Registrační číslo projektu Příjemce Základní škola, Třebechovice pod Orebem, okres Hradec Králové Registrační číslo projektu CZ.1.07/1.1.05/02.0010 Název projektu Digitalizace výuky Číslo prioritní osy 1/1.1 Předmět Zeměpis Téma Hory a půda Autor Mgr. Robert Jiran

ZEMĚPIS PRO 6.ROČNÍK Hory a půda . Fraus str. 36 - 37 . Hory + nej Učebnice FRAUS Hory a půda . Fraus str. 36 - 37 . Hory + nej . Horolezectví . Království hor . Výškové krajinné stupně . Půda . Opakování . Příloha: Bulharské hory

HORY Hora je výrazná vyvýšenina kupovitého, kuželovitého nebo tabulovitého tvaru s relativní výškou nad okolním terénem 300 – 600 m. Pro vyšší vyvýšeninu se používá pojem velehora. Více hor na jednom místě může tvořit pohoří. Pohoří, nebo také hory, je, podle nejjednodušší definice, skupina hor obklopených nížinou. Pohoří vznikají vlivem tektonického pohybu litosférických desek a jejich vzájemnou kolizí. Vlivem srážky litosférických desek dochází k nárůstu tlaku, který má za následek vyvrásnění pásemných pohoří. Druhý způsob, jak mohou vznikat horské oblasti, je spojen s vulkanismem a jeho sopečnými projevy. Olymp je pohoří nacházející se v Řecku. Pro většinu Řeků má Olymp až posvátný význam. Olymp je také známý z řecké mytologie jako sídlo řeckých bohů: Dia, Afrodita, Héra, Athény, Herma a dalších. NEJVYŠŠÍ HORY Afrika – Kilimandžáro Asie – Mount Everest Evropa – Mont Blanc Severní Amerika – Mount McKinley Austrálie – Mount Kosciuszko Jižní Amerika - Aconcagua Mount McKinley

Mount Everest

Kilimandžáro

Horolezectví Výškové horolezectví je druhem horolezectví či alpinismu, kdy se horolezec pohybuje ve velké nadmořské výšce zpravidla nad hranicí 6000 metrů nad mořem. Z toho vyplývá, že existuje pouze několik pohoří, kde je možné výškové horolezectví praktikovat - Kordillery a Andy v Americe a pohoří v jižní a centrální Asii. Najdi na mapě Kordillery, Alpy, Andy, Himálaje, Karpaty Pamatujete si kdo první vylezl na Mount Everest? Jaká znáš v ČR zimní lyžařská střediska? A co nejvyšší hora Evropy? Znáš nejvyšší horu ČR ?

KRÁLOVSTVÍ HOR Sněžná čára je hranice trvalé sněhové pokrývky, vlastně také hranice tání sněhu. V různých klimatických podmínkách je sněžná čára různě položená (např. jedna z nejvyšších je v Tibetu: cca 5500-6000 m.n.m ; jedna z nejnižších je v Zemi Františka Josefa: cca 50m; obvykle je však položená okolo 2000 m.n.m). Ledovce vznikají hromaděním sněhu, který se pod vlivem okolí mění na firn, z firnu na firnový led a z firnového ledu na led ledovcový. Ledovce se dělí na horské a pevninské. Trog neboli ledovcové údolí je zvláštním případem údolí s typickým tvarem písmene U, které vzniká působením erozivní činností postupujícího ledovce. Co potřebují horolezci na výstup hory? Lano, karabiny, cepín, stan, jídlo a pití, nádobí, hygienické potřeby, vhodnou obuv a oblečení, mapy a GPS, kyslíkový přístroj, skoby, mačky, vysílačku, léky atd. Jaký je rozdíl mezi horolezcem a speleologem? Speleolog slézá jeskyně, horolezec vylézá na hory. CEPÍN

Výškové krajinné stupně – stupeň lesů, stupeň alpinských luk, stupeň sněhu a ledu S rostoucí nadmořskou výškou se mění rostliny i živočichové. Fauna – jak domácí, medvědi, kamzík horský, gorila horská, svišť, puma atd. Flóra – hořce, plesnivec alpský, kleče, vrby,

PŮDA Půda je nejsvrchnější vrstvou zemské kůry, je prostoupená vodou, vzduchem a organismy. Pedosféra je půdní obal Země nacházející se na povrchu litosféry. Vzniká z půdotvorného substrátu (zvětralá a někdy i chemicky pozměněná matečná hornina) za spolupůsobení živých organismů, jejich odumřelých těl, klimatu, reliéfu a času. Na různých místech může být pedosféra různě silná (od několika centimetrů po několik metrů. Pedosféru rozdělujeme na půdní typy a půdní druhy. Mezi půdní typy patří např. černozemě(obsahuje velkou část humusu), hnědozemě (obsahuje menší část humusu), hnědé lesní půdy (obsahují malou část humusu), podzoly (obsahují velmi malou část humusu). Půdní druhy rozdělujeme na písčité (velké částice, propustný), hlinito-písčité, písčito hlinité, hlinité (menší částice, středně propustný), jílovito-hlinité, hlinito-jílovité, jílovité (malé částice, velmi málo propustný, až nepropustný). Úrodnost půdy závisí na množství živin, vodě a podnebí. Humus je soubor odumřelých organických látek rostlinného i živočišného původu. Tyto látky jsou v různém stupni přeměny. Je to nejúrodnější část půdy.

Zvětrávání je označení pro proces, při kterém dochází k působení chemických, fyzikálních, či biologických sil na obnažené horniny. Zvětrávání může v průběhu miliónů let vést k rozpadu hornin a následné erozi, které vede k celkovému přetvoření tváře krajiny. Rychlost zvětrávání závisí na složení horniny, na klimatických podmínkách. Zlom je geologická porucha v litosférické desce, která může dosahovat od několika milimetrů až po tisíce kilometrů. Odborně je definován jako fraktura, podél které dochází k pozorovatelnému přemístění okolních částí. Rychlost na zlomech je řádově několik desítek milimetrů za rok, ale existují různé výjimky na oba póly rychlosti. Na zlomové struktury jsou často vázána zemětřesení. Vrásnění je děj kdy dochází k tlaku a působení teploty na horniny, čímž se začíná půda vlnit a překlápět. Vznikají vrásy. Skála je označení pro větší souvislý výchoz skalních hornin na zemský povrch, který může být lehce zvětralý. Skály mohou mít charakter terénních stupňů, osamělých skal či skalisek. Vznikají zvětráváním a erozí.

OPAKOVÁNÍ 1. Jakými dvěma způsoby vznikají hory? 2. Jmenuj nejvyšší horu Evropy, Asie, Afriky. 3. Fauna hor. 4. Jmenuj tři typy zvětrávání. 5. Jmenuj tři půdní typy. 6. Jmenuj tři půdní druhy. 1. Srážkou litosférických desek, vulkanismem 2. Mont Blanc, Mount Everest, Kilimandžáro 3. Jak domácí, medvědi, kamzík horský, gorila horská, svišť, puma atd 4. Chemické, biologické, fyzikální 5. Černozem, hnědozem, podzoly 6. písčité, hlinito-písčité, písčito hlinité, hlinité, jílovito-hlinité, hlinito-jílovité, jílovité