Korea

Korea zaujímá celý Korejský poloostrov i část přilehlé asijské pevniny. Měří 220 840 Km2. Má 1375 Km pevninských hranic (řeky stékající z pohraničních hor do Žlutého a Japonského moře). A 9000 Km dlouhé pobřeží. To je velmi členité a přiléhá k němu 3000 drobných ostrůvků(nej Čedžudo 1820Km2) Povrch země je hornatý. Na S Severokorejské hory vrcholící na čínské hranici horou Pajtoušan (2744m- nej.hora Koreje) Podnebí převážně kontinentální s menšími výkyvy teplot. Na jihu značně teplejší.

Korea byla podle ujednání z 27. 7 Korea byla podle ujednání z 27.7. 1953 rozdělena hraniční čarou a demilitarisovaným pásmem na část severní (KLDR) a jížní (Korejská republika)

Období koloniální nadvlády (1910 - 1945 1910 – Korejská administrativa podřízena přímo japonskému císaři 1919 – začátek masového hnutí za nezávislost 1925 – ustavení Komunistické strany Koreje 1942 – mobilizace Korejců do japonské císařské armády 1943 – Káhirská deklarace přiznala Koreji právo na nezávislost

osvobození Koreje 1945 – 8.8. vstup SSSR do války s Japonskem 15.8.Kapitulace Japonska a osvobození Koreje. Severní Korea byla osvobozena Sovětskou armádou a jižní Korea americkými vojsky. Předběžná dohoda o hranicích mezi sovětským a americkým pásmem stanovila dělící čáru podél 38. rovnoběžky (tehdejší frontová linie) (ale už dlouho před tím ideologicky rozdělená společnost, kterou držela pohromadě jen síla koloniálního Japonska)

1950 – Korejská válka 25.6. severokorejci překročili 38.rovnoběžku –napadení jižní Koreji. Američané okamžitě reagují a vstupují do války (nejprve letectvo). Severní korea dobývá Soul. Pak jejich postup zastaven. 15.9. Jednotky OSN se pod velením generála McArthura vyloďují u Inčchonu. Soul osvobozen, postup jednotek OSN - dobyt Pchjongjang 25.10. vstupuje do války Čína Opakované útoky a ústupy obou stran nemají vítěze ani žádný vývoj. 27.7.1953 – podpis dohody o příměří. Válka končí.

Proč vůbec začala Korejská válka? Severní Korea měla vizi jednotné Koreje pod komunistickou vládou. Hned po osvobození vyjednávali podmínky sjednocení. A když se s jižní Koreou nedokázali dohodnout, chtěli sjednotit jinou cestou než mírovou dohodou. Snahy o sjednocení ze strany severní Koreje pokračovaly návrhy různých dohod i po skončení války, výrazně v 70. letech, ale vždy neúspěšně

Vývoj po roce 1953 Byla ustanovena dozorčí komise, která dohlížela na dodržování dohody uzavřené při příměří. Duben–červen 1954 ženevská konference o Indočíně a Koreji. Zde mělo být vyřešeno sjednocení země – bezvýsledné jednání. Hned po válce nastává politický a ekonomický růst KLDR. Na přelomu let 53/54 podepisuje Kim Il-song Dohodu o ekonomické spolupráci SSSR a KLDR a Dohodu o kulturní a ekonomické spolupráci ČLR (ČÍNSKÁ LIDOVÁ REPUBLIKA) a KLDR. Od roku 1954 v KLDR zahájen plán poválečné obnovy a výstavby. Zahájeno budování socialismu Jižní Korea zpočátku značně závislá na USA – tímto směrem se ubírala „obnova“

1960 nedobrý vývoj hospodářství, a v důsledku celkového stavu, Korejské republiky vedl ke studentskému povstání v Soulu a svržení autoritářského režimu I Sung-mana – konec 1.republiky(1948-1960) Nastalo krátké období, kdy si Korejská republika užívala všech svobod bez omezování některou autoritou. Ale ne na dlouho 1961 16.květen – vojenský převrat Pak Čong-huiho 2.republika. Tento vítán obyvatelstvem prostým i elitami – stabilizace 1963 3.republika -Pak Čong-hui bez vojenské pozice. Zvolen prezidentem 3.rep. 4.Republika 1972 – nová ústava Justin (zrušen relativně volný režim, potlačena svoboda tisku, opozice do vězení,…), stejný president 1979 - Pak Čong-hui zavražděn Během jeho 18-ti leté diktatury neuvěřitelně prudce zesílila ekonomika a celkový stav byl stabilní. Reforma ekonomiky na direktivně řízenou – řízený kapitalismus s prvky volného trhu

1980 vyhlášena 5.republika - nový prezident Čon tu-whan 1987 – vyhlášení 6.republiky – prezident Ro Tcha-u teprve skončením jeho funkce (1992) je definitivní konec vojenských diktátorských režimů. Nadchází přeměna k demokracii

Černou stránkou v novověkých dějinách Korejské republiky se stal ozbrojený zásah armádních jednotek proti demonstrujícím obyvatelům požadujícím demokratické reformy v roce 1980 17.51980 byl v jižní Koreji vyhlášen vyjímečný stav doprovázený zákazem polit. činnosti, byl rozpuštěn parlament,… 18.5.Povstání v Kwangdžu v čele se studenty. Proti nim nasazeny speciální jednotky a výsadkáři cvičení pro boj proti severní Koreji. Zásah si vyžádal na 200 mrtvých (neoficiální zprávy uvádějí mnohem větší počet)

Stručně (po Korejské válce) V jižní Koreji byl nastolen diktátorský režim, ale s velkým důrazem na rozvoj průmyslu a celkově ekonomiky. Vojenské a civilní diktátorské režimy se střídaly až do 80.let a vytvořily velmi silnou ekonomickou základnu a byl uplatňován i princip volného trhu. Od přechodu k demokracii ekonomika dále rostla neuvěřitelnou rychlostí. V současnosti je Korejská republika ekonomicky velmi silná země a je jedním z asijských tigrů.

V severní Koreji se u moci udržel komunismus v čele s Kim Ir-senem (u moci až do smrti 1994). Průmyslově zemědělský stát s velkým nerostným bohatstvím. Po válce rozvoj těžkého průmyslu. Režim podporován komunistickou Čínou a spolupráce se SSSR. Za podpory těchto zemí se ještě KLDR ekonomicky držela, ale po rozpadu SSSR. Komunistický režim se k překvapení všech udržel, ale bez „starých vazeb“ – ohromná krize, která měla za následek hladomor a hospodářský úpadek. Přesto že hospodářství stále klesá, země vynakládá enormní náklady na zbrojení. Země trpí nedostatkem el. Energie- omezování domácích spotřebičů. Po smrti Ki Ir-sena nastupuje k moci jeho syn Kim Čchong-il (doposud). Tvrdý diktátorský režim zůstal

KLDR (ta tma krom Pchjongjangu) a Korejská republika v noci

Otázka sjednocení Otázka sjednocení země zůstává významným politickým tématem; přesto nebyla podepsána se Severem žádná mírová smlouva (v roce 1953 jen dohoda o příměří).. Průměrný obyvatel Jižní Koreje si nějaké překotné sjednocení se Severem příliš nepřeje. Korejci si jsou vědomi situace, která nastala po pádu někdejšího východního Německa, a že by nutná ekonomická pomoc Severu po sjednocení značně zatěžovala státní rozpočet i kapsy daňových poplatníků. Mladí Korejci dnes již vidí sjednocení jako nemožné, tvrdí, že díky padesátileté izolaci mají dnes již severní Korejci podstatně jiný jazyk, kulturu a zvyky a již jsou svébytným národem. Po více jak padesáti letech se i definitivně zpřetrhli poslední pouta rozdělených rodin a obě země dnes již spojuje jen společná historie.