Starověk Starověký Egypt Mgr. Jakub Němec VY_32_INOVACE_D1r0205.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Egypt Pyramidy.
Advertisements

Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.
Egyptské pyramidy.
ŠKOLA: Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/ NÁZEV PROJEKTU: Šablony – Gymnázium Tanvald ČÍSLO.
Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.
STAROVĚKÝ EGYPT.
Název školy: Základní škola Planá nad Lužnicí, okres Tábor Autor: Mgr
EGYPT KLÁRA KOŘÍNKOVÁ 2010.
UMĚNÍ EGYPTA Stará říše – př. n. l.
Dějepis Starověk – Egypt Pavel Šupka
Starověký Egypt Náboženství
PŘÍRODNÍ PODMÍNKY, ZEMĚDĚLSTVÍ, ŘEMESLO, OBCHOD
Egyptské pyramidy.
Název Doba helénistická Předmět, ročník Dějepis, prima
Dějepis Lukáš Chalupa, 6.A
UMĚNÍ A VĚDA STAROVĚKÉHO EGYPTA
III/2 XV A
Starověký Egypt.
Nové modulové výukové a inovativní programy - zvýšení kvality ve vzdělávání Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem.
Starověký Egypt.
PŘÍRODNÍ PODMÍNKY, ZEMĚDĚLSTVÍ, ŘEMESLO A OBCHOD
ŠKOLA: Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/ NÁZEV PROJEKTU: Šablony – Gymnázium Tanvald ČÍSLO.
Starověký Egypt Materiál byl vytvořen v rámci projektu
Egypt.
Egypt – historický vývoj
Egypt.
Helénistické období.
Archeologické výzkumy
Egyptské pyramidy.
Sedm divů světa Základní škola Kutná Hora, Kremnická 98
EGYPT země faraonů a pyramid Zpracovala: Helena CYPRIANOVÁ.
Egypt Alena Kohoutková Nikol Stejskalová.
Název Klasické období Předmět, ročník Dějepis, prima Tematická oblast
Umění Egypta architektura MgA. Lukáš Psík
Starověký EGYPT.
Egyptská říše Dějiny Egypta.
PŘÍRODNÍ PODMÍNKY, ZEMĚDĚLSTVÍ, ŘEMESLO A OBCHOD
Střední odborná škola a Gymnázium Staré Město Číslo projektu
Charakteristika starověku
Egyptské pyramidy.
Egyptské pyramidy.
BYZANTSKÁ ŘÍŠE Byzantská říše vznikla po rozdělení Římské říše na území Říše …………. Zahrnovala zejména Malou Asii a ……….. poloostrov.
7 divů světa Eva Kaniová I.A.
Helénistické období.
Středověk Lenní systém Mgr. Jakub Němec VY_32_INOVACE_D1r0105.
Egypt Země bohů.
Egypt Střední a Nová říše.
VY_32_INOVACE_ZCR_629 Ročník:4. Vzdělávací obor: M/01 Hotelnictví Tematický okruh:Svět Téma:Afrika – pobřeží Středozemního moře Jméno autora:Mgr.
Dějepis Starověký Egypt 1.
 Název školy: Základní škola a Mateřská škola Nymburk, Komenského 589- příspěvková organizace  Autor: Mgr. Ludmila Šimonová  Datum:  Název:
VY_32_INOVACE_213_Egypt Šablona Identifikátor školy: Jméno autora: Pavlína DoleželováDatum vytvoření: Vzdělávací obor, téma: Dějepis.
Oděv, úprava hlavy a líčení Krátká sukně Dlouhé šaty z jemné látky Šperky a ozdoby.
Pyramidy a zikkuraty. Pyramidy - jeden ze sedmi starověkých divů světa postaveny od 27. do 18.stol. př.n.l. přesný počet není znám vystavěné z cihel se.
Základní škola a mateřská škola Damníkov NAŠE MODERNÍ ŠKOLA
NÁZEV:. VY_32_INOVACE_05 ČÍSLO PROJEKTU:. CZ / /
Téma (název prezentace) Autor Metodický popis (anotace)
STAROVĚKÝ EGYPT Jan Jakub Šipka.
Název projektu: Učíme obrazem Šablona: III/2
Starověký Egypt - politika
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Prezentace
VY_32_INOVACE_D6. 11 Autor: Mgr
Téma (název prezentace) Autor Metodický popis (anotace)
STAROVĚKÝ EGYPT 1) Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Martina Komsová. Dostupné z Metodického portálu ISSN:  ,
Starověký Egypt Architektura.
Sada : Člověk a jeho společnost VY_32_INOVACE_ 08 Dějepis _6.ročník_10
NÁZEV ŠKOLY: Masarykova základní škola a mateřská škola Melč, okres Opava, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.4.00/ AUTOR: Mgr. Vladimír.
Helénistické období 4. – 1. st. př. n. l.
Asyřané Eliška Juhaňáková
Visuté zahrady Semiramidiny
Škola ZŠ Třeboň, Sokolská 296, Třeboň Autor Mgr. Milena Závišová Číslo
Transkript prezentace:

Starověk Starověký Egypt Mgr. Jakub Němec VY_32_INOVACE_D1r0205

Chronologie Období, které označujeme jako starověký Egypt, lze rozdělit na pět období a tři přechodná období: Předdynastické období (cca 5300 – 3150 př. n. l.) Archaické období (3150 – 2700 př. n. l.) Stará říše (2700 – 2180 př. n. l.) První přechodné období (2180 – 2000 př. n. l.) Střední říše (2000 – 1800 př. n. l.) Druhé přechodné období (1800 – 1540 př. n. l.) Nová říše (1540 – 1080 př. n. l.) Třetí přechodné období (1080 – 7. století př. n. l.) Pozdní říše (7. století – 30 př. n. l.) Dle jiného pohledu se dějiny starověkého Egypta chronologizují na základě vládnoucích dynastií.

Rozložení společnosti Faraon Kněží Vyšší šlechta Vojenští hodnostáři Úředníci Obchodníci Řemeslníci Zemědělci Otroci privilegovaní neprivilegovaní bezprávní Rozložení společnosti Na schématu lze pozorovat rozložení významu jednotlivých vrstev ve společnosti. Během vývoje egyptské historie se některé vrstvy vyměnily na základě změn vlády. Docházelo také k převratům, na nichž se podílely horní vrstvy společnosti.

Společnost Egyptská společnost se začíná utvářet po období neolitu, tedy někdy asi v 6. tisíciletí př. n. l. V Egyptě byl v čele společnosti panovník, který byl vnímán jako vtělení boha Hora, proto se pod jeho mocí sdružovala jak světská (vládnoucí), tak náboženská moc. Postavení panovníka na vrcholku společenské pyramidy se přenášelo i na jeho potomky. Vzniká tedy nástupnictví – dynastie. Egyptskému panovníkovi dodnes říkáme faraon. Zajímavostí je, že faraonem se dle tradice nemohlo stát dítě prosté nebo smíšené krve, proto, přes početný faraonův harém, byly následníky děti, které zplodil faraon se svou sestrou. Na pomyslném společenské žebříčku stáli pod faraonem kněží, jejichž moc plynula z důležitosti náboženství pro život prostého Egypťana. Kněží se zdržovali v chrámech, zasvěcených různým božstvům (polyteismus), kde vykonávali obřady, oběti a další kultovní úkony. Důležité byly i mocné rodiny (majetek, vztahy s faraonem), které můžeme nazvat šlechtou. V Egyptě se díky rozsáhlému území tvoří vrstva správců provincií – vezírů, kteří byli vyššími úředníky, a další níže postavenou vrstvou úředníků – písaři apod. Základem dobře fungujícího státu však byly nižší, neprivilegované vrstvy – obchodníci, řemeslníci a zemědělci, jejichž práci využívali výše postavené vrstvy. Ve starověkém Egyptě bylo hojně využíváno otrocké práce. Největší „boom“ otroků přinesla Nová říše díky válečným zajatcům.

Archaické období Po předdynastickém období, které je typické vývojem egyptské společnosti, začíná éra, jež je nazývána archaická. Nevznikaly městské státy, ale rovnou říše (kvůli regulaci Nilu). V archaickém období existovaly kolem řeky Nil dva státy – Horní Egypt (horní tok Nilu) a Dolní Egypt (delta Nilu). V Horním Egyptě byly horší podmínky pro zemědělství, obyvatelé se tedy živili spíše lovem a pastevectvím, zatímco Dolní Egypt se zaměřil na pěstování plodin v nilské deltě. Hornoegyptský lid byl lépe připraven na boj, a proto není divu, že si nakonec Dolní Egypt podmanil. V čele Horního Egypta stál legendární faraon Meni (předpokládá se, že to byl faraon Narmer), který založil nové hlavní město Mennofer (řecky Memfis). Sjednocení Egypta Menim bývalo považováno za počátek egyptského státu. Symbolicky byla přetvořena také faraonova ozdoba hlavy, kde se propojila dolnoegyptská koruna (Dešret) s hornoegyptskou (Hedžet), čímž vznikla pokrývka hlavy (Pšent), s níž byli pozdější faraoni zobrazováni. Faraoni archaického období museli válčit proti nájezdným kmenům Nubijců a Lybijců a bránit se vůči útokům ze Sinajského poloostrova.

Geneze egyptské koruny faraona Koruny Horního Egypta (Hedžet, vlevo, (1)) a Dolního Egypta (Dešret, vpravo, (3)) se propojily v celoegyptskou (Pšent, uprostřed, (2))

Faraon Narmer 4) Reliéf s faraonem Narmerem, o němž se předpokládá, že by mohl být předobrazem legendárního sjednotitele Meniho.

Stará říše Za zakladatele Staré říše bývá považován faraon Džoser, který si nechal jako první postavit netypickou hrobku – stupňovitou pyramidu, kterou navrhl stavitel Imhotep (později byl zbožštěn). Džoserovi následovníci napodobovali tyto ikonické hrobky. Nejznámější jsou pyramidy faraonů 4. dynastie Chufuova (řecky Cheops), Rachefova (Chefrén) a Menkaureova (Mykerinos) v Gíze. Stavby pyramid byly vysoce nákladné, což vedlo k finančnímu vyčerpání státu. Někdy se stavba pyramid uvádí jako jeden z důvodů úpadku Staré říše. Později byly pyramidy nahrazovány levnějšími mastabami. Během období Staré říše se podařilo dobýt oblast Sinaje a část Núbie, kde se nacházely komodity, jež v Egyptě chyběly (drahé kovy, dřevo, tyrkys a především váleční zajatci – otroci). Území říše se rozrostlo natolik, že bylo nutné vytvořit úřad správce pro oblast Horního Egypta. Stal se jím schopný úředník – vezír, který zde získával stále větší moc. Šlechta Horního Egypta se stávala mocnou díky tomu, že byla daleko od faraona sídlícího v dolním Egyptě v Mennoferu. Bylo zvoleno několik vzdorofaraonů, upadala správa Horního Egypta a země se potácela na pokraji války. Navíc přišel hladomor (špatné hospodaření). Nakonec se začaly osamostatňovat egyptské državy (Núbie), což nakonec vedlo k rozpadu Staré říše. Začíná tzv. první přechodné období.

Džoserova pyramida 5) První egyptská pyramida bývá připisována Džoserovi. Džoserovu pyramidu v Sakáře postavil Imhotep.

Pyramidy v Gíze 6) Pyramidy faraonů 4. dynastie, které jsou považovány za jeden ze sedmi starověkých divů světa. Vzadu je největší z nich – Chufeova, jež má rozměry 230 x 230 x 137,5 metrů.

Střední říše Obnovení egyptské říše proběhlo na začátku druhého tisíciletí př. n. l. díky faraonovi Mentuhotepovi II. Pocházel z města Veset (řecky Théby), které se tímto stalo jedním s center Egypta. Jeho přínos spočívá především v zabezpečení hranic před nájezdy sousedních kmenů (byla postavena soustava pevností, tzv. vládcovy zdi, které bránily nájezdům Núbijců a Libyjců a které chránily obchodní stezky a doly na zlato) a v obnovení obchodních cest, které zanikly spolu se Starou říší (obchodovalo se především s mědí a tyrkysem). Díky těmto krokům se uklidnila politická situace a vznikl prostor pro renovaci hospodářství. Největší ohrožení říše ovšem spočívalo ve vnitřních sporech o moc – především nástupnické šarvátky mezi potomky faraona. Řešení přineslo zavedení spoluvladaře. Faraonův syn tak vládl po boku faraona, od něhož se učil a byl tím předurčen k pozdějšímu nahrazení vládce. Vyřešení nástupnictví nebylo jedinou reformou, která proběhla. Změny v řízení říše, v úřednickém aparátu a v zákonech celkově vedly k upevnění centralismu Střední říše. V 17. století př. n. l. byl vývoj Střední říše zastaven kvůli nájezdům kmene Hyksósů. Hyksósové měli na rozdíl od Egypťanů kovové zbraně a válečné vozy, čímž snadno předčili výzbroj egyptských válečníků. Hyksósové svou převahu přetavili v obsazení delty Nilu a Dolního Egypta. Horní Egypt se jejich nájezdům ubránil. Hyksóské období bývá nazýváno jako druhé přechodné období egyptských dějin.

Mentuhotep II. 7) Socha sjednotitele Egypta a zakladatele Střední říše Mentuhotepa II., kterou dnes můžeme najít Egyptském muzeu v Káhiře.

Nová říše V 16. století př. n. l. se do čela Horního Egypta dostal faraon Ahmose I. Převzal od Hyksósů jejich válečnou taktiku (válečné vozy) a výzbroj (bronzové meče, luky, brnění) a porazil je, čímž obnovil egyptskou říši. Později rozšířil hranice na východ až na území dnešní Sýrie a útočil i na Núbijce. Byli poraženi všichni nepřátelé, byla obnovena hospodářská a politická situace, čímž byl položen základ pro rozvoj Egypta v její nejslavnější éru – Novou říši. Faraoni již nesídlili v deltě Nilu, ale přesunuli se do Vesetu, v jehož blízkosti vybudovali řadu chrámových komplexů, známých jako Údolí králů a Údolí královen (Karnak a Luxor). V 18. dynastii, kterou založil Ahmose I., najdeme řadu vládců, kteří se nezapomenutelně zapsali do dějin. Mezi nejvýznamnější z nich lze počítat královnu Hatšepsovet, která byla regentkou za svého nezletilého syna. K této pozici ji pomohli kněží boha Amona, čímž se velmi posílilo jejich postavení ve státě. Hatšepsovet (také známá jako Hatšepsut) byla dobrou vládkyní, za jejíž vlády se rozvíjel obchod (Sinajský poloostrov, Kréta, Somálsko), obnovovala stavby zničené v chaotickém hyksóském období a stavěla nové chrámy, které měly také funkci hrobek, tzv. zádušní chrámy. Hatšepsovet vládla přes 20 let, tedy i v dospělosti svého syna Thutmose III. Ten těžce nesl Hatšepsovetinu nadvládu, a proto po její smrti nechal zničit všechny její sochy a odstraňoval jakoukoli zmínku o ní v kamenných nápisech.

Hatšepsovet 8) Socha Hatšepsovet, kterou dnes najdeme v Metropolitním muzeu v New Yorku.

Nová říše Thutmose III. byl výborným válečníkem, proto se nemůžeme divit, že za jeho vlády dosáhl Egypt největší rozlohy ve své historii. Mírný chaos přinesl do egyptské společnosti Amenhotep IV., který se rozhodl uctívat jediného boha – Atona. Svou náboženskou reformu potvrdil změnou jména na Achnaton (tzn. prospěšný Atonovi). Založil město Achetaton („Atonův obzor“). Historie jej zná spíše jako náboženského fanatika, který se nestaral o politické dění. Míra tolerance společnosti padla, když zradil válečného spojence Egypta, říši Mittani, kterou v podstatě přenechal Chetitům. Nakonec byl Achnaton zavražděn a tím byla ukončena i náboženská reforma. Jeho následníkem se stal Tutanchamon, který obnovil dřívější náboženský řád a v popředí se opět objevuje kult boha Amona. Tutanchamon nebyl nijak zvlášť významným panovníkem, přesto o něm víme mnoho informací, protože jeho hrobka, která byla objevena v roce 1922 Howardem Carterem, byla nevykradená. Tutanchamon určil jako svého nástupce vojenského důstojníka Ramesse, čímž začíná dynastie válečných faraonů.

Achnaton 9) Socha Achetatona (Amentohotepa IV.), kterou můžeme vidět v káhirském Egyptském muzeu.

Nová říše Nejvýznamnější panovník dynastie Ramessovců byl Ramesse II. (řecky Ramses). Ramesse II. je znám jako jeden z tvůrců první mírové smlouvy historie (po bitvě u Kadeše v roce 1274 př. n. l. mezi Egyptem a Cheticií). Ramesse II. byl posedlý prosazováním své osoby a zveličováním svých činů. Nápisy na mnoha stavbách nechal přetesávat tak, aby jejich založení bylo připisováno jemu. Sám nechal vystavět skalní chrám Abú Simbel (chrám je proslaven kvůli svému stěhování v 60. letech 20. století, když překážel stavbě Asuánské přehrady). Posledním významným panovníkem Nové říše byl Ramesse III., během jehož vlády byl Egypt napadán mořskými kmeny, které narušily stabilitu říše. Navíc Egypt přišel o svůj nejdůležitější vývozní artikl, protože měď, která se zde těžila a využívala se na výrobu bronzu, nebyla již třeba v takovém množství – začínají se využívat železné nástroje a zbraně. Úpadek Egypta byl dokonán v 8. století př. n. l., kdy se říše rozpadla na několik samostatných území.

Abú Simbel 10) Chrám Ramesse II. Abú Simbel z předního pohledu. Kolem vstupu sedí sochy Ramesse II.

Pozdní říše Během prvního tisíciletí se Egypt dostal do područí mnoha mocných říší: Od 7. století př. n. l. byl Egypt součástí asyrské říše. V roce 525 př. n. l. byl Egypt dobyt perským králem Kambýsem a stal se tak součástí Persie. Roku 332 př. n. l. dorazila do Egypta makedonská armáda v čele s Alexandrem Velikým, který se nechal prohlásit za faraona. Egypťané jej vnímali jako svého osvoboditele. Po smrti Alexandra Makedonského se jeho říše rozpadla na několik částí. Egyptskou část získal Alexandrův pobočník Ptolemaios, který zakládá poslední dynastii egyptských dějin – Ptolemaiovce. Za Ptolemaiovy vlády Egypt získával ztracené postavení ve světě. Alexandrie, město založené Alexandrem, se stala centrem vzdělanosti díky obrovskému muzeu s přidruženou knihovnou, která zde byla vybudována (byla zničena během náboženských bouří ve 4. století n. l.). V blízkosti Alexandrie na ostrově Faros byl postaven maják, který ukazoval lodím cestu do přístavu. Úpadek moci Egypta můžeme zaznamenat již ve 2. století př. n. l., kdy se země dostala pod velmi silný vliv Říma. Posledním vládkyní samostatného Egypta se stala Kleopatra VII., která byla na trůn dosazena Caesarem a která po prohrané bitvě u Aktia (postavila se na stranu Marka Antonia v římské občanské válce) v roce 31 př. n. l. spáchala sebevraždu. Tím končí dějiny egyptské říše, protože se stává součástí říše římské. Římský císař byl považován za nástupce faraona.

Kleopatra Podoba Kleopatry dle představ Michelangela Buonarrotiho (11) a smrt Kleopatry dle představ umělce 19. století Reginalda Arthura (12). Výrazná je symbolika hada, který prý byl příčinou Kleopatřiny smrti.

Otázka závěrem 1) Charakterizuj a porovnej jednotlivá období starověkých egyptských dějin. 2) Vysvětli význam pyramidy a chrámového komplexu. Kde najdeme tyto egyptské stavby dnes? 3) Popiš egyptskou společnost a popiš role jednotlivých vrstev říši. 4) Jmenuj nejznámější faraony a urči jejich význam pro egyptské dějiny.

Literatura POPELKA, Miroslav; VÁLKOVÁ, Veronika. Dějepis 1 pro gymnázia a střední školy: Pravěk a starověk. 1. vydání. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 2001, 143 s. ISBN 80-7235-145-1. MANDELOVÁ, Helena; KUNSTOVÁ, Eliška; PAŘÍZKOVÁ, Ilona. Dějiny pravěku a starověku. Vydání první. Liberec: Dialog, 2002, 179 s. ISBN 80-86218-57-0.

Obrázky 1) KÄYTTÄJÄ:KOMPAK. Wikipedia.cz [online]. [cit. 30.10.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Hedjet.svg 2) KÄYTTÄJÄ:KOMPAK. Wikipedia.cz [online]. [cit. 30.10.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pschent.svg 3) KÄYTTÄJÄ:KOMPAK. Wikipedia.cz [online]. [cit. 30.10.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Deshret.svg 4) SCHENGILI-ROBERTS, Keith. Wikipedia.cz [online]. [cit. 30.10.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/da/NarmerPalette-CloseUpOfNarmer- ROM.png 5) STRZELECKI, Jerzy. Wikipedia.cz [online]. [cit. 30.10.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/10/Djoser001%28js%29.jpg 6) LIBERATO, Ricardo. Wikipedia.cz [online]. [cit. 30.10.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/af/All_Gizah_Pyramids.jpg 7) BODSWORTH, Jon. Wikipedia.cz [online]. [cit. 30.10.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/b2/Mentuhotep_Seated_edit.jpg 8) POSTDLF. Wikipedia.cz [online]. [cit. 30.10.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/11/Hatshepsut.jpg 9) BODSWORTH, Jon. Wikipedia.cz [online]. [cit. 30.10.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/7c/Akhenaten_statue.jpg 10) IDZKIEWICZ, Przemyslaw. Wikipedia.cz [online]. [cit. 30.10.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/28/Abu_Simbel%2C_Ramesses_Temple%2 C_front%2C_Egypt%2C_Oct_2004.jpg 11) MICHELANGELO. Wikipedia.cz [online]. [cit. 30.10.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/59/Michelangelo%2C_Cleopatra.jpg 12) ARTHUR, Reginald. Wikipedia.cz [online]. [cit. 30.10.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d9/The_Death_of_Cleopatra_arthur.jpg