záření s vlnovými délkami menšími než 390 nm, které před vstupem do zemské atmosféry tvoří asi 7 % energie celkového elektromagnetického slunečního záření a jež je ze značné části absorbováno atmosférickým ozónem ve stratosféře, viditelné sluneční záření s vlnovými délkami od 390 nm do 760 nm (podle [29]) vytvářející spektrum barev od fialové po červenou (asi 48 % energie celkového elektromagnetického slunečního záření před vstupem do atmosféry), infračervené sluneční záření, které má vlnové délky větší než 760 nm a před vstupem do atmosféry tvoří přibližně 45 % z toku energie slunečního záření.

zdroje světla sálání tepla (záření černého tělesa) záření žárovky sluneční světlo záření plazmatu (oheň, oblouková lampa) atomová spektrální emise laser a maser (stimulovaná emise) světlo LED diody plynové výbojky Luminiscence (např. u mořských živočichů) Fotoluminiscence Elektroluminiscence Katodoluminiscence Chemoluminiscence Triboluminiscence fluorescence fosforence katodové záření radioaktivní rozpad anihilace páru částice-antičástice

umělé světlo Mezi zdroje umělého osvětlení patří například fotografický blesk, halogenová nebo obyčejná žárovka nebo různé zářivky. Pro určení teploty světelného zdroje se používá kelvinometr a měří se v kelvinech.

vliv světla na organismus Světlo je úplným základem života, protože světlu rostliny mohou přetvářet oxid uhličitý na kyslík pomocí fotosyntézy. Fotosyntéza, je základním biochemickým procesem rostliny a ve zkratce probíhá takto: Na spodní straně listů jsou malinké průduchy, kterými rostlina během dne přijímá ze vzduchu oxid uhličitý a vodní páru. Minerální látky rozpuštěné ve vodě přijímá kořeny z půdy. Chemickým procesem přeměňuje oxid uhličitý a minerální látky pomocí chlorofylu na škrob a cukr (asimilace). Tato rostlinná fabrika musí být zásobena energií, kterou rostlina čerpá ze světla (fotosyntéza).

Zdroje: Wikipedia.org Moje hlava :D