DĚJINY LÉKAŘSTVÍ A HYGIENY Dějepis Základní část Mgr. Milan Šimek
POČÁTKY CIVILIZACE Šamani – znalosti účinků rostlin a minerálů, schopnost ovlivňovat lidskou psychiku Propojení magie, medicíny a primitivního náboženství
POČÁTKY CIVILIZACE FATALISMUS Zdraví člověka závisí na vůli bohů Léčitelé – chirurgické dovednosti Péče a léčba byly placené Léčba zlomenin Šití tržných ran pomocí rostlinných nebo živočišných vláken Trepanace lebky (Odstranění subdurálních krevních výronů, utlačujících mozek)
ORIENTÁLNÍ CIVILIZACE STAROVĚKÁ INDIE Zaříkávání, okultní praktiky Plastiky obličeje pomocí kožních laloků STAROVĚKÁ ČÍNA 2700 př. n. l. – nejstarší lékařský spis v dějinách Lékařství a magie provázány
ORIENTÁLNÍ CIVILIZACE Indické lázně
ORIENTÁLNÍ CIVILIZACE BABYLÓN Ošetřovatelská péče v rukou kněží Propojení zdravotní péče s astrologií Chammurapiho zákoník – tvrdé tresty pro lékaře, kteří nezvládnou operaci (Oko za oko, zub za zub) Chetitové a Sumerové – soupis mastí, roztoků a prášků
STAROVĚKÝ EGYPT 3500 př. n. l. – bůh lékařství Imhotep (původně hodnostář 3. dynastie) Zdravotnickou péči poskytovali kněží – magické obřady Imhotep
STAROVĚKÝ EGYPT 1550 př. n. l. – Ebersův papyrus (900 medicínských předpisů a návodů) Popis nádorů, poranění lebky (královští otvírači lebek), zlomeniny končetin, důsledky chronické infekce pro lidský organismus Podrobnější informace na http://faraon.wz.cz/lekar/lekar.htm
STAROVĚKÝ EGYPT mumifikace
STAROVĚKÝ EGYPT Znalosti anatomie prostřednictvím balzamování mrtvých Znalosti o patologických změnách na orgánech Vysoká úroveň hygieny Ebersův papyrus
STAROVĚKÝ EGYPT
ANTICKÁ MEDICÍNA Starověká medicína – směs magie, pověr a náboženství Původ nemocí je důsledkem nepřízně bohů nebo působení zlých duchů Bůh APOLLÓN – otec medicíny Bůh zdravovědy – ASKLEPIÓN od 7. stol. př.n.l. (Aesculapus) Jeho dcery: Panacea, Hygieia
ANTICKÁ MEDICÍNA Nemocní – modlitby k bohu Asklepiovi, prosby o pomoc HIPPOKRATES – založení lékařské školy Dílo Corpus hippocraticum – souhrn dosavadních medicínských znalostí
ANTICKÁ MEDICÍNA Tvrzení: Hippokrates Výkon lékařské praxe má být provozován na základě soucitu s nemocným, nikoli kvůli osobnímu obohacení Hippokratova přísaha – etický kodex lékařské profese
ANTICKÁ MEDICÍNA Lékař je povinen vést záznamy o pacientově pozorování (diskrétnost), upozorňovat na nevhodnou stravu a nedostatečnou hygienu Hippokratova čepice
ANTICKÁ MEDICÍNA Chrámy se staly ordinacemi Používání hadího jedu k léčení 5. stol. př. n. l. – Hippokrates - lékařství se stává samostatnou profesí 2. stol. př. n. l. – Galénos vytvořil ucelený systém v lékařství Napsal 1. anatomii lidského těla a provedl první pitvu
GALÉNOS
ANTICKÁ MEDICÍNA HÉROFILOS Z CHALKEDÓNU – objev funkcí šlach a nervové soustavy ERASISTRATOS z ostrova Kéa – popis fyziologie velkého mozku, mozečku a krevního oběhu ANTYLLOS – intubace hrtanu (tracheotomie)
ANTICKÁ MEDICÍNA SÓRANOS Z EFESU – spis Gynoikeia (základy gynekologie) ETRUSKOVÉ (Apeninský poloostrov) -dokonalé zubní protézy pomocí pásků drahých kovů
SPARTA Zdravotnická péče organizovaná městem (bezplatná) Tvrdá selekce novorozenců Zraněný člověk – bez pomoci, vyzván k sebevraždě Milosrdenství bylo považováno za slabost Sociální cítění a solidarita byla antice cizí
STAROVĚKÝ ŘÍM První specialisté – gynekolog, stomatolog, oční a ušní odborníci (předchůdci ORL) Zavedena první hygienická opatření (kloaka maxima) Hygienický dozor nad potravinami a nad kvalitou pitné vody
ANTICKÁ MEDICÍNA Někteří praktičtí lékaři si zřizovali IATREIA (místnosti, kam se ukládali dlouhodobě nemocní) Později rozšíření – medicatrinae, valetudinaria
IZRAEL Placené lékařství, solidarita Rodina byla povinna postarat se o potřebné členy rodiny Zákaz prostituce Dodržování hygienické prevence Obřízka
STŘEDOVĚKÁ MEDICÍNA Rozvoj medicíny zanedbáván Prioritou = náboženské duchovno Vznik charitativních církevních řádů (johanité), zakládání špitálů Fatalismus, odevzdanost do rukou božích Renesance = rozvoj lékařství
Křesťanství Od 4. stol. n. l. – první hospitaly zakládané při klášterech Lékaři, dobrovolní zdravotničtí pracovníci Základním principem – solidarita, charita
Islám Avicenna Lékaři na dvorech vysokých úředníků Vysoký stupeň hygieny 10.-11. stol. Ibn Sína (Avicenna) Spis Kánon medicíny Postupy léčení Povinnost almužny Avicenna
VRCHOLNÝ FEUDALISMUS Benediktini – klášter v Cluni – pohostinství pro chudé, učili lidi hygienickým normám (čištění bot, zubů, česání, stříhání vousů, mytí) Templáři – první lékárny, pokusy s bylinami 14. stol. – Templáři obžalováni z kacířství, upalováni, řád zrušen
LEONARDO DA VINCI Všestranný umělec a vědec Anatomická schémata Studium lidského těla Provádění pitev Zásadní přínos pro anatomii a lékařství
LEONARDO DA VINCI Plod v děloze Anatomie člověka
LEONARDO DA VINCI
LEONARDO DA VINCI
LEONARDO DA VINCI
LEONARDO DA VINCI
LEONARDO DA VINCI Autopotrét
Významné objevy PARACELSUS – význam chemických látek pro léčbu nemocí FALOPIO – vědecké základy anatomie SANCTORIUS Z PADOVY – klinický teploměr 1600 – JAN JESSENIUS – první veřejná pitva v Praze
Veřejná pitva
Veřejná pitva
17. století WILLIAM HARVEY – popis krevního oběhu (Vyvrátil Galenovu teorii, že tepnami proudí vzduch) ANTON VAN LEEUWENHOECK – první mikroskop (objev mikrobů, vlásečnic a buněk)
18. století GIOVANNI BATTISTA MORGAGNI – zakladatel patologické anatomie Charakteristiky různých onemocnění spolu s jejich příznaky JOHN HUNTER – výzkum zranění, venerických chorob, zánětu, hnisání a hojení WILLIAM HUNTER – rozvoj porodnictví
18. století EDWARD JENNER – objev černých neštovic v souvislosti s nakaženým skotem Zavedení vakcinace (vacca = kráva)
19. století KOCH – objev mikroorganismu způsobujícího tuberkulózu LAENNEC – vynález stetoskopu
19. století LOUIS PASTEUR ROENTGEN Vakcína proti vzteklině
19. století Urychlení vývoje medicíny Absence hygieny, nedostatek kvalitní stravy a pitné vody, vyčerpání z namáhavé práce Smrtící choroby (TBC, záškrt, černý kašel) Nízký průměrný věk obyvatelstva Vysoká mortalita
20. století Prudký rozvoj medicíny Důraz na hygienu Prevence infekčních onemocnění Rozvoj imunologie, genetiky Technologický rozmach
20. století Do 19. století – léky pouze rostlinného původu 20. století – syntetická léčiva 1928 – Alexander Fleming – objev penicilínu (první antibiotikum)
20. století Rozvoj diagnostických přístrojů – lepší monitoring nemocných (endoskop, počítačová tomografie, magnetická rezonance, sonografie)
20. století Rozvoj anestezie a přístrojového dýchání Rozvoj transplantační chirurgie Objev inzulínu Christian Barnard 1. trasplantace srdce
ZÁVĚR Rychlé tempo vývoje medicíny v posledních desetiletích Odstraňování závažných chorob, nové infekční choroby se objevují Nikdy nekončící boj člověka s přírodou