Dle kapitoly Afrika – „Pouště i pralesy“

Prezentace na téma: "Dle kapitoly Afrika – „Pouště i pralesy“"— Transkript prezentace:

1 Dle kapitoly Afrika – „Pouště i pralesy“
Biomy Afriky Dle kapitoly Afrika – „Pouště i pralesy“

2 1 4 1 2 3C 5 3 6 5 1 Pojmenuj a charakterizuj
očíslované biomy (1-4) a společenstva (5-6). 5 1 4 1 2 3C 5 3 6 Obr.1

3 Charakteristika biomů
2 1.Savana - travnaté oblasti tropického podnebného pásu - střídání pouze dvou ročních období -období sucha (8-10 měsíců) -období dešťů (2-4 měsíce) - nerovnoměrnost srážek (ročně do 1000mm) - značné rozdíly mezi denními a nočními teplotami (v noci klesají i k 0°C) - vysoce úrodné půdy => plantážní zemědělství - rostlinstvo- traviny, baobaby, akácie, menší stromky, keře - živočichové- lvi, hyeny, antilopy, žirafy, zebry, gazely, nosorožci, sloni, gepardi, prase bradavičnaté, pštrosi, pakoně atd. -dělení: vlhké savany 2 - suché savany 3 - trnité savany 4 - zaplavované savany 1 2 3

4 1. Vlhké savany -vznik v důsledku kácení a vypalování tropických deštných lesů -převážně travnatý porost, stromy pouze ojediněle -oblasti: Afrika (Guinejská savanová zóna), Jižní Amerika ( Ilanos- povodí Orinoka, Campos- brazilská vysočina) 2. Suché savany -travnatá plocha s občasně se vyskytujícími stromy, které nedorůstají větší výšky než 10m (typický je baobab či blahovičník) -Africké suché savany se využívají k pastvě -oblasti: Afrika (súdánská zóna a východ kontinentu), 3. Trnité savany -výskyt v bezodtokých oblastech střídavě vlhkých tropů -řídký travnatý porost, absence dřevin (výjimečně akácie) -oblasti: Afrika (Sahelská zóna, jihozápad-Kalahari) 4. Zaplavované savany -vznik v oblastech s nepropustným půdním podložím stagnací vody -v zimě suché -v létě zaplaveny vodou-bažiny -oblasti:sever kalaharské pánve 4

5 2. Poušť -neúrodné oblasti, vyskytující se především v okolí obratníků, s velmi nízkým ročním úhrnem srážek (<250mm) a nedostatkem vegetace -vysoké rozdíly denních a nočních teplot ( i 40°C) -v důsledku vysokých veder panujících ve dne, dává většina živočichů přednost noční aktivitě -rostlinstvo-kaktusy, sukulenty, „pouštní běžec“ -živočichové-hlodavci, štíři, fenek, hmyz, hadi, ještěři, velbloudi -oázy = okolí zdroje povrchové či podpovrchové vody, hojná vegetace (palma datlová) -dělení:- erg - reg (serír) - hamáda 1. Erg -písečná poušť tvořící typické duny, téměř bez vegetace (tamaryšky) -výskyt- západní Sahara, Lybijská poušť 2. Reg - oblázková poušť -výskyt- většina povrchu Sahary 3. Hamáda - kamenitá poušť -výskyt-severozápad Lybie

6 2. Poušť 1 3 2 Tuaregové v hamadě na jihu Alžírska

7 3. Polopoušť -přechodné oblasti mezi savanou a pouští
-nízký roční úhrn srážek ( mm) -řídká vegetace (<50% plochy) -delší období dešťů než u pouští -rostlinstvo-sukulenty, prutnaté keře, kaktusy (agáve, atd.) -živočichové-hadi, ještěři, hlodavci, hmyz

8 4. Tropický deštný les -zalesněné oblasti s celoročně vysokým úhrnem srážek (> 2000mm ročně) a vysokou vzdušnou vlhkostí (až 100%) v tropickém podnebném pásmu -převážně v rovníkových oblastech ale může zasahovat i do subtropů -největší rozmanitost živočišných i rostlinných druhů (předpokládá se, že většina není ještě objevena) -vegetační období trvá celoročně -obrovská produkce O2 (tvz. Plíce Země) -rostlinstvo-liány, kapradiny, mechy, orchideje, eben -živočichové- hmyz, hadi, pavouci, tygr, orangutani, gorily, šimpanzi, lenochod, piraně, netopýři atd. -oblasti: Amazonský deštný prales, Konžský deštný prales, Přední a Zadní Indie, některé ostrovy Karibiku a Pacifiku -struktura: -stromové patro -podrost -bylinné patro

9

10 Stromové patro -v důsledku „boje“ o světlo jsou tropické deštné lesy oblastmi s jedněmi z nejvyšších stromy na Zemi, nižší stromy mají vetší listy pro zachycení většího množství světla, -epifyticky adaptované rostliny žijí na povrchu vzrostlých stromů, čímž se pro ně sluneční světlo stává dostupnějším Podrost -omezen nedostatkem světla -při poničení korun vysokých stromů vzniká ve vzniklém „světlíku“ hustá spleť lián a křoví tzv. džungle Bylinné patro -chudší a hodně specializované(nedostatek světla)

11 Použité zdroje: Milan Holeček – Zeměpis světa 1 Eva Klímová – Školní atlas světa/Kartografie Praha 2007,2008/ Karel Kašparovský –Zeměpis II. v kostce Wikipedie Citace obrázků: