Veronika Šloufová VII. A 2011/2012 NÁMOŘNÍ CESTY KOLEM AFRIKY Veronika Šloufová VII. A 2011/2012

Portugalské výpravy v 15. století byly vedeny z Lisabonu podél západního pobřeží Afriky směrem na jih, cílem byla Indie hledání cesty do Indie po moři bylo způsobeno dobýváním Evropy Turky, nedostatkem zlata, stříbra, nedostatkem koření výpravy podporoval Jindřich Mořeplavec (syn krále Jana I.), který založil námořní školu

Gil Eanes v roce 1434 mu rozkázal princ Jindřich Mořeplavec, aby obeplul obávaný mys Bojador v roce 1444 se vrátil do Portugalska se 165 černochy – otroky

Gil Eanes Plul z Lisabonu kolem Kanárských ostrovů k mysu Bojador, kde udělal objížďku na západ, dále pokračoval k Bílému mysu.

Nuno Tristão v roce 1445 objevil řeku Senegal u ústí řeky Gambie jej a jeho posádku domorodci zabili

Další portugalské výpravy 1471 – Portugalci přepluli rovník – pásmo rovníkových tišin - námořníky zde čeká bezvětrná zóna, klid, tropické deště 1482 – pevnost Elmina - Portugalci vybudovali pevnost na Zlatém pobřeží (dnešní Ghana)

Diogo Cão 1482 1485 zjistil, že po dosažení rovníku není vidět v noci Polárka 1485 podnikl druhou cestu, při které zmizel

Diogo Cão 1482 Plul z Lisabonu, dosáhl úrovně rovníku, objevil zátoku s ústím řeky Kongo, dostal se až k poušti Namib.

Bartolomeu Dias 1487 – 1488 měl tři karavely, jedna z nich byla zásobovací loď, kterou nechal v zátoce na jihu Angoly překonal nejjižnější bod Afriky. Zde ho zastihla hrozná bouře, proto ho nazval mys Bouří. Král Jan II. jej přejmenoval na mys Dobré naděje. dokázal, že je Atlantik spojený s Indickým oceánem

Bartolomeu Dias Plul z Lisabonu. Měl tři karavely, jedna z nich byla zásobovací loď. V zátoce na jihu Angoly nechal zásobovací loď s muži. Při návratu je nalezl mrtvé (skolily je kurděje – nemoc z nedostatku vitaminu C). Dostal se až k nejjižnějšímu bodu Afriky. Zde ho zastihla obrovská bouře, neměl vodu, potraviny, lodě byly ve špatném stavu, posádka se bouřila, musel se vrátit zpět.

Vasco da Gamma 8. července 1497 1502 pluje z Lisabonu do Indie – Kalkaty měl s sebou 4 lodě, 165 mužů v polovině září 1499 se vrací do Lisabonu 2 lodě a 55 mužů 1502 znova pluje do Kalkaty, kterou udělal portugalskou kolonií

Vasco da Gamma Pluje z Lisabonu Dostává se do jihozápadní Indie – Kalkaty. do Zeleného mysu, V Keni mu jeden sultán nabídne vodu, potraviny a lodivoda, který mu pomůže se dostat do Indie – Kalkaty. z něj velkým obloukem do Atlantiku, aby se vyhnul oblasti bezvětří, INDICKÝ OCEÁN do zátoky sv. Heleny, z ní podél východního pobřeží na sever. Na každé zastávce se setkává s nepřátelstvím muslimských sultánů.

Seznam literatury Barešová, J.; Adámek, J. Slepé mapy – zeměpis. Fragment, Praha, 2009, 1. vyd. Čapek, V.; Pátek, J. Světové dějiny I. Fortuna, Praha, 1993, 1. vyd. Deraimerová, S. Velké objevitelské cesty. Librex, Ostrava, 2010, 1. vyd. Chisholmová, J. Data světové historie. Mladé léta, Bratislava, 1993, 1. vyd. Kraus, J. a kol. Nový akademický slovník cizích slov. Academia, Praha, 2008, 1. vyd. Vykoupil, L. a kol. Dějepis. Středověk, počátky novověku. Nová škola, Brno, 2008, 1. vyd. www.wikipedia.cz

DĚKUJI ZA POZORNOST