Fiskální ústupové strategie v EU Daniel Sachs Prezentace pro seminář MF – Smilovice, prosinec 2009

Obsah prezentace: 1) Důvod pro fiskální ústupovou strategii 2) Pohled na vývoj VF v EU 3) Podoba a parametry fiskálního ústupové strategie 4) ČR a její „fiskální ústup“ 5) Výzvy pro VF v EU - výhled

1)Důvod pro fiskální ústupovou strategii  Poslední vývoj VF téměř ve všech ČS EU  Snaha zachovat pravidla: Pakt stability a růstu  Bezprecedentní počet (20) zemí porušujících v roce 2009 deficitní pravidlo → potřeba stanovit kredibilní konsolidační strategii → ukázat trhům snahu

2)Pohled na vývoj VF v EU Stav a odhad vývoje vládního deficitu a dluhu v EU v % HDP (dle EK-predikce listopad 2009): vládní deficit-2,3-6,9-7,5-6,9 vládní dluh61,573,079,383,7

2)Pohled na vývoj VF v EU: - Některé země – „zajímavé případy“: vládní deficity v % HDP Velká Británie 5,012,1 12,9 11,1 Irsko 7,212,5 14,7 Španělsko 4,111,2 10,1 9,3 Řecko 7,712,7 12,2 12,8 Německo 0,03,4 5,0 4,6

3 důvody pro růst deficitů: I. EERP: závazek většiny ČS EU k značné fiskální stimulaci hospodářství→celkem 1,4 % HDP v 2009 a 1,1 % HDP v 2010 závazek většiny ČS EU k značné fiskální stimulaci hospodářství→celkem 1,4 % HDP v 2009 a 1,1 % HDP v 2010 ne všechny ČS, naopak ty nejvíce zasažené musely konsolidovat (Pobaltí, RO, HU, IE a EL) ne všechny ČS, naopak ty nejvíce zasažené musely konsolidovat (Pobaltí, RO, HU, IE a EL)

3 důvody pro růst deficitů: II. Automatické stabilizátory: propad daňových příjmů a strmý růst sociálních výdajů, zejména spojených s růstem nezaměstnanosti, ale velké rozdíly mezi zeměmi propad daňových příjmů a strmý růst sociálních výdajů, zejména spojených s růstem nezaměstnanosti, ale velké rozdíly mezi zeměmi celkem v období se očekává jejich dopad v rozsahu 2,5 p.b. HDP celkem v období se očekává jejich dopad v rozsahu 2,5 p.b. HDP

3 důvody pro růst deficitů: III. Výjimečně vysoká citlivost veřejných příjmů některých ČS na slabou ekonomickou aktivitu: Příjmy se nechovají jako při „normálním“ cyklickém poklesu, což platí hlavně pro ekonomiky jako je UK, IE nebo ES, kde byl pokles poptávky významně podpořen „splasknutím“ nemovitostních bublin (podíl příjmů na HDP výrazně klesl a dvouciferné deficity ještě v roce 2011!!!) Příjmy se nechovají jako při „normálním“ cyklickém poklesu, což platí hlavně pro ekonomiky jako je UK, IE nebo ES, kde byl pokles poptávky významně podpořen „splasknutím“ nemovitostních bublin (podíl příjmů na HDP výrazně klesl a dvouciferné deficity ještě v roce 2011!!!) Naopak např. DE trpí hlavně propadem zahraniční poptávky (ne tolik domácí, se kterou je významně spojena spotřeba domácností) a jeho příjmová strana SR je v kombinaci s jen pomalu rostoucí UNE vůči krizi relativně odolná (letos schodek „jen“ 3,4 % ale současně po SI, SK a IE největší propad hospodářství v EA -5,0 %) Naopak např. DE trpí hlavně propadem zahraniční poptávky (ne tolik domácí, se kterou je významně spojena spotřeba domácností) a jeho příjmová strana SR je v kombinaci s jen pomalu rostoucí UNE vůči krizi relativně odolná (letos schodek „jen“ 3,4 % ale současně po SI, SK a IE největší propad hospodářství v EA -5,0 %)

Vývoj celkových příjmů a výdajů v EU v % HDP:

3)Podoba a parametry fiskální ústupové strategie  Ministři financí ČS se v září shodli na potřebě koordinovaného ústupu od angažovanosti státu v ekonomice (podpůrná opatření ve finančním sektoru a fiskální stimulace ekonomiky)  Mělo by jít nejen o ukončení dočasných podpůrných opatření, ale i o strukturální kroky zajišťující dlouhodobou udržitelnost VF a podporující růst potenciálu  Fiskální dimenze této ústupové strategie je dána rámcem Paktu stability a růstu a zejména pak procedurou při nadměrném schodku

Procedury při nadměrném schodku (EDP)  Standardní krok při porušení fiskálního deficitního pravidla (max. 3 % HDP + doplňující podmínky)  Stanovuje se minimální průměrné roční fiskální úsilí a termín, do jakého má být nadměrný schodek odstraněn  Výjimečně velký počet zemí: 20 → potřeba zachovat kredibilitu celého systému a nastavit srovnatelné podmínky všem zemím  K existujícímu Paktu stability a růstu přibyly Závěry Rady ECOFIN (říjen) a zejména pak Zpráva výboru EFC (listopad), která blíže specifikuje parametry pro fiskální ústupovou strategii

Doporučení v rámci EDP  Zpráva výboru EFC určuje:  start – nejpozději v roce 2011  tempo – výrazně více než je standardní 0,5 % HDP ročně  termín – více než standardní jeden rok  Do jednoho roku odstranit nadměrný deficit má jen MT a EL (2010), ale jinak uznána výjimečnost situace ve všech dalších 18 zemí včetně ČR  Termíny v rozpětí od 2011 do 2014

4)ČR a její „fiskální ústup“  ČR jedna z prvních konsolidujících zemí: „vlastní iniciativa“-nečekalo se na zahájení procedury  Balíček opatření pro 2010 v rozsahu 1,6 % HDP je vysoce nad požadovaným fiskálním úsilím (1,0 % ročně) →“polštář“ pro další roky  2011 až 2013 nutná další konsolidace v kumulativním rozsahu nejméně 100 mld. Kč, v roce 2013 by měl být schodek pod 3 % HDP

5)Výzvy pro VF v EU - výhled  Krize a následný fiskální ústup jako „šance“ pro VF?  Pravidlo: 3 % deficit a 60 % dluh  Deficitní pravidlo v DE a jak by mohlo vypadat v ČR?