THEME 4 Public Expenditures, Public Programmes, Public Projects Efficiency and Effectiveness Factors of Public Expenditures Growth

4. téma: Veřejné výdaje, projekty a programy Veřejné výdaje – charakteristika, druhy a členění Institucionální versus programové financování Metody hodnocení veřejných výdajů Veřejné zakázky

4.1 VEŘEJNÉ VÝDAJE – CHARAKTERISTIKA, DRUHY A ČLENĚNÍ

Hlavní otázky v souvislosti s vymezením podstaty veřejných výdajů: 1. Co zahrnují (podstata)? 2. Na co by měly být vynaloženy (účel)? 3. Jaký by měl být jejich objem (kolik)? 4. Z jakých zdrojů je krýt (z čeho)? 5. Jaké jsou důsledky těchto veřejných výdajů (efekty)?

Veřejné výdaje (G) „ujídající“ Transfery (Tr) “neujídající“

C + I T - Tr= čisté daně Privátní sektor T (daně) Tr (transfery) Veřejný sektor G CG IG

Klasifikace výdajů: a) běžné za zboží a služby úrokové platby subvence transfery b) kapitálové

Klasifikace veřejných výdajů v různých institucích - ČR: Rozpočtová skladba - v obecné podobě zákon 218/2000 Sb. “Rozpočtová pravidla republiky” + Vyhláška MF ČR 323/2002 Sb. o rozpočtové skladbě ČR: Národní účetnictví – podle ESA 95

Makroekonomické aspekty veřejných výdajů: veřejné výdaje jsou nezbytnou součástí koloběhu příjmů a výdajů v ekonomice veřejné výdaje na nákup zboží a služeb (G) tvoří důležitou část agregátní poptávky veřejné výdaje G mohou působit jako multiplikační faktor ve fiskální politice státu růst těchto výdajů ovlivňuje celkovou zaměstnanost a produkci v ekonomice

Agregátní poptávka: Y = C + I + G + NX, G = CG + IG C… spotřeba (consumption) I… investice NX… saldo export-import Celé veřejné výdaje = G + Tr Tr… transfery

RŮST VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ VE 20. A 21. STOLETÍ EMPIRICKÝ FAKT: Veřejné výdaje v tomto období rostou Alfred Wagner – (1835 – 1917): „S růstem důchodu na hlavu roste v ekonomice velikost veřejného sektoru“

Velikost veř. sektoru %HDP HDP/osobu USD 70 ŠVÉD. FR. ITAL. RAK. BELG. SRN 50 U.K. NOR. CAN. AUST. USA JAP. 30 6 000 8 000 10 000 12 000 14 000 HDP/osobu USD

Faktory růstu veřejných výdajů: sociální a demografické faktory prahové efekty, válečné události inflační tendence, vyšší nákladovost služeb technologické změny měkké rozpočtování politické zájmy a vlivy

Stát blahobytu (welfare state) veřejné (státní) starobní důchody úrazové a invalidní pojištění pojištění v nezaměstnanosti nemocenské pojištění rodinné přídavky sociální podpory určitým skupinám obyvatelstva veřejné zdravotnictví podpora bydlení, potravinové programy

Struktura ČR podle věkových skupin a pohlaví v roce 1930 85+ 80-84 75-79 70-74 65-69 55-59 50-54 45-49 40-44 35-39 30-34 25-29 20-24 15-19 10-14 5-9 0-4 200 400 600 Populace (v tisících) 60-64 muži ženy

Struktura ČR podle věkových skupin a pohlaví v roce 1990 85+ 80-84 75-79 70-74 65-69 55-59 50-54 45-49 40-44 35-39 30-34 25-29 20-24 15-19 10-14 5-9 0-4 200 400 600 Populace (v tisících) 60-64 muži ženy

Struktura ČR podle věkových skupin a pohlaví v roce 2030 85+ 80-84 75-79 70-74 65-69 55-59 50-54 45-49 40-44 35-39 30-34 25-29 20-24 15-19 10-14 5-9 0-4 200 400 600 Populace (v tisících) 60-64 muži ženy

Prahový efekt A. T. Peacock J. Wiseman Státní výdaje vývoj státních výdajů Práh Čas začátek války, krize apod. konec války, krize apod. A. T. Peacock J. Wiseman

Příjmový (důchodový) efekt statek Y RO2 RO1 Y2 Y1 I2 I1 X1 X2 statek X RO1 - rozpočtové omezení před V.V. RO2 - rozpočtové omezení po V.V. I1, I2 - indiferenční křivky Příjmový efekt = posun rozpočtového omezení o velikost příslušné dotace k příjmu

Substituční a příjmový efekt doohromady statek Y I2 I1 Y1 Y2 RO1 RO2 X1 X2 RO1 - rozpočtové omezení před V.V. RO2 - rozpočtové omezení po V.V. I1, I2 - indiferenční křivky statek X

Čistý substituční efekt (Hicks) (nepovinné) statek Y I1 Y2 Y1 YS RO1 RO2 X1 XS X2 statek X RO1 - rozpočtové omezení před V.V. RO2 - rozpočtové omezení po V.V. I1, I2 - indiferenční křivky

Čistý substituční efekt (Slutsky) nepovinné statek Y I1 Y2 Y1 YS RO1 RO2 X1 XS X2 statek X RO1 - rozpočtové omezení před V.V. RO2 - rozpočtové omezení po V.V. I1, I2 - indiferenční křivky

Dopad výdajového programu v krátkém období (I) D....poptávka před dotací D1..poptávka po dotaci S P P1 P Dotace D1 D Q Q1 Q

Dopad výdajového programu v dlouhém období (II) D....poptávka před dotací D1..poptávka po dotaci S P Dotace P1 P D1 D Q Q1 Q

DYNAMIKA VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ Elasticita veřejných výdajů k HDP:

William BAUMOL: (The Cost Disease of the Personal Services) XVt, XPt … celk. výstup veřejného a soukromého sektoru v čase t, L … množství pracovní síly v sektorech a, b ... konstanty, r … exponent růstu pro-duktivity v soukr.sektoru, t … čas

Potom náklady na jednotku výstupu ve veřejném a v soukromém sektoru: Předpoklad: mzdy v obou sektorech rostou s růstem produktivity v soukromém sektoru: … pro oba sektory Potom náklady na jednotku výstupu ve veřejném a v soukromém sektoru: Tady je ten rozdíl!

4.2 Institucionální versus programové financování

Institucionální financování Rozpočet je přidělován jednotlivým institucím – nárokem ne výdaj je existence dané instituce, NIKOLIV skutečná potřeba tohoto výdaje. Důsledek – převažují běžné výdaje Kapitálové výdaje (inovace, modernizace) jsou omezeny

Programové financování Rozpočet je vytvářen podle skutečné potřeby daného výdaje. Důsledek – jsou stanoveny cíle (transformované potřeby) a jejich plnění je hodnoceno) Je možné měřit efektivnost výdajů

4.3 Metody hodnocení výdajových programů

METODY ANALÝZY VEŘEJNÝCH PROGRAMŮ C=COSTS E=EFFECTIVENESS U=UTILITY M=MINIMAL B=BENEFITS A=ANALYSIS

METODA CBA – analýza nákladů a přínosů Hodnotí pomocí zjištěných přínosů B a nákladů C: 1) Čistý přínos = B – C (výsledkem je částka v měnových jednotkách, třeba Kč) 2) Efektivnost (hospodárnost, rentabilita) = B/C (výsledkem je bezrozměrné číslo udávající přínos na jednotku nákladů)

DISKONTOVÁNÍ ….diskontní faktor Náklady i výnosy v budoucnosti se převedou do současnosti pomocí diskontního faktoru: Kde: PVc … současná hodnota nákladu Ct uskutečněného v roce t r… diskontní míra (např. úroková míra) ….diskontní faktor (Pozn.: místo C můžeme psát B pro výnosy)

Pro řadu let od 1 do n potom platí: kde: PVc… současná hodnota všech nákladů Cj uskutečněných postupně v letech j od 1 do n C0… vstupní náklad na začátku programu r… diskontní faktor (např. úroková míra) (Pozn.: místo C můžeme psát B pro výnosy)

Jsou-li ve všech letech j od 1 do n náklady Cj konstantní Cj=C, potom platí: (Pozn.: místo C můžeme psát B pro výnosy) kde: PVc… současná hodnota všech nákladů C uskutečněných postupně v letech j od 1 do n C0… vstupní náklad na začátku programu r… diskontní míra ( např. úroková míra)

výkonnost x hospodárnost Efektivnost výkonnost, funkčnost efficacy effectiveness hospodárnost efficiency výkonnost x hospodárnost pozor!………. „WHITE ELEPHANTS“ SUNK COSTS

Efektivnost veřejných výdajů hospodárnost, efficiency Pareto-efektivnost (řešeno v tématu 1 pro soukromé statky a v tématu 2 pro veřejné statky) ... též “alokační efektivnost” - při chybném použití zdrojů “alokační neefektivnost” vedle toho mohou vzniknout ztráty třeba špatnou použitou technologií, managementem apod. … to je neefektivnost na straně nabídky, někdy označovaná jako “X - neefektivnost”

Alokační neefektivnost (nehospodárnost): Je způsobena vnějšími zásahy do jinak efektivního (tržního) rozhodování jednotlivců. Vnější zásahy – veřejný sektor – daně, dotace, podpory apod.

X- neefektivnost (nehospodárnost) Je způsobena malou produktivitou práce v institucích veřejného sektoru. BYROKRACIE – instituce veřejného sektoru, většinou úřady (ministerstva, obecní a městské úřady apod.) Také – veřejné podniky přímo produkující služby – státní školy, státní výzkumné ústavy …

4.4 Veřejné zakázky

(Stát, obec, město a pod.) Poskytovatel (financiér) veřejné výdaje Producent (výrobce) DANĚ netržní statky Spotřebitel

Veřejná zakázka – stát (nebo jiný subjekt veřejného sektoru) zadává produkci statku soukromému subjektu Předpoklad: cena této produkce bude nižší než přímá produkce organizací veřejného sektoru (většinou platí) NÁKLADY veřejné zakázky: produkční – vynaloženy soukromým producentem transakční – vynaloženy při uskutečnění veřejné zakázky veřejným subjektem