vytvořený v projektu OP VK Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Název projektu: Zlepšení podmínek pro výuku na gymnáziu Číslo a název klíčové aktivity: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Anotace Název tematické oblasti: Přírodní zóny Země, světové obyvatelstvo Název učebního materiálu: Pouště tropů a subtropů Číslo učebního materiálu: VY_32_INOVACE_Z0107 Vyučovací předmět: Zeměpis Ročník: 1. ročník čtyřletého gymnázia Autor: Milan Kratochvíl Datum vytvoření: 27.1.2013 Datum ověření ve výuce: 4.2.2013 Druh učebního materiálu: Prezentace Očekávaný výstup: Charakterizuje a na mapě ukáže daný geobiom Metodické poznámky: Frontální a skupinová výuka, práce s mapou, vytyčení nových pojmů

1.2. Pouště tropů a subtropů Poloha: především kolem obratníků (Raka i Kozoroha). Obecná charakteristika: oblasti velmi krátkým obdobím dešťů (1 – 2 měsíce, často ale bez srážek i několik let či v extrémních případech až staletí - Atacama) s ročním úhrnem srážek pod 250 mm, kde výpar převažuje objem srážek. Typický je velký rozdíl teplot (přes den běžně přes 40°C, v noci pokles až k bodu mrazu). Dělení pouští podle příčiny vzniku: 1. oblasti vysokého tlaku vzduchu s neustálým sestupem vzduchu k povrchu – tím z něj odvádí vlhkost, tlaková výše navíc brání přílivu vlhčího oceánského vzduchu – pouště klimatické (pasátové) 2. oblasti při pobřeží, kde suché pasátové větry trvale vanou z pevniny nad oceán  při pobřeží vznikají studené proudy, oceánský vzduch je chladnější než pevnina a brání přílivu teplejšího vlhkého vzduchu – pouště pobřežní

3. oblasti v centru kontinentů s velkou vzdáleností od oceánů, případně spolupůsobení srážkového stínu – pouště vnitřní Řeky: Koryta po většinu roku suchá (vádí), v případě deště neschopnost krajiny vsakovat vodu – vzniká povodňová vlna. 1. Vádí v oblasti Izraele

Typy pouští: Rozlišení podle vlivu exogenních činitelů (především teplota, vítr, voda) – extrémní podmínky způsobují rychlou erozi, časté větry urychlují transport (vznik dun, písečné či prachové bouře): kamenitá poušť(hamada) – nejčastější, s pokryvem kameny, četnými skalami – asi 70% všech pouští 2. Hamada

písečná poušť (erg) – s písečnými přesypy (nejvyšší přes 400 m), asi 20% 3. Písečná poušť s typickými dunami nanesenými větry

oblázková, štěrková poušť (reg, serír) – nejčastější na Sahaře

solná poušť (šott, sebek) – v místech s výraznou převahou výparu nad srážkami, vláha tedy stoupá k povrchu a přináší sebou minerály – vznik tvrdé kůry. Zasolování je problémem všech těchto oblastí (i obdělávaných) 5. Solná poušť

Sahara: největší pouštní oblast na světě – asi 2 mil Sahara: největší pouštní oblast na světě – asi 2 mil. km2, severní a střední Afrika. Ještě před 7.000 let pokryta savanou, dostatek vody (současná síť říčních koryt pozůstatkem tohoto období), stáda zvířat, člověk. Na jejím území všechny typy pouští, relativně málo z nich písečných, většinou kamenité a oblázkové. Vysoké teploty (teplotní rekord libyjská Azázia: 57,8 °C) i rozdíly mezi dnem a nocí. V místech s řekami nebo podzemní vodou vznikají oázy (artézské studny). 6. Oáza v Libyi

Rozšiřování pouští (desertifikace) pokračuje, ročně navýšení o až 120 Rozšiřování pouští (desertifikace) pokračuje, ročně navýšení o až 120.000 km2, často působením člověka – odlesňování pro potřeby zemědělství bez dostatečného zavlažování. Největší pouště tropů a subtropů: Afrika: Sahara, Namib, Kalahari Austrálie: Velká písečná poušť, Simpsonova poušť Asie: Arabská poušť j. Amerika: Atacama s. Amerika: Mohavská poušť, Sonorská poušť

Vegetace: Velmi skromná, řídká, tvořená především sukulenty (rostliny přizpůsobené nedostatku vody – zadržování,malý odpar) jako kaktusy, agáve. V oázách časté palmy (datlové). 7. Kaktus

Fauna: Kvůli vysokým teplotám většinou noční, často žijící pod zemí, nízká biodiverzita, ne tak zjevné zoogeografické působení (hmyz, hadi, plazi, drobní býložravci i predátoři – fenek), velbloud. 8. Fenek

Úkoly: Práce s atlasem – vyhledat oblasti pouští na jednotlivých kontinentech, opakovat s pomocí atlasu cirkulaci vzduchu, odvodit vznik jednotlivých pouštních oblastí Terminologie (nová, opakování): exogenní činitelé srážkový stín bod mrazu vádí oáza desertifikace

Zdroje: Obr. 1: Wadi Hawarim in summer 2011 (8).JPG. [cit. 2013-27-01]. Dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Unported na www. http://commons.wikimedia.org/wiki/File%3AWadi_Hawarim_in_summer_2011_(8).JPG Obr. 2: 260 Boa Vista.jpg. [cit. 2013-27-01]. Dostupný jako Volné dílo na www. http://commons.wikimedia.org/wiki/File%3A260_Boa_Vista.jpg Obr. 3: Erg chebbi sunrise.jpg. [cit. 2013-27-01]. Dostupný jako Volné dílo na www. http://commons.wikimedia.org/wiki/File%3AErg_chebbi_sunrise.jpg Obr. 4: Desert-close-to-red-sea.jpg. [cit. 2013-27-01]. Dostupný jako Volné dílo na www. http://commons.wikimedia.org/wiki/File%3ADesert-close-to-red-sea.jpg Obr. 5: Salt desert Sahara.JPG. [cit. 2013-27-01]. Dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Unported, 2.5 Generic, 2.0 Generic a 1.0 Generic na www. http://commons.wikimedia.org/wiki/File%3ASalt_desert_Sahara.JPG

Obr. 6: Oasis in Libya.jpg. [cit. 2013-27-01]. Dostupný jako Volné dílo na www. http://commons.wikimedia.org/wiki/File%3AOasis_in_Libya.jpg Obr. 7: Pachycereus pringlei baja california 1.jpg. [cit. 2013-27-01]. Dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Unported na www. http://commons.wikimedia.org/wiki/File%3APachycereus_pringlei_baja_california_1.jpg Obr. 8: Fennec fox.jpg. [cit. 2013-27-01]. Dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Unported na www. http://commons.wikimedia.org/wiki/File%3AFennec_fox.jpg Ostatní informace byly vytvořeny z vlastních zdrojů.